Krvavá neděle roku 1920: Policisté na fotbalovém stadionu v Dublinu postříleli 15 lidí

Stadion Croke Park v Dublinu se stal 18. května 2011 svědkem nezvyklé události. Nejdéle vládnoucí panovnice světa, britská královna Alžběta II., sem dorazila ne kvůli fotbalu, ale aby uctila památku obětí Krvavé neděle z 21. listopadu 1920. Tehdy britští vojáci a policisté při fotbalového zápasu zabili nebo těžce zranili víc než 15 lidí.
Příbuzní obětí a policisté poblíž nemocnice po zásahu na stadionu Croke Park
Příbuzní obětí a policisté poblíž nemocnice po zásahu na stadionu Croke Park
National Library of Ireland on The Commons

reklama

Blížil se konec roku 1920 a Irsko se nacházelo uprostřed války za nezávislost na Velké Británii. V roce 1919 vyhlásil irský parlament jednostranně Irskou republiku (1919-1922), kterou ale neuznal žádný stát světa. Británie se snažila obnovit svrchovanost nad celým ostrovem, přičemž narážela především na odpor Irské republikánské armády (IRA).

Ráno 21. listopadu 1920 začala série násilností, jež vešly do irských a britských dějin jako Krvavá neděle.

Likvidace britských agentů

Vše začalo operací zorganizovanou irským revolucionářem, vojákem a politikem Michaelem Collinsem. Cílem bylo zlikvidovat členy takzvaného Káhirského gangu, skupiny britských tajných agentů působících v Dublinu. Ti působili během první světové války v Palestině a Egyptě a britská vláda je nově pověřila rozbitím struktury IRA.

Operativci IRA vyrazili hned ráno 21. listopadu 1920 na zjištěné adresy a zabili nebo vážně zranili 15 mužů. Většina z nich byli důstojníci britské armády, několik jich patřilo k irskému policejnímu sboru a nejméně ve dvou případech šlo o civilisty.

Michael Collins
Autor: Wikimedia Commons Michael Collins

Krvavý fotbalový zápas

Odpověď Britů na sebe nenechala dlouho čekat. Ještě téhož dne odpoledne britské jednotky a vládou organizované policejní síly vpadly na stadion Croke Park v Dublinu, kde právě probíhal zápas v gaelském fotbale (tradiční irský sport kombinující fotbal a ragby). Dublin hrál proti Tipperary a na stadion dorazilo nejméně 5000 lidí.

Policisté posílení jedním obrněným vozem zahájili bez jakékoliv příčiny palbu na diváky a hráče na stadionu, přičemž bylo na místě zabito sedm lidí, další dva zemřeli v tlačenici a pět vážně zraněných později zemřelo v nemocnici. Dalších nejméně 60 lidí bylo zraněno lehce, mezi zabitými byl i jeden fotbalista. Policisté pak u mužů na stadionu hledali zbraně, přičemž našli jeden revolver.

Aby toho nebylo málo, týž den večer zemřeli v dublinském vězení dva irští republikáni Dick McKee a Peadar Clancy, kteří pomáhali naplánovat ranní vraždy IRA, a také civilista Conor Clune, jenž byl zatčen náhodou. Všichni tři byli nejprve biti a poté zastřeleni s tím, že se údajně pokoušeli o útěk.

Podívejte se na ukázku z filmu Michael Collins z roku 1996:

Vítězství IRA

Když se den chýlil ke konci, měla Krvavá neděle na svém kontě nejméně tři desítky mrtvých a desítky zraněných. Přestože bylo prvotním impulsem k tragédii povraždění Káhirského gangu, což zjevně vedlo k útoku na stadion, vyšla IRA z Krvavé neděle jako vítěz. Nejenže rozbila síť britských agentů v Dublinu, ale získala sympatie Irů pro boj za odtržení od Británie. K tomu došlo definitivně 6. prosince 1921, kdy vznikl Irský svobodný stát, později (v roce 1937) nahrazený Irskou republikou.

IRA pokračovala v boji proti Británii na území Severního Irska, které se rozhodlo zůstat součástí Spojeného království. Její působení zde bylo hodně krvavé – až do velkopáteční dohody z roku 1998 zahynulo kolem 3500 lidí. Irští republikáni také podnikali pumové útoky přímo na britské půdě a v roce 1979 usmrtili bratrance krále Jiřího VI. (otce královny Alžběty II.), lorda Louise Mountbattena.

reklama

Tento článek najdete v těchto speciálech

reklama