17. ledna 2022 10:00

Prvnímu popravenému po obnově trestu smrti v USA se nedařilo zemřít. Jeho skon inspiroval slavný slogan

Jméno amerického vraha ze 70. let skloňovala všechna americká média a mnoho iniciativ se mu snažilo zachránit život. On o to ale nestál.

Když v roce 1972 americký Nejvyšší soud zakázal trest smrti s tím, že je v jasném rozporu s osmým dodatkem Ústavy, je krutý a jednotlivé státy k němu často sahají „zcela náhodně, podle toho, jak se jim zlíbí“, speciálně s ohledem na rasovou příslušnost odsouzeného, velkému množství běžných Američanům se jeho rozhodnutí nelíbilo. Už v roce 1976 si ho odhlasovali zpět; soud zrušil celostátní zákaz poprav s tím, že si jednotlivé státy vytvoří směrnice pro ukládání trestu smrti samy. Pro bylo 66 procent obyvatel Spojených států. První oběť tohoto rozhodnutí na sebe nenechala dlouho čekat. Byl jí Gary Gilmore, kterého popravili zastřelením v lednu roku 1977.

Z průšvihu do průšvihu

Gilmore byl pěkný výlupek už od puberty. Hledal problémy, kde se dalo, přestože byl podle mnohých inteligentní a nadaný. Když ve 14 letech ukradl auto, dostal se do polepšovny. Od té doby, co ho pustili, jeho trestní rejstřík už jen bobtnal. Krádeže, jízda bez řidičáku a pod vlivem alkoholu, ozbrojená loupež… a slušně se nechoval, ani když se kvůli tomu ocitl ve vězení, bachaři s ním měli problémy, podávali mu uklidňující léky a nakonec ho museli nechat převézt do zařízení s vyšší ostrahou.

Po jeho podmínečném propuštění v dubnu 1976 to s ním nebylo o moc lepší, a hlavně pořád pil. Ke svojí devatenáctileté přítelkyni se tehdy pětatřicetiletý Gilmore choval tak otřesně, že od něj utekla. Bylo to jen krátce po jejím odchodu a jen 17 dní poté, co byl opět zavedený trest smrti, 19. června 1976, když se rozhodl vyloupit benzínku ve městě Orem v Utahu a zastřelil při tom tamního prodavače. Dalšího dne pak stejným způsobem zavraždil manažera nedalekého motelu. Když se chtěl zbavit vražedné zbraně, prostřelil si omylem ruku, díky čemuž ho téměř ihned dopadli.

Trest smrti si sám přál

Soudili ho jen za druhou vraždu, protože proti němu měli v tomto případu extrémně silné důkazy. Proces navíc vůbec netrval dlouho, začal 11 týdnů po Gilmorově zatčení a jen tři dny trvalo, než ho porota odsoudila k nejvyššímu trestu. Jeho případ pochopitelně sledovala média. Celebritu z něj ovšem udělali hlavně odpůrci trestu smrti, kteří se ho pokoušeli od popravy uchránit. Gary Gilmore ale o nic takového nestál, naopak. „Byl bych celkem rád, aby se na to vyprdli,“ nechal se slyšet. „Je to můj život a moje smrt. Soud rozhodl, že mám umřít, a já to přijímám.“ Přesto jeho popravu několikrát odložili. Když se to stalo poprvé, pokusil se spáchat sebevraždu. Svůj pokus zopakoval i o měsíc později. Taky držel protestní hladovku. Nakonec se ale popravy i přes průtahy dočkal, a to 17. ledna 1977 ráno.

Dozorci ho dovedli do opuštěné konzervárny za věznicí, která tehdy k těmto pochmurným účelům sloužila. Posadili ho na židli před pytle s pískem, jejichž jediným úkolem bylo zadržet vystřelené kulky, a připoutali ho k ní. Na hlavu mu dali černou kápi. Šest metrů před ním stála stěna s pěti malými otvory. Skrz ty prostrčilo pět policistů své pušky a zamířili mu na hrudník.

Neobvyklá inspirace

Popravu tímhle neobvyklým způsobem si vybral sám Gilmore. Když se ho ptali, jestli chce pronést nějaká poslední slova, řekl: „Let’s do it – Pojďme na to“. Brzy potom mu v hrudníku skončily čtyři kulky. Náboj v jedné z pěti pušek byl totiž slepý. Nikdo ze střílejících policistů nevěděl ve které. Tohle opatření mělo psychologický důvod, nikdo si totiž nemohl být jistý, že vypálil smrtící ránu.

Gilmore, kterému bylo v době smrti čerstvých 36 let, před svým skonem souhlasil s dárcovstvím orgánů. Ještě před kremací mu tedy lékaři odebrali oční rohovky. Jeho poslední slova se stala natolik známými, že na nich na konci osmdesátých letech jedna reklamní agentura postavila slogan, když vymýšlela kampaň pro firmu Nike. Tenhle slogan, „Just do it“, firma používá dodnes.

Zdroj: Britannica.com

Klára Ochmanová

redaktorka FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom