Jak to vypadalo v lidské zoo? Francouzi ji ještě ve 20. století měli jako koloniální atrakci

Francie má bohatou koloniální minulost a vystavování lidských ras patří k tomu, na co by Francouzi rádi zapomněli.
Byl dosažen limit pro přehrávání

Litujeme, ale na vašem účtu je přehráváno příliš mnoho videí zároveň. Pokud chcete pokračovat v přehrávání na tomto zařízení, prosím, ukončete přehrávání na jiných zařízeních. Více o limitech přehrávání videí na účtech s předplatným najdete na adrese https://ipri.ma/faqbr

Zapomenuté megastavby IV 19 - lidská zoo

reklama

Lidé vždycky toužili poznat exotiku, proto jsou zoologické zahrady v takové oblibě. Ovšem Francie šla o krok dál a vystavovala nejen rostliny či zvířata, ale i lidi ze svých zámořských kolonií, jež kdysi pokrývaly celých 8 % souše.

Bývalá botanická zahrada v Bois de Vincences, již si můžete prohlédnout nahoře ve videu anebo v novém díle dokumentární série Zapomenuté megastavby, která na Prima ZOOM běží každou středu ve 22:00, se nachází na jihovýchodním okraji Paříže. V době své největší slávy zabírala plochu 100 ha a její součástí byly i stavby imitující různé části francouzského koloniálního impéria.

Dobová ilustrace lidské zoo
Autor: Getty Images Dobová ilustrace lidské zoo

V roce 1931 zde byla otevřena velká koloniální výstava, kterou během půl roku navštívilo 32 milionů platících diváků. „Bois de Vincences, které je běžně útočištěm od pařížského shonu, se proměnilo v koloniální karneval,“ napsal v roce 1982 Thomas August v odborném periodiku Proceedings of the Meeting of the French Colonial Historical Society. Výstava navazovala na předchozí úspěšné exhibice, z nichž první se konala již v roce 1907.

V rámci výstavy vznikly kuchařské show, byly natočeny filmy o koloniích a představována jednotlivá etnika, jejichž příslušníci většinou neuměli francouzsky. Jejich úkolem bylo ve svých většinou tradičních nebo slavnostních oděvech předvádět jakoby skutečný život ve své domovině. Dnes by podobná akce s vystavování lidí jiných ras a národů byla vnímaná jako velmi rasistická a kritici právem připomínali, že kolonie nejsou jen exotickým rájem, ale i místem, kam se odváželi trestanci včetně politických na nucené práce.

Akgkor Vat – místo, které se snažili Francouzi představit jako svou koloniální pýchu
Autor: se souhlasem Topiho Piguly Akgkor Vat – místo, které se snažili Francouzi představit jako svou koloniální pýchu

Návštěvníci mohli obdivovat nejen tzv. vietnamské nebo africké stavby, ale i imitace kambodžského Angkor Vatu. „Angkor Vat byl přeměněn na ukázku francouzské koloniální mise a nakonec se stal symbolem samotné Francie. Na vnější straně pavilonu Angkor Vat byla úžasně detailní replika, jejíž vytvoření umožnil komplex sociálních věd studujících kolonizované kultury. Současně vnitřek stavby demonstroval použití těchto znalostí k rekonstituci khmerské kultury a k tomu, aby byla základem revitalizované kambodžské kultury. Při vizuální prezentaci ‚Indočíny se v expozici stala Kambodža Francií a Francie Kambodžou, popisuje snahy o propagaci francouzského kolonialismu Marco R. Deyasi v History Workshop Journal.

Jedna z monumentálních nástěnných fresek Angkor Vatu
Autor: se souhlasem Topiho Piguly Jedna z monumentálních nástěnných fresek Angkor Vatu

Jakkoliv to zní složitě, základ je vlastně poměrně jednoduchý a jasný. Francie měla ze svých zámořských kolonií značný užitek především díky dovozu exotického zboží (kořením počínaje a drahými kovy konče), a proto potřebovala, aby byl kolonialismus i na počátku 20. století vnímán pro bělošskou civilizaci jako něco přínosného. Jako něco, čeho by se neměla zbavovat. A velká koloniální výstava byla pro to ideální příležitostí.

reklama

reklama