Díky čtení myšlenek může paralyzovaná žena znovu "mluvit"

Nové zařízení slibuje revoluci pro paralyzované pacienty.
aspoň si promluvit...
aspoň si promluvit...
http://pixabay.com

reklama

Ačkoliv je astrofyzik Stephen Hawking upoután na křeslo, omezené fungování jeho svalstva ve tváři mu stále umožňuje komunikovat skrze počítač se světem a postulovat nové myšlenky. Hawking, jenž by bez pomoci vědy a techniky byl dávno po smrti, měl však přesto obrovské štěstí v neštěstí – kdyby byl ochrnutý zcela, jeho vědění by nám bylo odepřeno. Alespoň do nynějšího vynálezu lékařské školy v Utrechtu, jež pacientce s laterální sklerózou doslova čte myšlenky.

Jen pro psaní slov

Neznamená to bohužel, že by vědci zjistili, jako přetlumočit slovo, které si pomyslíte, do slova, jež se objeví na obrazovce počítače, tak daleko ještě rozhodně nejsme. Tým pod vedením doktora Nicka Ramsaye však přišel s relativně levnou a jednoduchou metodou mozkového implantátu, jenž je s to detekovat mozkovou aktivitu pro dvě specifické činnosti – pohyb levou rukou a počítání pozpátku. Ačkoliv pacient samozřejmě se svou rukou nepohne, pomocí detekovatelných myšlenek však může vybírat na monitoru písmena, popřípadě upravovat zvolená slova.

Stephen Hawking - ochrnutý, ale přesto geniální
Autor: John Cairns - The Bodleian Libraries Stephen Hawking - ochrnutý, ale přesto geniální

To celé se děje díky implantovanému mikročipu, jenž pomocí dvou elektrod sleduje právě specifickou mozkovou aktivitu na centru motoriky. Nejde o první implantát podobného druhu, Ramsayho tým ovšem tento vytvořit specificky tak, aby byla jeho výroba i chirurgická implantace do nejlevnější, a mohla se tak dostat k maximu pacientů – v první řadě samozřejmě k lidem právě s nejtěžším stadiem laterální sklerózy, později snad i k lidem ochrnutým po autonehodě či podobném typu zranění. Jeho užívání si samozřejmě stále žádá daň v podobě nutnosti specifického tréninku, dosavadní klinické testy jsou ovšem povzbudivé.

Ramsay se svými kolegy totiž čip implantoval ochrnuté Nizozemce Hanneke de Bruijne, jež se díky ní naučila znovu "mluvit" (při využití digitálního předčítače). Zpočátku ji trvalo týdny, než si na postup zvykla. Po dvou měsících ovšem Hanneke zvládla vybrat jedno písmeno slova již během 20 sekund, to celé s přesností kolem 95 %. Dá se očekávat, že v průběhu let se její rychlost ještě navýší. Podobně významně je přitom postižena třetina pacientů s laterální sklerózou, pro něž vynález konečně slibuje možnost efektivní komunikace.

Ve věku čipů

V posledních týdnech jde již o druhý vynález podobného charakteru – jen o týden dříve publikoval švýcarský tým pod vedením Grégoire Courtine z technologického institutu EPFL studii ilustrující funkčnost svého implantátu spojujícího znovu mozek a míchu. V praxi pomohl paralyzované opičce znovu získat schopnost chůze – momentálně přitom jeho tým připravuje klinickou studii, jež má totéž přinést lidským pacientům.

Implantáty podobného charakteru jsou slibovány nejméně od 80. let, teprve v poslední době však chápání mozku i výpočetní kapacita přenosných počítačů (ruku v ruce s nižší cenou) proklestily metodě cestu. Těžko mohly mikročipy propojovat mozek a míchou v době prvních MRI skenů a počítačů, které dnes mnohonásobně překoná i nejlevnější chytrý telefon. Proti implantátům navíc existuje stále výrazný odpor veřejnosti – i triviální prsní implantáty ostatně stále mají extrémně negativní pověst. Podle letošního průzkumu Pew Research se až 68 % Američanů implantátů obává, 63 % dokonce negativně vnímá i syntetickou krev, jež by zlepšila schopnosti svého nositele.

Pokusné implantáty již existují, a pokud něco, pak především tučnější investice mohou jejich realizaci přiblížit realitě. Spíše než na vědce tak čekáme na byznysmeny – nového Steva Jobse, který by aplikoval fungující postupy na tržní mechanismy a přesvědčil lidi o užitečnosti a možnostech podobných náprav či vylepšení lidského těla. Namísto chladných ocelových implantátů jako z cyberpunkových románů a filmů 80. let je však celý obor přesto bytostně propojen i s nanotechnologií a genovým inženýrstvím – a to jsou další dva obory, kde pozitivní vnímání a etický soulad poněkud pozadu oproti technickému pokroku.

Text: Ladislav Loukota

reklama

reklama