Film vs. realita: Everest naštval jednoho z účastníků osudné expedice, Jake Gyllenhaal se skutečností moc nezabýval

V naší nové rubrice se podíváme na to, jak má filmový Everest daleko ke skutečným událostem.
Film Everest
Film Everest
Universal pictures

V roce 1996 se Mount Everest proměnil v turistickou atrakci a jeho vrcholu chtěli dosáhnout amatérští horolezci, kteří sem často přijížděli nedostatečně připraveni. A právě o ně se měli starat horští vůdci Rob Hall a Scott Fischer, elitní profíci, kteří věděli, jak nebezpečné hory můžou být. Ani oni však nebyli připraveni na to, že při pokusu zdolat nejvyšší horu světa zemře celkem osm lidí a že půjde o jednu z největších horských katastrof všech dob.

V rubrice zatím máme ještě:
Steve Jobs, Americký sniper, Amadeus, Valkýra, Apollo 13, Nákaza, Nepřítel před branami, Vlk z Wall Street, Most u Remagenu, 300: Bitva u Thermopyl, V zajetí démonů, REVENANT Zmrtvýchvstání, Ponorka U-751, Pearl Harbor, Zodiac, Statečné srdce, Gladiátor, Černý jestřáb sestřelen, Poslední samuraj, Titanic

Adrenalin na každém kroku

Tvůrci filmu Everest si v roce 2015 řekli, že v něm nechtějí mít kladné nebo záporné hrdiny, takže jednoduše nechají diváky, aby si sami ujasnili, kdo za katastrofu mohl a jestli jí šlo zabránit. Zároveň však chtěli, aby se publikum „bavilo“, takže i když scénář vychází ze skutečné události, celé vyprávění je trošku napínavější, než bylo po většinu času šplhání na Mount Everest.

Na place pomáhali konzultanti, kteří u výstupu s katastrofálními následky byli (jednoho z nich si ve filmu zahrál Sam Worthington z Avatara) a ti měli dohlížet na autenticitu. To, co se ve filmu děje, se skutečně stalo. Často to ovšem nevypadalo tak efektně. Kvůli diváckému zážitku a dvouhodinové stopáži je tu pár horolezeckých scén trošku přehnaných, protože filmaři z logických důvodů považovali za důležité, aby bylo jejich dílo v první řadě divácky vstřícné a až ve druhé stoprocentně historicky věrné. A asi se na ně kvůli tomu člověk nemůže zlobit.

Když tedy Beck Weathers třeba kvůli lavině málem spadne ze žebříku a Rob Hall ho musí zachránit, je to přehnané. Zároveň se však ví, že se Weathers v podobné situaci párkrát ocitl a vážně mu šlo o život – jen to celé nebylo až tak dramatické.

Filmoví a opravdoví hrdinové

Už když tvůrci psali scénář, řekli si, že se nebudou držet stoprocentně reality. Pokud to bude třeba, rádi si něco přibarví nebo to přeženou čistě proto, aby scény na plátně vypadaly napínavěji a byly pro diváky působivější. A jistých úprav se dočkali i samotní hrdinové.

Pokud to však bylo možné, filmaři a herci zkoušeli spolupracovat s lidmi, kterých se katastrofa na Mount Everestu skutečně týkala. Jason Clarke, jenž si zahrál Roba Halla, se tak sešel s Jan Arnold, vdovou po Hallovi, která se se svým manželem i ve skutečnosti loučila dojemně přes půl světa díky rádiovému spojení. I Josh Brolin, představitel amerického doktora Becka Weatherse, se s Weathersem sešel. I přes jisté úpravy u filmových hrdinů se tak dá říct, že většina z nich odpovídá svému předobrazu.

Výraznější změnou prošel jen Scott Fischer. Jake Gyllenhaal se nechtěl s jeho dětmi sejít a zjišťovat, co byl ve skutečnosti zač. Místo toho měl v plánu Fischera pojmout po svém a ukázat ho ne jako nezodpovědného horolezce, kvůli němuž umírali na Everestu lidé, ale jako sympaťáka, co se řídí svými pravidly. Rozhodně z něj nechtěl dělat zloducha, protože jím ve skutečnosti nebyl – i když ho tak historie často popisuje.

A co na to Krakauer?

Jedním z lidí, kteří toužili vyšplhat na nejvyšší vrchol světa a nakonec mohli být rádi za to, že se domů vrátili víceméně zdraví, byl i horolezec, novinář a spisovatel Jon Krakauer, který o celé události napsal knihu Peklo blízko nebe. A samozřejmě je i ve filmu, kde si ho zahrál Michael Kelly. Právě Kellymu se však nepodařilo spojit se s Krakauerem a nemohl s ním tak spolupracovat ani na tvorbě jeho filmové verze, ani na samotném příběhu.

Jon Krakauer už se nicméně vyjádřil k hotovému filmu a nebyl z něj zrovna nadšený: „Je to úplná volovina. Pokud někoho zajímá, jak to celé proběhlo doopravdy, měl by si přečíst Peklo blízko nebe.“ Skutečného Krakauera podle ze všeho nejvíc naštvala scéna, ve které „filmového Krakauera“ prosí horolezec Anatoli Boukreev, aby mu pomohl zachránit ztracené kolegy. A on odmítne. K něčemu podobnému prý nikdy nedošlo.

I sami filmaři potvrdili, že je scéna do značné míry vymyšlená a rozhodně jim nešlo o to naznačovat, že by Krakauer byl zbabělec. Chtěli jen ukázat, v jak zoufalé situaci se hrdinové ocitli a že by se pokus o záchranu ztracených lidí automaticky rovnal sebevraždě. Možná hrdinské, pořád však sebevraždě. Krakauer zároveň uznává to, co Everest naznačuje – že jeho samotná přítomnost mohla donutit Roba Halla, aby víc riskoval, protože se chtěl předvést před novinářem, jehož článek by mu v budoucnu mohl přinést spoustu nových klientů.

Chybky a chybičky

Everest si každopádně hodně zakládá na autenticitě a ve spoustě věcí je neskutečně přesný. Ani tak se mu ovšem nevyhnuly drobné chyby – naštěstí takové, které snad nikomu zážitek z filmu reálně nezkazí.

V jedné ze scén je vidět moderní mobilní telefon, který do poloviny devadesátých let doopravdy nepatří. Letiště v Kathmandu dostalo zpevněný povrch až v roce 2000 (tedy čtyři roky po událostech z filmu) a v jedné ze scén zazní písnička, která vznikla až v roce 2001. Tohle jsou však opravdu jen drobnosti, jinak si Everest veskrze zaslouží „autentický palec nahoru“.

Text: Michal Krejčí

Tento článek najdete v těchto speciálech

reklama