Kuchyňský pes: Čtyřnozí miláčci běhali v kolech a pekli tak maso

V tomto článku nenajdete recepty ze psího masa, ale netušenou souvislost, kterak psi byli v kuchyni nečekanými pomocníky.
Pes v jednom kole (podívejte se nahoru do obrázku)
Pes v jednom kole (podívejte se nahoru do obrázku)
Henry Wigstead (1799)

reklama

Přiznejme si, že se psi v minulosti jedli i na našem území, a dodnes na tuto skutečnost poukazuje řada anekdot. Jenže dnes si ukážeme zcela nečekanou historickou souvislost mezi psy a kuchyněmi – jejich využití ke grilování masa.

Plemeno kuchyňských psíků

Takzvaný kuchyňský pes byl na britských ostrovech ve velkých kuchyních poměrně běžnou záležitostí. Běhal v kolech, jaké dnes známe pro malé hlodavce. Tito psi museli mít konkrétní vlastnosti, dnes bychom řekli, že šlo o speciálně vyšlechtěné plemeno kuchyňského psíka. Jak vypadali? Bernardýn by toho moc nenaběhal a chrti se svýma elegantně dlouhýma nohama by zase potřebovali příliš mnoho prostoru.

Muselo tedy jít o rasu s krátkýma nohama a výdrží. O psa poslušného, pokorného a s přívětivou povahou. Žádný z kuchařů a kuchařských pomocníků bezesporu nechtěl spolupracovat s navztekanou kousající a nervní potvorou. Zakladatel dvouslovného názvosloví zvířat i rostlin Charles Linné o těchto psech vedl záznam pod názvem Canis vertigus, přičemž slovo canis, tedy pes, je běžné označení. Bohužel šlo o rasu tak obyčejnou a pro běžné lidi i chovatele natolik nezajímavou, že se nedochovalo moc podrobností. Podle obrázků nicméně mohlo jít o nějakého z předchůdců irského glen of imaal teriéra nebo welšského korgiho. V abergavennském muzeu se zachoval poslední exemplář, vycpaný kuchyňský pes jménem Whisky. 

Pes jako kuchyňské náčiní

Od středověku si Britové rádi pochutnávají na pečeném hovězím, pečeném vepřovém, pečeném krůtím,“ říká Jan Bondeson, autor knihy Amazing Dogs, a Cabinet of Canine Curiosities. Když došlo na pečení masa, prostě se jeden ze psů, který byl zrovna nejblíž po ruce, umístil do kola a grilování mohlo začít. Kolo bylo připevněno k roštu a převodováno do ideální rychlosti. Navíc bylo umístěno dost daleko od plamenů, aby se pes nepřehřál a neomdlel, často vysoko na zdi, aby nezabíralo prostor určený lidem pracujícím v kuchyni. Nebylo výjimkou, že bylo umístěno i v pokoji, kde se na ohni jednak peklo, ale zároveň plameny vyhřívaly obývací prostor. 

Pes pohánějící rožeň
Autor: E. F. King Pes pohánějící rožeň

Na kuchyňské psy se nahlíželo jako na kuchyňské náčiní, jako na strojní zařízení než jako na psy,“ vysvětluje Bondeson. „Hluk ohně. Řinčení rožně. Zvuk psích tlapek, to vše se rozléhalo kuchyní. Aby se pes naučil běžet rychleji, bylo mu do kola vhazováno žhavé uhlí,“ dodává Bondeson. Kuchyňským psům se často krátily ocasy. Důvod je nasnadě, ocas, který není, se nemůže zamotat do loukotí kola.

Než do služby nastoupili psi, zastávali jejich práci děti, nejčastěji chlapci, jejichž úkolem bylo ve vedru ručně otáčet rožněm, což často vedlo k bolestivým popáleninám. Kuchyňské psí pomocníky zmiňuje dokonce i William Shakespeare ve své Komedii omylů.

Amerika nezůstala pozadu

Jakkoliv to může na první pohled vypadat, že kuchyňští psi byli pouze anglickou záležitostí, jejich sláva se dostala spolu s britskými kolonialisty i na americký kontinent. „Hannah Penn, manželka Williama Penna, zakladatele Pennsylvánie, napsala do Anglie a požádala o zaslání psího kola pro jejího kuchyňského psíka. Na jiném místě, ve Filadelfii, se objevily v časopisu Pennsylvania Gazette Benjamina Franklina inzeráty na psy a kuchyňská kola, vše určeno k prodeji. Historici tvrdí, že tito psi roztáčeli kola v kuchyni hotelu Statehouse Inn ve Filadelfii. Statehouse Inn byl místem, kde se všichni staří političtí kumpáni schovávali za svým plátkem hovězího masa a svým pivem,“ tvrdí autor a historik jídla William Woys Weaver. „V roce 1745 inzeroval majitel Statehouse Inn, že má na prodej psy pro kuchyňské využití,“ píše server npr.org.

Způsob, jakým byli psi ve velkých hotelových kuchyních zneužíváni, byl dokonce jedním z důvodů založení Society for the Prevention of Cruelty to Animals (SPCA), nejstarší nevládní organizace zaměřené na boj proti krutému zacházení se zvířaty.

Dnes, kdy se psi stali naprosto plnohodnotnými členy domácností, si kuchyňskou část jejich historie už ani neumíme představit. A tak pomalu upadá v zapomnění. A s ní i pes, jehož plemeno vlastně pořádně neznáme.

reklama

reklama