Komunisté a Černobyl: kterak stranická linie měla přednost před zdravím celého národa

Stranická linie během černobylské jaderné tragédie byla jasná. Když tají Moskva, musíme taky. Tvrdě a nekompromisně.
Z okolí jaderné elektrárny Černobyl lidé zmizeli - nebylo to ale hned
Z okolí jaderné elektrárny Černobyl lidé zmizeli - nebylo to ale hned
istockphoto.com/kefirm
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Černobyl: první reakce Rudého práva

Rudé právo byl stranický tisk vydávaný Ústředním výborem KSČ jako nástroj propagandy. Ostatně celý název zněl Rudé právo, ústřední orgán Komunistické strany Československa. Cílem bylo pokud možno co nejvíce zamlžit skutečnou situaci, ať už ekonomickou, či politickou a pečlivě udržovat myšlenkovou linii tak, aby odpovídala, či lépe řečeno co nejvíce souzněla s politickou strategií Sovětského svazu, pod jehož „kuratelu“, tedy do jehož sféry zájmů komunistické Československo spadalo.

Když 26. dubna 1986 explodoval černobylský reaktor, jednou z hlavních starostí tehdejšího sovětského vedení bylo celou záležitost utajit. Zatímco se na sever a západ začal šířit radioaktivní mrak, Československu se oficiální cestou informace nešířily. Teprve 29. dubna, tři dny po havárii, kdy už informace začaly prosakovat ze, řečeno dikcí Rudého práva, „štvavých vysílaček“, objevila se krátká zpráva.

Hasiči dorazili k hořící jaderné elektrárně Černobyl jen v běžném vybavení
Autor: HBO Hasiči dorazili k hořící jaderné elektrárně Černobyl jen v běžném vybavení

Havárie reaktorů. Moskva (ČTK). Rada ministrů SSSR v pondělí oznámila, že na Černobylské jaderné elektrárně (Ukrajina) došlo k havárii, při níž byl poškozen jeden z reaktorů. Jak uvádí zprava TASS, jsou podnikány kroky k odstranění následků a postiženým je poskytována  pomoc. Je vytvořena vládní komise. Ve světě došlo k podobným haváriím nejednou. Jak uvádí TASS, havárie v Černobylské jaderné elektrárně je první havárií tohoto druhu v Sovětském svazu.“

Krátká zpráva na straně sedm byla naprosto ve stínu velkého článku Nové odhalení o štvavých mnichovských vysílačkách: Prodloužená ruka americké špionáže, Afričan trhající okovy, Odsouzení „neoglobalismu“ USA, Ovoce místo ropy a Pět tisíc raket tajně v NSR. Zbytek stránky zabíraly krátké zprávy s nevýrazným  titulky. Rudé právo se snažilo strhnout pozornost velikostí titulků a podle této logiky byla havárie v Černobylu méně důležitá než Demonstrace v Paraguayi a zhruba stejně důležitá jako Podíl mládeže na programech RVHP. 

Co zpráva Rudého práva říká?

Podíváme-li se na zprávu optikou současné mediální gramotnosti, je napsána chytře a demagogicky zároveň. Základní informace, že došlo k havárii, v ní obsažena je. To už se totiž vzhledem k šeptandě nedalo popřít, mezi lidmi se šířily zvěsti mimo jiné i z vědeckých ústavů, jejichž měřicí přístroje na našem území zaznamenaly zvýšenou radioaktivitu, a zároveň lidé poslouchající zahraniční zprávy se o havárii dozvídali také. Zároveň v ní není ani slovo o žádném ohrožení, o šířící se radiaci, a dokonce vše, co je ve zprávě Československé tiskové agentury napsáno, je jen přebráno z Tiskové agentury Sovětského svazu.

Zato nechybí zmínka o podobných katastrofách ve světě, která je naprosto lživá. Nikde nedošlo k tak masivnímu úniku radiace. Dne 12. března 1979 sice došlo k havárii na americké elektrárně Three Mile Island, ale po 12 hodinách byl reaktor pod kontrolou, nikdo nepřišel o život, nikdo nebyl zraněn ani postižen vyšší dávkou radiace, byť jisté množství radiace uniklo.

Černobyl: Československá televize

Ve stejný den se informace objevila i v televizních zprávách jako horká aktualita: „Před malou chvílí odvysílala sovětská televize ve zpravodajském pořadu Vrejma následující zprávu. Přinášíme ji v plném znění. Rada ministrů Sovětského svazu oznamuje: jak už bylo sděleno v tisku, na černobylské atomové elektrárně, která leží 130 kilometrů severně od Kyjeva, došlo k havárii. Na místě pracuje vládní komise vedená náměstkem předsedy Rady ministrů soudruhem Ščerbinou. Komise je složena z vedoucích činitelů ministerstev a resortů, předních vědců a odborníků. Podle předběžných údajů došlo k havárii v jedné z prostor čtvrtého energetického bloku.

Havárie má za následek porušení stavební části reaktoru, jeho poškození a jistý únik radioaktivních látek. Ostatní tři energetické bloky byly zastaveny a jsou ve stavu provozní rezervy. Při havárii zahynuli dva lidé. Byla přijata neodkladná opatření k likvidaci následků havárie. V současné době je radiační situace v elektrárně a okolí stabilizována. Postiženým je poskytována nutná lékařská pomoc. Obyvatelé sídliště elektrárny a tří blízkých vesnic byli evakuováni. Radiační situace v černobylské elektrárně a blízkého okolí je předmětem neustálého pozorování.“

Zakázaná zóna v Černobylu
Autor: istock.com Zakázaná zóna v Černobylu

Zajímavá je zmínka o dvou mrtvých, která ve světle pozdějších informací vyznívá poněkud absurdně. „Nejvyšším dávkám radiace bylo vystaveno asi 200 000 likvidátorů (záchranářů, vojáků a horníků), 116 000 evaku­ovaných z uzavřené zóny a dalších 270 000 osob žijících v kontaminovaných oblastech. Celkem tedy přibližně 600 000 osob. Celkem bylo za postižené označeno pět až sedm milionů lidí v Bělorusku, Rusku a na Ukrajině,“ napsala mnohem později ČTK.

V Československu se vesele houbařilo (houby v sobě kumulovaly těžké kovy i radioaktivní spad) a v rámci prvomájových průvodů se povinně jásalo (účast školních tříd byla bez ohledu na to, že šlo o volný den, mnohde povinná) nad úspěchy dosažené pod vedením KSČ. 

Zároveň ale bylo po katastrofě odloveno a vyšetřeno více než tisíc jedinců spárkaté zvěře. Výsledek? Objevily se zvýšené hodnoty až do 3500 Bq (becquerel je jednotka intenzity záření) na jeden kilogram zvěřiny, v ojedinělých případech stoupla hodnota záření i nad hranici 4000 Bq. 

V době vysílání prvního zpravodajství byl mrak nejen nad celou Ukrajinou, ale i nad naprostou většinou Polska, Československa, a v úzkém (tedy několik stovek kilometrů širokém) pruhu proťal Finsko, Norsko i Švédsko. Znalci zeměpisu neujde, že tudíž se musel objevit i nad pobaltskými státy. Nad Prahu se dostal chvíli po skončení zpráv. V té době  už Sověti věděli, že tragédie má globální dosah. Jenže informace nepředali a přestože českoslovenští vědci tušili, že něco není v pořádku, celkový rozměr katastrofy zatím neznali.

Podívejte se, jak se mrak z Černobylu šířil Evropou:

Jak se šířil radioaktivní mrak z Černobylu

Pro férovost dodejme, že radioaktivní mrak sice prošel nad naším územím, ale přímé ozáření bylo v podstatě zanedbatelné. To se ale nedá říct o spadu. „Krátkodobě došlo ke zvýšení příkonu dávkového ekvivalentu na několikanásobek přírodního pozadí, a toto zvýšení bylo běžnými prostředky měřitelné v časovém horizontu několika týdnů… Speciální pozornost byla věnována dětské mléčné výživě (DMV) zajišťované podnikem Průmysl mléčné výživy Hradec Králové v závodech Opočno a Zábřeh na Moravě. Oblast, ze které se sváželo mléko do těchto závodů, zahrnovala převážně okresy více zasažené radioaktivním spadem (Náchod, Ústí nad Orlicí, Šumperk).

To se projevilo již v prvých dnech května zvýšeným obsahem radionuklidů 131 I, 134 Cs a 137 Cs v DMV. Byly proměřeny objemové aktivity mléka z jednotlivých kravínů, svozové linky, kontrolovány směsné vzorky z každého dne výroby vždy a to dvakrát – jednak ihned po ukončení výroby, jednak po zabalení ještě před expedicí výrobků. Distribuce DMV vyrobené po 29. 4. 1986 v závodech PMV Opočno a Zábřeh byla pozastavena a podmíněna souhlasem hlavního hygienika. Teprve po vyčerpání zásob byla tato výroba uvolněna zčásti pro expedici; vycházelo se z výsledků měření a uvolňovány jako DMV byly výrobní šarže s nejnižším obsahem radionuklidů,“  píší později Jiří Hůlka a Irena Malátová ze Státního ústavu radiační ochrany. teprve dnes se do médií dostávají příběhy lidí z Černobylu.

To, že záření z radioaktivního mraku bylo v podstatě zanedbatelné (neplést se zářením z radioaktivního spadu), nijak neomlouvá komunistické mlžení a mlčení. A fakt, že byla omezena výroba mléčných výrobků a zastavena výroba léků z hovězích štítných žláz ukazuje, že jistého rizika si stranické špičky na základě hlášení vědeckých pracovišť vědomy byly.

Komunistická strana, která si sice mohla vyžádat informace od „sovětských přátel a bratrů“, jak se tehdy v oficiální rétorice SSSR nazýval, raději dál mlžila. Přiznat v oficiálních médiích, že nás ohrožuje cokoli, co jde ze Sovětského svazu, bylo totiž něco naprosto nemyslitelného.

V rámci zatloukání byl z Kyjeva povolen start mezinárodního cyklistického Závodu míru, v němž jen jediný z cyklistů odmítl soutěžit. Ostatně 5. května 1986, tedy v době, kdy už bylo jasné, že jde o skutečnou tragédii, vyšel v Rudém právu tento text: „Nedávná havárie jednoho z reaktorů jaderné elektrárny v Černobylu se stala v západních zemích podkladem ke lživé kampani různých stoupenců antisovětismu a antikomunismu, ale zasáhla i oblast sportu." A mezi lidmi se opět oživilo úsloví, že "lže, jako když Rudé právo tiskne".

Text: Topi Pigula

Tento článek najdete v těchto speciálech
Reklama
Reklama