Islám v Americe: jak Hernán Cortéz spočítal indiánské mešity a kdy tam vznikl chalífát

Chalifát v Americe? Vypadá to jako nesmysl, ale historické podklady mluví jinak. Islám v Americe je starší, než si myslíte
Američanka islámského vyznání?
Američanka islámského vyznání?
pixabay.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama


Moderní svět je složitý a plný konfliktů, jak těch politických, tak hospodářských i náboženských. Je zbytečné předstírat, že spory mezi křesťany a muslimy neexistují nebo že islámský terorismus vůbec nesouvisí s vírou a etickými zásadami i historií tohoto náboženství. Ale o to důležitější je znát dobře historii tohoto konfliktu, včetně (a možná nejvíc) těch kapitol, kdy obě kultury dokázaly žít vedle sebe a tolerovat se, nebo spolu dokonce spolupracovat a vzájemně se inspirovat. Je velkým paradoxem moderní doby, že se to tak často dělo právě na území Ameriky.

Cortézovy mešity

Jak ví každé malé dítě, Ameriku objevil pro Evropany Kolumbus a první vlna kolonizace se proto nesla ve španělském znamení. Protože Španělé se v té době radovali z vítězství nad arabskými dobyvateli jejich země, znali arabskou a islámskou kulturu (oba pojmy jsou sice silně propojené, ale ne zcela zaměnitelné) víc než dobře. A spousta novinek, na které v Novém světě narazili, jim připomínala něco arabského.

Kronikář Hernána Cortéze, legendárního dobyvatele Mezoameriky, si například poznamemal o indiánských tanečnicích: „muy bien vestidas a su manera y que parecían morisca“ – tedy, že mu připomínají maurské ženy. Bizarně může vypadat i fakt, že Španělé říkali indiánským chrámům „mezquita“ neboli mešita. Výše zmíněný Cortéz takhle napočítal na území dnešního Mexika a Texasu přes čtyři stovky indiánských „mešit“.

Arabská stopa je v Americe 

Víte, který stát USA nese ve svém názvu arabskou stopu. Nebudeme vás dlouho napínat, je to Kalifornie. Španělé toto území pojmenovali roku 1535 – dali mu jméno podle romantického rytířského příběhu Espnadiánovy činy, který byl mezi vojáky v té době nesmírně populární. 

Část knihy se odehrávala na exotickém ostrově jménem California, jemuž vládly černé Amazonky v čele s královnou jménem Calafia. Tato kniha, jinak pátý díl ságy, vyšla roku 1510 v Seville, která byla stovky let součástí Chalífátu neboli muslimské říše ovládanou chalífou, vládcem, který ztělesňoval moc světskou i náboženskou v jedné osobě.

Je ale jen shoda historických náhod, že Kalifornie patří dodnes mezi státy USA s největší koncentrací muslimů, je to devátý „nejvíc muslimský stát“ ve Spojených státech s 0,6 procenty muslimů. Po zajímavost: nejvíc muslimským státem je v USA dnes Illinois se 2,8 procenty islám vyznávající populace.

Ve znamení džihádu

Když Španělé dorazili do nějaké nově dobyté nebo objevené země, přečetli místnímu obyvatelstvu takzvané requerimiento – v podstatě takové prohlášení, jímž deklarovali, že na tomto území platí nová pravidla. Jeho součástí bylo, že původní obyvatelstvo může konvertovat ke křesťanství a vzdát se španělské vládě – anebo bude muset nést zodpovědnost na všechna úmrtí a ztráty, které budou následovat. Podle řady historiků není žádná náhoda, že takové veřejné oznámení s jasně deklarovanými (a velmi podobnými) pravidly je formální podmínkou pro vyhlášení džihádu. 

Je to prosté: poté, co křesťanští Španělé vedli stovky let proti muslimům boj, řadu jejich pravidel a zvyklostí přejali – a poté je přenášeli na nově dobytá území. Pyrenejští křesťané považovali islám za špatný a mnohdy i ďábelský, ale znali ho moc dobře…

Text: Martin Kolář
 

Reklama
Reklama