Film vs. realita: Akční fantasy 300: Bitva u Thermopyl zapomněla na 2000 válečníků, Sparťané rozhodně neměli být polonazí

V naší nové rubrice se podíváme na to, jak má stylizovaná komiksárna 300: Bitva u Thermopyl daleko ke skutečným událostem.
Filmový Leonidas vs. "pravý Leonidas"
Filmový Leonidas vs. "pravý Leonidas"
Warner Bros.

Tři stovky odhodlaných Sparťanů proti nekonečným zástupům perských dobyvatel. Nejlepší válečníci Řecka proti mase agresorů. Demokracie proti diktátorovi. Komiksová řežba 300: Bitva u Thermopyl je jeden z nejvíc strhujících filmů všech dob, po kterém budete mít pocit, že musíte okamžitě do fitka a nechat si narůst plnovous. Zřejmě vás ale nepřekvapí, že si tvůrci téhle parádní stylizované podívané moc nelámali hlavu s historickou věrností.

V rubrice zatím máme ještě:
Steve Jobs, Americký sniper, Amadeus, Valkýra, Apollo 13, Nákaza, Nepřítel před branami, Vlk z Wall Street, Most u Remagenu, Everest, V zajetí démonů, REVENANT Zmrtvýchvstání, Ponorka U-751, Pearl Harbor, Zodiac, Statečné srdce, Gladiátor, Černý jestřáb sestřelen, Poslední samuraj, Titanic

Hrdinové, nebo zloduši?

Obyvatelé Sparty nebyli ve skutečnosti takoví klaďasové, za jaké je film vydává. Stejně jako ostatní Řekové dobývali okolní země a odváželi si z nich domů otroky. I spousta spartských vojáků musela na bojiště víceméně nedobrovolně.

Autor komiksové předlohy Frank Miller to ovšem věděl: „Byli to lidé plní paradoxů. Na jedné straně vlastnili nejvíc otroků v celém Řecku, na druhé měli spartské ženy na tu dobu neobvykle hodně práv. Svým způsobem to byla až fašistická společnost, právě oni se však ochotně hrnuli do boje za záchranu demokracie.“

Miller přiznal, že nechtěl být úplně věrný historii a jeho Sparťané jsou přece jen sympatičtější než ti opravdoví, ale šlo o záměr. Jinak by jim čtenáři a později diváci nejspíš moc nefandili.

Takhle Sparťané na bojišti nevypadali...
Autor: Warner Bros. Takhle Sparťané na bojišti nevypadali...

Móda podle Sparťanů

Skuteční Sparťané to měli trošku jinak i s oblékáním a rozhodně nevyráželi do boje jen v něčem, co připomíná spodní prádlo. Ono by asi na jejich protivníky moc nezabralo to, že by na ně machrovali svými pekáči buchet a být téměř nahý uprostřed bitvy jednoduše není příliš dobrý nápad. Sparťané se možná považovali za největší válečníky celého Řecka, moc dobře však věděli, že i oni jsou smrtelní, a tak podobně jako všichni ostatní Řekové bojovali v brnění.

Nosili ho na těle, měli chrániče holení a samozřejmě helmy. Proč tedy na sobě ve filmu nemají skoro nic? Miller si nejspíš při kreslení komiksu řekl, že to dobře vypadá. Dost možná se však inspiroval i obrazem Leónidás u Thermopyl, který v roce 1814 namaloval Jacques-Louis David. A Sparťané jsou na něm nazí.

Obraz Leónidás u Thermopyl (1914) od Jacquese-Louise Davida
Autor: Volné dílo Obraz Leónidás u Thermopyl (1914) od Jacquese-Louise Davida

Trochu jiný Xerxes

Ve filmové (i komiksové) podobě jsou výrazně stylizovaní jak Sparťané, tak samozřejmě i Peršané – a především jejich velký šéf Xerxes. Ten ve filmu vypadá jako holohlavý dlouhán se světlou kůží a na tváři nemá jediný vous. A podobně jako Sparťané má i on evidentně dost negativní vztah k oblečení, jelikož se pokouší halit jen do zlata a očividně je fanda piercingu.

Tohle všechno je pochopitelně nesmysl. Filmový Xerxes byl pro své poddané bůh, takže si tyhle extravagance mohl asi dovolit. Z několika zachovalých kusů perského umění však víme, že skutečný Xerxes vypadal naprosto odlišně. Obvykle byl vyobrazován v dlouhých róbách s dlouhými rukávy a měl husté vousy a kudrnaté vlasy.

Filmový Xerxes má k tomu pravému samozřejmě dost daleko.
Autor: Warner Bros. Filmový Xerxes má k tomu pravému samozřejmě dost daleko.

Zkouška dospělosti

Mladý Leonidas si musel v dětství projít krutou zkouškou stejně jako ostatní spartští chlapci. A stejně jako oni ji musel vykonat, když mu bylo pouhých sedm, tedy v době, kdy se dnes děti učí psát a zjišťují, že existuje něco jako násobení. Ve filmu je jeho úkolem zabít děsivého vlka, ve skutečnosti se však s krvežíznivým zvířetem střetnout nemusel a čekal ho úplně obyčejný úkol. I když on vlastně tak obyčejný nebyl…

Spartští chlapci museli prokázat svou mužnost tím, že zavraždili vybraného otroka a nenechali se chytit. Pokud ano, čekal je hodně bolestivý trest. Ne proto, že nezabili svůj cíl, ale kvůli tomu, že je u toho někdo viděl. Během svého úkolu tak měli zejména trénovat schopnost schovávat se a uniknout svým nepřátelům.

Pravý Leonidas neměl zabít vlka, ale otroka.
Autor: Warner Bros. Pravý Leonidas neměl zabít vlka, ale otroka.

300? Spíš víc

S těmi čísly je to trošku složitější. Ve filmu vyráží Leonidas do boje se třemi stovkami válečníků, což měla být jeho osobní stráž. Podle zápisků antického historika Hérodota měl však spartský král k dispozici pouhou stovku strážců a ti ho hlídali jen v době, kdy vyrážel na válečná tažení.

Frank Miller si číslo pravděpodobně půjčil z filmu Bitva u Thermopyl z roku 1962, jehož tvůrci si historii hodně upravovali tak, jak se jim to hodilo. Tři stovky vojáků tak ze Sparty sice vyrazily, nešlo ovšem primárně o osobní strážce krále. Sparťané navíc nebyli zdaleka jediní, kdo u Thermopyl bojoval.

Sparťané si u Thermopyl nemuseli vystačit jen s 300 muži...
Autor: Warner Bros. Sparťané si u Thermopyl nemuseli vystačit jen s 300 muži...

Dorazilo i 700 válečníků z města Thespiae, které chtěl Leonidas poslat pryč, ale oni odmítli s tím, že raději zemřou po boku Sparťanů. Čtyři stovky válečníků přišly i z Théb, těm však Leonidas nevěřil, protože v minulosti bojovali na straně Peršanů. A i když zpočátku u Thermopyl pomáhali Řekům, jakmile se bitva začala vyvíjet v jejich neprospěch, vojáci se Peršanům vzdali. Celkově se tak bitvy na řecké straně zúčastnilo asi 2300 válečníků, protože se do ní zapojili i spartští otroci Heilóti, kteří odmítli opustit své pány.

Text: Michal Krejčí

Tento článek najdete v těchto speciálech

reklama