Dnes je to 151 let od chvíle, kdy bylo 13. dodatkem k Ústavě USA zrušeno otroctví. Přesto otroka pořídíte za 40 dolarů!

Na konci 18. století kontrolovali Britové 40 % obchodu s otroky pocházejícími z afrického pobřeží. Dnes už je v celém kulturním světě otroctví postaveno mimo zákon. A přesto kvete dál. I v 21. století je otroctví stále běžný jev...
Otrok dneška
Otrok dneška
Thinkstock
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Otroctví není spojené pouze s příchodem bělochů do Afriky. Už před kolonizací afrického kontinentu se jednotlivé africké kmeny zotročovaly mezi sebou a koneckonců i Evropané mezi sebou mají v zotročování sebe samých dlouhou tradici.

Stačí vzpomenout na kulturu dávnověkých Keltů, Řeků či Římanů. Ve 21. století by mělo být otroctví z většiny zemí vymýcené. Opak je ovšem pravdou. Podle E. B. Skinnera je na Zemi v současnosti víc otroků, než kdykoli předtím. „Definice otroka je velmi důležitá. Je to člověk, který je nucen k práci pod hrozbou násilí a dostává jen takovou odměnu, aby nezemřel hlady,“ píše E. Benjemin Skinner v knize Otroci současnosti, v níž podrobně monitoruje příběhy dnešních otroků.

Cena otroka ve 21. století

Skinner se vydal na pětiletou cestu, během které mapoval systém otrokářského prodeje lidí. Koupit na Haiti třináctiletého otroka za 40 dolarů nebyl v roce 2005 naprosto žádný problém. Mohl sloužit jako „stroj“ na práci i jako oběť sexuálního zneužívání. „Nejlépe šly obchody s dětmi v roce 1995, krátce poté, co se opět vrátil k moci prezident Jean-Bertrand Aristide a Haiti bylo osvobozeno od sankcí Spojených národů. Lidé ve městech měli najednou o trochu více peněz a mohli si zase dovolit drobný luxus. Benavil (zprostředkovatel, pozn. autora) prodal dvacet až třicet dětí týdně, když šly obchody dobře, a vydělával přes 200 dolarů měsíčně,“ píše Skinner.

Dnes stejně jako v minulosti se otroci cejchují žhavým železem, aby je jejich majitelé mohli v případě útěku identifikovat. Jsou známy případy ze Súdánu, kdy chlapci byly jako trest za útěk useknuty paže, jinému hřebem stlučena kolena k sobě. Trest za to, že otrok neuhlídal krávu? Uříznutí nosu. V roce 1987 se dal v Súdánu koupit otrok za cenu menší, než byla mezinárodní poštovní známka.

V USA, zemi svobody, které v roce 1865 zrušily otroctví, stále pracují otroci přesně podle výše uvedené definice. Jen se otrokářský systém přesunul do podsvětí. V roce 2005 provedla International Labour Organization nejnižší odhad současných otroků. Výsledkem bylo neuvěřitelných 12,3 milionu lidských bytostí. Zpravodajský portál Al Jazeera tvrdí, že dětských otroků je v současnosti na světě 8,4 milionu. „Zhruba dva miliony z nich pracují v prostituci,“ tvrdí Al Jazeera.

Cesta z dluhů

Často jde o lidi a jejich potomky, kteří byli záměrně uvrženi do dluhů, které si mají odpracovat, přičemž podmínky jsou nastaveny tak, aby splacení nebylo možné. Pokud se otrokům narodí děti, musí se v útlém věku zapojit do práce. Tento systém je běžný v mnoha zemích včetně Indie či Nepálu. Kdo by na něco podobného upozornil v Číně během konání olympijských her, riskoval by ne-li přímo uvěznění, tak (v případě zahraničních návštěvníků) deportaci. Přitom si Číňané u severokorejských hranic kupují emigrující Severokorejky jako „manželky“, které se ale „sňatkem“ dostávají mimo systém a nezbývá jim nic jiného, než bezpodmínečně sloužit svému majiteli. Cena takové ženy se v roce 1999 pohybovala kolem 480 dolarů. Systém „dluhového“otroctví se nevyhýbá ani zemím Latinské Ameriky. Otroci pracují mimo jiné v Bolívii, Brazílii, Paraguayi či Peru. V Africe jsou děti unášeny a cvičeny na dětské vojáky, kteří mohou být vyměněni, prodáni či zabiti.

Otroci jsou všude

Podle Benjamina Skinnera není na světě země, v níž by nebylo otroků. Otroci slouží v rozvojovém Súdánu, coby stavební dělnící staví rozvinutý Dubaj a o Severní Koreji se obecně ví, že tamnímu režimu pomáhá udržet obra na hliněných nohou mohutná armáda otroků. Dá se říci něco takového o Česku? Bezesporu ano. Občas se z hlubin podsvětí vynoří informace o ženách, jež jsou násilím nuceni k prostituci.

Mezinárodní organizace sestavují statistiky, uveřejňují alarmující údaje a snaží se tlačit na vlády, ale nic nenasvědčuje tomu, že by se alespoň zdánlivě rýsovalo vymýcení otroctví. Zdá se, že je věčné jako lidstvo samo. To lidstvo, které jedince vlastního druhu označilo jako člověka moudrého.

Text: Topi Pigula

Otroci u Kruppa

Otroci ve 20. století: bylo mezi nimi i 640 tisíc Čechoslováků!

Ostrov Goree

Byznys s otroky udělal z Evropanů boháče. Podívejte se do míst, kde to celé vzniklo

Město Chiva

Chíva – asijské centrum obchodu s otroky

Reklama
Reklama