Jak vypadalo 7 divů světa, když byly postaveny? Z té krásy přechází zrak

Slavných 7 divů světa si možná ještě pamatujete ze školy. Jenže jejich vzhled je dodnes velkou neznámou, jelikož k většině z nich nejsou zrovna spolehlivé zdroje. Jak ale slavná sedmička podle všeho vypadala v době, kdy nad ní celý antický svět uznale pokyvoval?
Velká pyramida v egyptské Gíze.
Velká pyramida v egyptské Gíze.
Budget Direct

reklama

Australská pojišťovací společnost Budget Direct by pro nás za běžných okolností příliš zajímavá nebyla, avšak před nedávnem se jí podařil opravdu husarský kousek – díky najatému týmu designérů a grafiků rekonstruovala sedm divů světa do podoby, jak vypadaly v době svého postavení. Všichni samozřejmě víme, že ze septetu slavných starověkých staveb se dochovaly pouze pyramidy v egyptské Gíze, i na nich se však zub času podepsal. Takže, čím sedmička takzvaných divů světa fascinovala v době svého vrcholu?

PROHLÉDNĚTE SI TAKÉ 7 NOVÝCH DIVŮ SVĚTA

Socha Dia

Socha Dia v Olympii, doplněná do dnešní fotografie.
Autor: Budget Direct Socha Dia v Olympii, doplněná do dnešní fotografie.

Socha boha Dia měřila kolem třinácti metrů a byla vytvořena ze slonoviny, šaty a další doplňky byly zlaté. Sochař Feidiás na ni musel být v 5. století př. n. l. velmi pyšný. S úpadkem antiky byla socha ze svého původního domova, řecké Olympie, převezena do byzantské Konstantinopole, kde koncem 5. století (už našeho letopočtu) podlehla požáru. Dřevěný trůn se holt nevyplatil.

Visuté zahrady Semiramidiny

Visuté zahrady Semiramidiny.
Autor: Budget Direct Visuté zahrady Semiramidiny.

Legenda přisuzuje autorství tomuto fascinujícímu zahradnímu komplexu asyrské královně Semiramis, pravděpodobnějším iniciátorem výrazné babylónské stavby je však král Nebukadnesar II. Tak či onak se však jednalo o architektonickou špičku, která daleko předčila svou dobu, tedy 6. století př. n. l. Složitý systém teras musel svého času připomínat ráj na Zemi, zároveň se však jedná o nejtajemnější z divů světa - jeho přesná podoba i lokace jsou stále předmětem spekulací.

Chrám bohyně Artemis

Artemidin chrám v Efesu.
Autor: Budget Direct Artemidin chrám v Efesu.

Efesos v dnešním Turecku byl domovem chrámu bohyně Artemis. Od svého postavení v 6. století př. n. l. nevzbuzoval úžas jen velikostí, nýbrž i dokonalostí formy – v mnoha ohledech se jednalo o učebnicového zástupce iónského stylu. Multifunkční chrám je známý hlavně díky svému smutnému konci; po necelých dvou stoletích ho podpálil Hérostratos, aby se stal slavným. Přestože historie pamatuje několik pokusů o obnovu chrámu, na úroveň původního rozkvětu se už nedostal.

Mauzoleum v Halikarnassu

Mauzoleum v Halikarnassu, doplněné do dnešní fotografie.
Autor: Budget Direct Mauzoleum v Halikarnassu, doplněné do dnešní fotografie.

V dnešním Turecku se začala ve 4. století př. n. l. stavět mohutná hrobka na popud Artemisie, což byla manželka (a zároveň sestra) perského satrapy Mausóla II. Ani jeden z nich se jejího dokončení nedočkal, přesto však chytří architekti v budování pokračovali, neboť chápali, že se podílejí na něčem velmi důležitém. Dokonce tak důležitém, že pojem mauzoleum se časem vžil jako označení pro jakoukoli velkou hrobku. Historiky stavba fascinovala především díky obřím sochám a nádhernému bílému mramoru, z něhož byla postavena.

Maják z ostrova Faru

Maják na ostrově Faru, doplněný do dnešní fotografie.
Autor: Budget Direct Maják na ostrově Faru, doplněný do dnešní fotografie.

Jak vypadal obrovský maják u egyptské Alexandrie, je stále předmětem mnoha spekulací. Možných popisů se totiž dochovalo více, jeho stometrová výška je však považována za ověřenou. Maják se dočkal mnohem delší historie než spousta dalších divů antického světa. postaven byl jako první maják koncem 3. století př. n. l., a přestože postupem let se jeho důležitost výrazně snižovala, definitivně podlehl zkáze (resp. zemětřesení) až ve 14. století.

Rhódský kolos

Rhódský kolos, doplněný do dnešní fotografie.
Autor: Budget Direct Rhódský kolos, doplněný do dnešní fotografie.

Socha boha Hélia v přístavu ostrova Rhodos měřila téměř 33 metrů a jednalo se o nejvyšší sochu starověku. Slavné rozkročení je dodnes předmětem spekulací, protože podle některých odborníků by konstrukčně nešlo sochu takto postavit. Každopádně však socha fascinovala nejen obyvatele Rhodu pouhých 70 let – v roce 226 př. n. l. byla zničena vinou zemětřesení.

Egyptské pyramidy

Velká pyramida v egyptské Gíze.
Autor: Budget Direct Velká pyramida v egyptské Gíze.

A na závěr se podívejme na jediný dochovaný div, egyptské pyramidy. Ty jsou přitom ze všech divů nejstarší, datují se až do poloviny 3. tisíciletí př. n. l. Pyramidové komplexy jsou dodnes jedním z turisticky nejlákavějších míst na světě a není se čemu divit. Velká Cheopsova pyramida měří téměř 150 metrů a podle současných propočtů se bezmála čtyři tisíce let jednalo o nejvyšší stavbu postavenou člověkem. Nepřestává fascinovat ani dnes...

PROHLÉDNĚTE SI TAKÉ 7 NOVÝCH DIVŮ SVĚTA

Text: MS

reklama

reklama