Slovinská Predjama: Skalní hrad loupeživého rytíře chránil spletitý jeskynní systém

Jama je slovinský výraz pro jeskyni. Predjama je jméno vesnice, ale i mohutného hradu stojícího před ještě větší jeskyní.
Slovinský hrad Predjama
Slovinský hrad Predjama
istock.com

reklama

Druhý největší ve Slovinsku

Krasové Slovinsko je na jeskyně hodně bohaté, ale podzemní systém jeskyní zvaný Predjamski Jamski sistem je skutečně monstrózní. Je druhým nejrozsáhlejším jeskynním systémem ve Slovinsku. Doposud bylo prozkoumáno 13 km chodeb, přičemž je jasné, že další na své zmapování teprve čekají. Hrad vypínající se před vstupem do podzemí má za sebou 123 m vysokou skalní stěnu. Atraktivitu lokality potvrdily i archeologické nálezy z 50. let 20. století, podle nichž byla jeskyně lidmi obydlena již v paleolitu. Pouhých devět kilometrů od hradu je Postojna jama s výskytem prapodivných obojživelníků macarátů jeskynních. Jak Postojna jama, tak jeskyně přímo za hradem hostí několik druhů netopýrů.

Sídlo loupeživého rytíře

První zmínky o hradu pocházejí z roku 1274. Podle německých historických kronik byli majitelé hradu poddanými mocných feudálních vládců – biskupů z Aquileie. Ovšem asi největší proslulost získal hrad v 15. století, kdy se stal sídlem loupeživého rytíře Erazma z Luegu (jiné prameny jeho jméno zmiňují jako Erazmus Lügger). Ten měl, ovšem podle nepotvrzené legendy, v roce 1483 zabít během hádky maršála Pappenheima. Naneštěstí byl maršál příbuzným císaře a zabít někoho takového zavánělo smrtelným průšvihem. Ne nadarmo se říká, že „jednou psancem, vždycky psancem“. Erazmus se uchýlil do bezpečí zdí „domovského“ hradu Predjama.

Litografie hradu Predjama z roku 1816
Autor: Karl Friedrich Schinkel Litografie hradu Predjama z roku 1816

Být zlodějem a loupežníkem vnímali loupeživí rytíři jako řemeslo. Erazmus se stal loupeživým rytířem, který mimo jiné okrádal z Vídně cestující bohaté kupce. Dnes už se nedozvíme, zdali šlo o odvetu za loupeživý způsob obživy nebo pomstu za zabití maršála Pappenheima. Jisté ale je, že císař Svaté říše římské Fridrich III. vydal pokyn, aby guvernér Terstu Andrej Ravbara problém se zločincem Erazmem jednou provždy vyřešil. Definitivní řešení znamenalo buď Erazmovo zajetí, nebo smrt. A smrt skutečně přišla. Údajně, a opět se jedná o nepotvrzenou legendu, měla podobu dělové koule, která zastihla Erazma na toaletě. Tělo rebela spočinulo v Predjamu poblíž kostela Panny Marie Bolestné, jenž byl postaven v 15. století. Hrob Erazma Lüggera lze snadno najít díky vzrostlé lípě, která tu byla na jeho počest zasazena.

Byl dosažen limit pro přehrávání

Litujeme, ale na vašem účtu je přehráváno příliš mnoho videí zároveň. Pokud chcete pokračovat v přehrávání na tomto zařízení, prosím, ukončete přehrávání na jiných zařízeních. Více o limitech přehrávání videí na účtech s předplatným najdete na adrese https://ipri.ma/faqbr

Divoké hrady (1) - upoutávka

Ničivá zemětřesení

Fridrich III. věnoval hrad, respektive to, co z něj zbylo po obléhání a ostřelování, rodině Obernburgů, která si ale jeho vlastnictví neudržela. O čtvrt století později hrad získala rodina Purgstallů, nicméně ani oni si ho příliš neužili. Tentokrát nezasáhl ani vládce, ani válka, ale příroda. Nově vystavěný palác byl brutálně poničen zemětřesením. 

O škodách a důsledcích zemětřasných pohybů píše Stanka Šebela v odborné práci Učinki potresov v Postojnskem jamskem sistemu. Právě v ní zmiňuje největší slovinské zemětřesení, které propuklo 26. března 1511 a poničilo hrad a jeskyni za ním.

Jeskyně přímo za hradem Predjama je útočištěm netopýrů
Autor: Tiina Monto Jeskyně přímo za hradem Predjama je útočištěm netopýrů

 
Jakkoliv se může zdát, že Slovinsko není zrovna oblastí, kterou by stíhalo jedno zemětřesení za druhým, není to tak úplně pravda. Dne 1. ledna 1926 se vlivem zemětřesení zřítil v jeskyni Postojna Jama k zemi velký stalagmit o průměru jednoho metru. 

Zazděná tajná chodba

Leč vraťme se zpět k samotnému hradu. Na přelomu 16. a 17. století byla provedena velká přestavba hradu. Výsledkem je, že bývalá historická budova zmizela za novými zdmi a získala dnešní podobu. Když zde vládli baroni von Kobenzl, byla zazděna podzemní chodba spojující hrad s městem Vipava, kterou kromě barona Lüggera využívali i zloději, kteří z hradu vynášeli cenné předměty.

V 19. století zde žil rakouský hrabě Michael Coronini-Cronberg. O několik desetiletí později pevnost Predjama koupil potomek bývalé rodiny, princ Alfred von Windischgrätz. Tato rodina vládla na hradě téměř celé století, až do předvečera druhé světové války. 

V roce 1944 hrad převzali komunističtí partyzáni a následně po skončení války byla budova znárodněna jugoslávskými úřady a přeměněna na muzeum, kterým je dodnes.

Dokumentární série Divoké hrady každou středu ve 20:00 na Prima ZOOM, v repríze pak v sobotu v 15:50.

reklama

Tento článek najdete v těchto speciálech

reklama