Hitlerovy vražedkyně: Herta Bothe používala dřevěnou tyč, říkalo se jí Sadistka ze Stutthofu

Herta Bothe byla sadistická dozorkyně, která ničeho nelitovala.
Herta Bothe
Herta Bothe
Volné dílo / Imperial War Museum

reklama

Teterow je město v Meklenbursku-Předním Pomořansku na severu Německa. Když se tam dne 3. ledna 1921 narodila zdravá holčička Herta Bothe, byla to pro rodiče radostná událost. Nikdo tehdy netušil, že z ní vyroste zapálená nacistka se sadistickými sklony, která dostane příležitost k jejich ukájení v několika koncentračních táborech.

Další Hitlerovy vražedkyně:
Irma Grese, Greta Bösel, Ilse Koch

Sadistka ze Stutthofu

Herta Bothe chtěla někam patřit. Byť členství ve Svazu německých dívek nebylo v Německu povinné, bylo výhodné. Dá-li se to k něčemu (hodně vzdáleně) přirovnat, tak k Pionýru v komunistickém Československu. Dítě svým vstupem ukázalo, že se mu nepříčí daná ideologie, a u státních orgánů bylo lépe zapsáno, což mělo vliv i na další kariérní postup. Herta Bothe do Svazu vstoupila ve svých 17 letech v roce 1939.

I ona, podobně jako jiná nechvalně proslulá dozorkyně Irma Grese, absolvovala školení v nemocnici, které ji mělo kvalifikovat na zdravotní sestru. A i ona nastoupila na dráhu bachařky v koncentračním táboře. V září 1942 vzala na pozici dozorkyně v ženské části koncentračního tábora Ravensbrück a posléze hlídala i v méně známém táboře Stutthof.

Koncentrační tábor Stuthoff
Autor: Pipodesign Philipp P Egli Koncentrační tábor Stuthoff

Stutthof není tak proslulý jak Osvětim nebo Dachau, nicméně i v tomto případě šlo o tábor vyhlazovací, v němž se k likvidaci používal smrtící plyn Cyklon B. Dokonce se tady v omezené míře dělaly pokusy s výrobou mýdla z lidského tuku. Když sem Herta Bothe nastoupila, poměrně brzy získala mezi vězeňkyněmi přezdívku sadistka ze Stutthofu.

Tábor Stutthof byl shodou okolností osvobozen ve stejný den jako Praha, tedy na samém sklonku války 9. května 1945. V té době už byla sadistická Herta Botke v zajetí spojenců. O necelý měsíc dříve, 15. dubna 1945, totiž osvobodili spojenečtí vojáci další z vyhlazovacích koncentračních táborů v Bergen Belsenu, kde zajali i sadistickou dozorkyni, která v táboře sloužila od 1. března 1945. Její „specialitou“ bylo mlácení mladých vězeňkyň dřevěnou tyčí a exekuce nejednou končila smrtí.

První dny v zajetí

Napřed naložili na auto mrtvoly a nás na ně. A pak jsme několikrát projeli táborem. Bývalí vězni na nás házeli... nevím, co to bylo. A pak nás vysadili u jámy, do které jsme museli ty mrtvoly naházet,“ říká na filmovém záznamu z roku 2009 bývalá dozorkyně. Z dané situace se zachoval velmi drastický záznam pořízený britským dokumentaristou. Desítky zcela vyhublých mrtvol jsou naházené na náklaďák, další desítky shrnuje buldozer. Bothe popisuje, jak snadné bylo při manipulaci odtrhnout paži mrtvému, jak vyhublé byly jejich tváře a jak nepřirozeně působily dlouhé kosti na tělech, kterým v podstatě chyběla svalovina.

Hrůza v Bergen Belsenu
Autor: Oakes Hrůza v Bergen Belsenu

Mnozí nacisté, dokonce i ti, na jejichž rukou byla krev tisíců lidí, se po válce hájili tím, že „jen poslouchali rozkazy“. A další, ti, kteří vyráběli smrtící Cyklon B, zpracovávali vlasy vězňů, logisticky zajišťovali zásobování koncentračních táborů nebo využívali otrocké práce vězňů, tvrdili, že „o ničem nevěděli“. Nebýt masy obyčejných lidí, mlčící většiny, tak by k holokaustu nedošlo. Herta Bothe ale nebyla nevědoucí. Ta si naopak své možnosti ukájet sadistické choutky užívala. Sama pak na kameru přiznala, že nikdy ničeho nelitovala a omlouvala své chování tím, že „to musela udělat, jinak by tam šla sama“.

Soud ji poslal do vězení na 10 let, ale odseděla si jen 6 z nich. Po propuštění si změnila jméno na Herta Lange a žila v ústraní. V roce 2009 poskytla v rámci dokumentu Holokaust rozhovor na kameru, takže mnohde udávaný údaj, že zemřela v roce 2000, není pravdivý. Mnohem pravděpodobnější je, že skonala v roce 2011 ve věku 90 let.

reklama

Tento článek najdete v těchto speciálech

reklama