Deset egyptských ran a dnešek: přemnožení žab

Jak to bylo s druhou ranou, kterou Hospodin seslal na Egypt? Proč se zrovna žáby měly stát neštěstím? 
egyptská ropucha druhu Amietophrynus regularis
egyptská ropucha druhu Amietophrynus regularis

reklama

Bible očima přírodovědce

Všemohoucí podle zavedené věrouky všechno ví a všechno může. Proč by tedy nemohl nařídit Áronovi, aby vyzval žáby k migraci. Doslova se v Bibli píše: „Hospodin dále řekl Mojžíšovi: ´Vyzvi Árona: Vztáhni ruku se svou holí nad průplavy, nad říční ramena i nad jezera a vyveď na egyptskou zemi žáby.´ Áron vztáhl ruku nad egyptské vody a žáby vylézaly, až pokryly egyptskou zemi.“ Následně Áron slíbil, že poprosí, aby „Hospodin vyhladil žáby u tebe i v tvých domech. Zůstanou jen v Nilu.“ Z hlediska přírodovědného se snažil slíbit něco, co nemohl splnit, neboť žáby v Egyptě žijí nejen v Nilu, ale i dalších řekách a jezerech, včetně mrtvých ramen. Kdyby žáby zůstaly jen v Nilu, došlo by k zásadnímu ochuzení biodiverzity regionu. S biodiverzitou souvisí i rána zvaná jako "moře krve".

Díky pravidelnému rozvodnění Nilu (nilské záplavy) se nejen obnovuje vrstva úrodného bahna, ze kterého Egypt čerpal živiny pro rostoucí rýži a další plodiny, ale vznikají i mikroekosystémy umožňující život jak žábám, i larvám komárů, kterými se vyvíjející se žabky živí. Příroda je provázaná neuvěřitelně složitým systémem vzájemně propojených vazeb, kterým „božský“ zásah může jen uškodit.

Ropucha obecná
Autor: wikipedie commons Ropucha obecná

Kde se vzal mýtus o záplavě žab?

Žáby, podobně jako jiní živočichové, mají své silnější a slabší roky. Vše závisí na klimatických podmínkách daného roku. Své o tom letos ví jak Česko, tak Slovensko, jen se nejedná o žáby, ale o hraboše. Podle některých vědeckých teorií došlo k přemnožení žab kvůli budování nových vodních zdrojů a zavlažovacích kanálů. 

Ropuchy v Egyptě

Mezi žábami jsou ropuchy ty méně oblíbené. A právě ropuchy jsou žáby v Egyptě poměrně rozšířené hned v několika druzích. Jedna z těch vzácnějších je ropucha pruhovaná (Sclerophrys vittata). Mnohem běžnější je ropucha egyptská (Amietophrynus kassasii) a levhartí (Amietophrynus regularis), jejíž samičky nakladou 10–12 000 vajíček. Dále lze jmenovat ropuchu Dodsonovu (Bufo dodsoni) a i u nás žijící ropuchu zelenou (Bufo viridis). Přestože ropuchy díky své bradavičnaté kůži vzbuzují u lidí spíše ošklivost než nadšení, přece jen se žáby v egyptské mytologii vyšplhaly poměrně vysoko.

Žabí královna 

Přemnožení, respektive každoroční migrace žab, stejná, jako se každoročně odehrává i u nás, se odrazila v polyteistickém náboženství dávnověkého Egypta. Bohyně plodnosti Heqtit byla zpodobňovaná v těle žáby a pokud samičky žab dokážou naklást desetitisíce vajíček, tak souvislost s plodností je více než nápadná. Z hlediska náboženství mohlo být představení žab jako pohromy krokem pro diskreditaci polyteismu a naopak krok ke snaze k víře v boha jediného.

Egyptská mytologie totiž oplývala řadou bohů, kteří často měli svá živočišná převtělení. Jmenujme například Anubise (šakal, průvodce mrtvých), Renenutet (had), Selkise (škorpion) či Basta (kočka) a Hóra (sokol). Bible představuje 10 egyptských ran jako nátlakový prostředek Hospodina na faraona. Cílem, jak známo, mělo být propuštění Izraelitů z egyptského područí. Navíc je dobré si uvědomit, že žáby jsou predátory hmyzu včetně komárů, kteří se stali další z příslovečných ran. Biologové sledují prudký ústup druhů obojživelníků a biodiverzitu, a tedy i s ní související přírodní rovnováhu. Ale o tom zase příště. 

Text: Topi Pigula

reklama

reklama