Film vs. realita: Dobyvatelé ztracené archy změnili osud města Tanis a nafoukli nacistické pátrání

Slavný dobrodružný film s Indiana Jonesem si samozřejmě upravil některá historická fakta. Uhodnete, co všechno si jeho tvůrci šikovně vymysleli?
Dobyvatelé ztracené archy
Dobyvatelé ztracené archy
Paramount Pictures

reklama

Dobyvatelé ztracené archy jsou prvním ze čtyř filmů o profesorovi archeologie, který s bičem za pasem a kloboukem na hlavě objevuje dávno zapomenuté artefakty. V kinech se snímek objevil v roce 1981. Jeho hlavní hrdina od té doby úspěšně pije krev mnohým skutečným archeologům a muzejním kurátorům. A to je docela kuriózní. Většina z těch mladších totiž přiznává, že je právě Indiana Jones inspiroval ve výběru budoucí kariéry.

Ptáte se, v čem je vlastně problém? „Ačkoli je film zábavný a vypadá úžasně a všichni bychom chtěli zažívat takováto dobrodružství, to, co v něm vidíme, by se na místě archeologického nálezu nikdy nestalo,“ nechala se slyšet doktorka Alexandra Jonesová, výkonná ředitelka neziskové organizace Archeologie ve společnosti. Ta se mimochodem kvůli svému příjmení na toto téma nejspíš vyjadřuje častěji, než by si přála.

„Naopak, dá se to považovat za neetické a některé věci na naši profesi dokonce vrhají špatné světlo.“

Archeologie není honba za pokladem

Když se nad tím zamyslíte, asi opravdu není pravděpodobné, že by se skutečný archeolog pokoušel proti vůli domorodců ukrást posvátný předmět z jejich svatyně. A to je jen začátek filmu. Jones nejenže odcizí zlatou sošku nevyčíslitelné hodnoty, ale ještě při tom omylem zničí celý chrám, když se mu nepovede správně odhadnout váhu artefaktu a vyměnit ho za pytlík s pískem.

Soška boha plodnosti
Autor: Paramount Pictures Soška boha plodnosti

„Cílem archeologů je zachovat vše pokud možno neporušené, nezasahovat do prostředí, které zkoumáme,” vysvětlila doktorka Jonesová.

Je ale asi pochopitelné, proč režisér Steven Spielberg a jeho dobrý kamarád (a tvůrce Star Wars) George Lucas, který se podílel na scénáři, zvolili zrovna tuhle strategii. Divák se zatajeným dechem sleduje útěk Indyho před obrovským balvanem i před indiány kmene Hovito, kterým artefakt ukradl. Zkrátka to funguje - a je vlastně úplně jedno, že v Peru, kde se úvodní scény mají odehrávat, nikdy žádný indiánský kmen Hovito neexistoval. Pro podobu zlaté sošky, která má vyobrazovat hovitského boha plodnosti, tak samozřejmě museli tvůrci najít inspiraci jinde. Rozhodli se proto napodobit aztéckou bohyni Omecihuatl.

Archa úmluvy je možná jen mýtus

Nejdůležitějším artefaktem Dobyvatelů ztracené archy je ale bezesporu Archa úmluvy. A o té toho (podle očekávání) moc nevíme. Je zmíněna ve Starém zákoně a údajně má obsahovat dvě kamenné desky, na které Bůh na hoře Sinai před Mojžíšem vytesal Desatero přikázání. Některé překlady uvádějí, že je uvnitř také mana a Áronova hůl.

Mojžíš truhlu vyrobil podle přesných instrukcí, které mu Bůh dal: měla být z akátového dřeva, 2,5 lokte dlouhá a 1,5 lokte široká i vysoká (tedy 111 krát 67 krát 67 centimetrů). Zvenčí i zevnitř ji Mojžíš měl potáhnout zlatem a na víko umístit dvě sošky cherubínů. Kromě toho měla truhla mít jakýsi nosný systém, aby se jí nikdo nemusel při přepravě dotýkat, a měla být zakrytá. To vše se alespoň píše v nejznámějších biblických překladech.

Archa úmluvy
Autor: 1981 Paramount Pictures Archa úmluvy

Filmoví výtvarníci ji na žádost Stevena Spielberga Archu vyrobili přesně podle popisu. Tedy alespoň na oko - truhla nebyla ani akátová ani pozlacená. I přesto se ale tvrdí, že se Spielberg pro jistotu odmítl podívat dovnitř.

Skutečnou Archu úmluvy pochopitelně hledají nadšenci tisíce let, o její existenci ale kromě zmínek v Bibli není jediný důkaz. Přesto se už po staletí rojí různé teorie, kde by mohla být ukrytá: Kdesi v Zimbabwe, na Středním východě, etiopští křesťané tvrdí, že se nachází v kapličce v malém městě Aksúm… a samozřejmě nezapomínejme na templáře, spojení s nimi se Archa také nevyhnula. Údajně ji dopravili do kostela v anglickém hrabství Warwickshire. Kde ovšem stoprocentně není, je egyptský Tanis, kam archu umístili tvůrci filmu.

Historie ztraceného města

Tanis rozhodně nepohřbila žádná písečná bouře, jak se tvrdí v Dobyvatelích ztracené archy. Jeho zánik byl docela pozvolný a hlavně.... docela nudný. Mezi lety 1075 až 712 před naším letopočtem sloužil Tanis jako metropole starověkého Egypta. Obyvatelé jej pak časem zcela pragmaticky opustili, jelikož se egyptským hlavním královským městem stal Mennofer.

Hůl boha Ra
Autor: Paramount Pictures Hůl boha Ra

Ztracený (nebo tedy spíš opuštěný) Tanis navíc neobjevili nacisté, jak se ve filmu uvádí, ale francouzský archeolog Pierre Montet. Bylo to ovšem skutečně ve 30. letech 20. století, takže tady se Spielberg hezky držel historie.

Zcela vymyšlená je naopak hůl boha Ra, jejíž hlavice ukazovala místo, kde archa spočívá. Tady je nutno smeknout před scenáristy, jelikož přišli s nádherným artefaktem, jehož využití se každému filmového divákovi vpálilo hluboko do paměti zhruba stejně, jako gestapákovi Tohtovi do kůže na ruce.

Spielberg přestěhoval Studnu duší

Na rozdíl od Indiana Jonese, herec Harrison Ford se hadů nijak nebojí. Což bylo jeho jediné štěstí, protože byl v jednu chvíli natáčení obklopený rovnou 7 tisíci syčícími plazy… plus mnoha kusy zahradních hadic. Řeč je samozřejmě o scénách, které se odehrávají ve Studni duší, tedy v prastarém trezoru, kde je v Tanisu Archa objevena. Český dabing filmu má mimochodem více verzí a některé z nich uvádějí název místa jako Studnice vědění. V originále je to nicméně Studna duší.

Studna duší
Autor: 1981 Paramount Pictures Studna duší

Studna duší každopádně do Tanisu nepatří. Ve skutečnosti je to jeskyně na jednom z nejposvátnějších míst v Jeruzalémě, Chrámové hoře. Stará islámská legenda praví, že jsou z této jeskyně slyšet duše zemřelých čekajících na soudný den.

Spielberg s Lucasem si zkrátka s diváky trošku pohráli. A nejen to. Nezdály se vám někdy trochu divné hieroglyfy a obrazy na stěnách filmové Studny duší?

Podezřele povědomé hieroglyfy
Autor: 1981 Paramount Pictures Podezřele povědomé hieroglyfy

Až podezřele totiž připomínají roboty R2-D2 a C-3PO z Lucasových Hvězdných válek... a na jedné z nástěnných rytin je dokonce i princezna Leia.

Rytina připomínající výjev z Hvězdných válek
Autor: 1981 Paramount Pictures Rytina připomínající výjev z Hvězdných válek

Měl Hitler na Archu opravdu zálusk?

Dobyvatelé ztracené archy rozhodně nelžou v tom, že se nacisté velmi zajímali o prastaré artefakty a další archeologické nálezy. Jejich primárním cílem bylo reinterpretovat historická fakta tak, aby dokazovala spojení germánské kultury s prastarými náboženstvími. Tím posilovali národní identitu i přesvědčení Němců o vlastní nadřazenosti.

Důkaz o tom, že by nacisté měli reálné ambice pátrat po takových předmětech, jako byla Archa úmluvy, ale bohužel neexistuje. I když mají mnozí lidé pochopitelnou tendenci tomu věřit. Mýtus vyobrazující Hitlera jako člověka pátrajícího po čemkoli, co mu může přinést nadpřirozenou moc a nepřemožitelnost, je jen hollywoodským výmyslem. A také dalším příkladem toho, jak se dá vyrobit divácky poutavá filmová klasika...

DALŠÍ DÍLY: CHRÁM ZKÁZY, POSLEDNÍ KŘÍŽOVÁ VÝPRAVA, KRÁLOVSTVÍ KŘIŠŤÁLOVÉ LEBKY

reklama

Tento článek najdete v těchto speciálech

reklama