Film vs. realita: Hacksaw Ridge vynechává nejbláznivější činy Desmonda Dosse. Odkopl někdy explodující granát?

Válečný snímek Hacksaw Ridge Mela Gibsona si řadu událostí značně přikrášlil. Mnoho těžko uvěřitelných kousků hrdiny Desmonda Dosse ale přesto vynechal.
Pravý vs. filmový Desmond Doss
Pravý vs. filmový Desmond Doss
Summit Entertainment

reklama

Rozhodně nevylučujeme, že příběh Desmonda Dosse nadšenci do historie dobře znají. Na druhou stranu nelze zpochybnit význam, který v popularizaci osudu vojenského zdravotníka z řad příslušníků církve Adventistů sedmého dne sehrál film Hacksaw Ridge: Zrození hrdiny. Mel Gibson v roli režiséra dokázal prostřednictvím Andrewa Garfielda odvyprávět příběh o muži, který chtěl pomoci své vlasti ve druhé světové válce, bez ohledu na to, že mu jeho víra zakazovala nosit, natož použít zbraň. Z odpírače plné vojenské služby se ale stal hrdina, který za své zásluhy v Tichomoří získal nejvyšší americké vojenské vyznamenání - Medaili cti. Doss coby medik dokázal v bojích na ostrově Okinawa zachránit více než 75 svých spolubojovníků z planiny rozprostírající se nad srázem Maeda, kterému však vojáci neřekli jinak nežli Hacksaw Ridge. Škoda jen, že se opravdu hodně věcí neodehrálo tak, jak Mel Gibson předkládá.

Ne všechny osudy Desmonda Dosse jsou ve filmu věrné realitě
Autor: Summit Entertainment Ne všechny osudy Desmonda Dosse jsou ve filmu věrné realitě

Období před vstupem do armády

Film Hacksaw Ridge: Zrození hrdiny samozřejmě nezačíná v době, kdy už byl Desmond Doss příslušníkem armády. Divák nejprve dostává možnost nahlédnout na situaci, která formovala Dossův pohled na násilí. Tím měl být jednak nepřiměřený útok na jeho bratra během potyčky, při které mohl bratr zemřít, a vleklé hádky otce s matkou. Desmond se proto rozhodl, že už nikdy nikomu neublíží a že se nedotkne žádné zbraně, kterou měl otec v domě a pravděpodobně ji během hádek používal k zastrašování. Ve skutečnosti se ale měly hádky odehrávat mezi otcem a Desmondovým strýcem, přičemž tím, kdo zpravidla zakročil, byla právě matka. Jde o drobnost a filmaři tímto způsobem ušetřili za herce navíc, jde však o první náznak, že se Gibson velmi ochotně odvrací od reality.

Filmový Desmond Doss se svou budoucí ženou Dorothy
Autor: Summit Entertainment Filmový Desmond Doss se svou budoucí ženou Dorothy

Historicky nepřesné je i vykreslení vztahu se zdravotní sestrou Dorothy, kterou si následně Desmond Doss vzal za manželku. V době, kdy probíhaly jejich námluvy, totiž Dorothy ještě žádnou zdravotní sestrou nebyla. Tou se stala až několik let po válce, v reakci na návrat válkou značně poznamenaného Desmonda domů. Ve skutečnosti se Desmond a Dorothy potkali v kostele a žádné milostné drama kolem jejich vztahu nevzniklo. Sňatek uzavřeli v polovině srpna 1942, ještě před tím, než se Desmond přidal k armádě.

Výcvik ve Fort Jackson

Když se Desmond rozhodl, že musí vstoupit do armády, aby mohl bránit svou vlast, čekal ho nejprve výcvik ve Fort Jackson. Film realisticky vykresluje jeho vztah s ostatními vojáky, kteří mu kvůli odmítání nosit zbraň nevěřili. Důvěryhodnosti nedodávala Desmondovi ani jeho tělesná konstituce a byl postupně vystavován psychické i fyzické šikaně. Historicky přesné je i původní odmítnutí velení přeřadit Desmonda k medikům, namísto čehož byl zařazen do střelecké skupiny, kde ještě narůstal tlak na jeho životní přesvědčení nenosit zbraň. Na druhou stranu ale neexistuje důkaz, že by fyzická šikana přerostla v něco víc, než když na Desmonda ostatní vojáci házeli své boty pokaždé, když se před spaním modlil. Takže scéna, kdy je vystrčen z postele a zmlácen na zemi, je opět jen přeháněním ze strany Mela Gibsona.

Desmondův otec syna na místo soudu bránit nepřijel:

Jedním z nejsilnějších momentů, který nastal ještě během výcviku ve Fort Jackson, je řízení vojenského soudu, které má rozhodnout o tom, zda kvůli neochotě nosit zbraň, ale také kvůli Desmondově přání ctít sobotu coby den určený k modlitbám a žádosti o propustku, neskončí ve vězení. Ve filmu mohou diváci sledovat drama, do kterého vstoupí Desmondův otec v uniformě z první světové války a na poslední chvíli soud odvrátí.

Ve skutečnosti jen zvedl telefon a zavolal předsedu vojenské církevní komise ve Washingtonu a ten u velitele pluku ve Fort Jackson Desmondovi propustku podepsal. Desmond se tak mohl rozloučit se svým bratrem, který měl s námořnictvem cestovat do Evropy. A ne, skutečně kvůli čekání na propustku nepromeškal Desmond svou svatbu. Jak už jsme uvedli výše, v této době byl již s Dorothy ženatý.

Okinawa

Po ukončení výcviku se film přesouvá rovnou na bojiště v Tichomoří, ale vyvolává v divákovi pocit, že právě boj na Okinawě je tím prvním, do kterého 77. pěší divize vstupuje. Opět jde o scenáristickou zkratku, protože před tím už Doss a jeho spolubojovníci prošli bitvami na Guamu či Filipínách. Asi nejvýraznějším odklonem od reality je samotný titulní útes či sráz, který filmaři násobně zvýšili a učinili z něj takřka nepřekonatelnou stěnu. Začneme-li zlehka, komentář určitě zasluhuje síť, která slouží k vyšplhání vojáků na planinu nad srázem.

Když k ni jednotka s Dossem ve filmu dojde poprvé, je tam již nainstalovaná, během druhé světové války byl ale skutečný Doss v týmu tří dobrovolníků, kteří tam onu síť věšeli. Je s podivem, že právě tento odvážný čin film nezpracovává, je však jedním z celé řady, před kterými dali filmaři přednost vymyšleným scénám. Co se týče výšky srázu, autentická fotografie Desmonda Dosse stojícího na hraně srázu po instalaci zmiňované sítě jasně dokazuje, že nešlo o tak nepřekonatelnou překážku, jak předkládá film, který navíc zatajuje, že Hacksaw Ridge bylo označení pro poměrně dlouhý úsek, který američtí vojáci zdolávali a kontrolovali v nejrůznějších opěrných bodech.

Filmový Desmond Doss zachraňuje své spolubojovníky
Autor: Summit Entertainment Filmový Desmond Doss zachraňuje své spolubojovníky

Boje na plošině

Pokud máme vybrat část, v níž Mel Gibson a ostatní autoři Hacksaw Ridge vysloveně přehání, jsou to právě samotné boje nad srázem. Střetnutí příslušníků obou armád připomíná středověké nabíhání vojáků muže proti muži, s přimhouřením oka vypadají útoky jako z dob první světové války. K ničemu takovému pochopitelně nedocházelo a vojáci se snažili krýt, místo toho, aby pobíhali v otevřeném prostoru.

Stávalo se nicméně, že japonští vojáci – kteří byli na skále dlouhou dobu a měli ji doslova provrtanou tunely – se často zjevovali zdánlivě odnikud a docházelo i na pěstní či obecně velmi těsné souboje. Desmond Doss ale zcela určitě neodrážel letící granát svou dlaní, ani do něj nekopal jako do fotbalového míče. Tohle všechno, včetně nelogického chování vojáků na obou znepřátelených stranách je čistá hollywoodská licence, která nemá s reálnými souboji nic společného.

Desmond Doss granáty doopravdy neodkopával:

Záchrana vojáků a vlastní zranění

V čem naopak film předkládá poměrně přesnou vizi, je právě to, kvůli čemu Desmond Doss vstoupil do armády. Tedy nebrat životy, ale snažit se je zachraňovat. Svou Medaili cti obdržel za to, že dokázal skutečně pomoci zachránit více než 75 svých spolubojovníků a podle dochovaných pramenů s největší pravděpodobností pomáhal i zraněným Japoncům.

Jenže film už nedodá, že Doss úřadoval na plošině po dobu celého jednoho měsíce, nikoliv jen po dobu několika desítek hodin, což rozhodně nesnižuje jeho odvahu, ale jen připomíná, že filmům se příliš věřit nedá. A nelze tak činit ani v případě Desmondova zranění, kterému mohl podlehnout. Ve filmu je po svém hollywoodském fotbalovém odkopnutí granátu zasažen kovovými šrapnely do nohy, což znamenalo i konec snah zachránit další vojáky. Realita je ale mnohem tvrdší a je opět s podivem, že se Gibson raději uchýlil k fikci.

Doss byl totiž skutečně zasažen granátem, což přežil a ve velkých bolestech se chtěl doplazit ke hraně srázu. Jenže při svém pokusu byl zasažen japonským sniperem do levé ruky, o kterou následně téměř přišel. Ani to mu ale nezabránilo dostat se do bezpečí, i když se následně s rukou velmi dlouhou léčil a plná hybnost se už nikdy nevrátila. Těžko říct, jestli si tvůrci filmu mysleli, že by mohl skutečný průběh připadat divákům ještě více neuvěřitelný nežli ten, ke kterému se nakonec sami uchýlili. Je ale přece jen škoda, že není snímek přesnější.

Tuberkulóza a život po válce

Stejně tak je škoda, že při snaze věrně vykreslit život Desmonda Dosse opomněli autoři filmu reflektovat i jeho působení ve zbytku válku a pochopitelně i po ní. Doss totiž onemocněl tuberkulózou a nakonec přišel o jednu plíci, což ho v životě znatelně omezovalo, stejně jako ohluchnutí po předávkování antibiotiky v roce 1976. Bez ohledu na to se ovšem Desmond Doss dožil 87 let a ani historicky nepříliš věrný snímek nedokáže smazat jeho hrdinské činy.

reklama

Tento článek najdete v těchto speciálech

reklama