Deset egyptských ran a dnešek: Moře krve

Deset biblických egyptských ran se stalo synonymem přírodních pohrom. Jak to mohlo být doopravdy a hrozí něco podobného dnes?
Moře krve? Jak to bylo v Eygtoě?
Moře krve? Jak to bylo v Eygtoě?
pixabay.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Moře krve v Egyptě

Mojžíš a Áron učinil jak Hospodin přikázal. Áron zvedl hůl a před očima faraona a jeho služebníků udeřil do vody v Nilu, která se proměnila v krev. Ryby lekly, Nil začal páchnout a Egypťané nemohli vodu z Nilu pít. A krev byla v celé egyptské zemi," píše s v Bibli v příbězích katastrof, které všemohoucí sestal na faraona..

Zahnívající voda není nic divného, rozkladné procesy jsou ve slepých vodních ramenech běžné. Ovšem Nil není žádná zapáchající stojící stoka, byť množství odpadu, které musí aktuálně absorbovat, je obdivuhodné. Původně vědci tvrdili, že za červeným zbarvením nilské vody stojí záplavy vymývající jílovité částice, což by mohlo způsobovat rudé zbarvení vody. Slabinou této teorie ovšem je, že k záplavám docházelo každoročně a barva vody se sice mění, ale ne nějak zásadně. 

Odkud opisovali autoři Bible?
Autor: Topi Pigula Odkud opisovali autoři Bible?

Krev z genitálií

Parazit krevnička močová (Schistosoma haematobium) patří mezi motolice a vyvolává nemoc zvanou schistosomóza (dříve bilharzióza, podle T. M. Bilharze, německého lékaře a parazitologa). V rámci svého vývoje musí krevničky projít tělem okružákovitého plže rodu Bulinus, který je v Egyptě běžný. Následně se jejich vývojové stadium zvané cerkárie volně pohybuje vodou, až narazí na koupajícího se člověka, do jehož těla umí skrz kůži proniknout. Krevními cestami jsou zaneseny do cév močového měchýře nebo střeva, kde dospívají. V praxi to mimo jiné znamená, že napadený člověk vylučuje s močí i krev.

A krev byla v celé egyptské zemi,“ připomeňme si ještě jednou biblický výrok. Kdo by se nevyděsil a nešířil „paniku“ poté, co by mu z těla odcházela krvavá moč? Navíc Egypťané, pravda, dlouho poté, co Bible spatřila světlo světa, měli se schistosomózou osobní velkou zkušenost. K obrovskému nárůstu tohoto onemocnění přispěla změna vodního režimu poté, co se vzdula hladina Nilu po zprovoznění Asuánské přehrady. 

 Schistsoma mansoni
Autor: Volné dílo Schistsoma mansoni

Ruduchy

Mezi řasami, které se tu a tam přemnoží, jsou i ruduchy – červeně zbarvené organismy, které jsou v případě některých druhů právě svou červenou barvou nápadné. Obsahujé kromě chlorofylu a + d, barviva karotenoidy a ve vodě rozpustný červený fykoerytrin (červené barvivo) a modrý fykocyan. Jejich kombinací vzniká výsledné zbarvení červených řas. Pokud by vlivem klimatických faktorů došlo k přemnožení, mohlo by se zbarvení vody dostat do lidové slovesnosti a následně do Bible jako jeden z mnoha mýtů. Navíc přemnožené řasy a sinice, jak ostatně známe i z mnoha českých rybníků a přehrad, může způsobit otravu nejen ryb, ale i savců včetně člověka. A otravy Bible doslova zmiňuje. Podobnou „biblickou pohromu“, jen v malém a zeleném, máme v Česku každoročně. Své o tom vědí například v Brně, kde jim přemnožené sinice v brněnské přehradě znemožňují koupání. 

Vyobrazení ruduch z díla Ernsta Haeckela
Vyobrazení ruduch z díla Ernsta Haeckela

Moře krve v Egyptě má, jak vidno hned několik přirozených vysvětlení. Nicméně poučení pro dnešek, zejména k postupujícím klimatickým změnám, je jasné. V Česku sice přemnožení ruduch zatím nehrozí, ale přemnožení vodu kazících sinic ano. Nákaza krevničkou u nás zatím taky není otázkou dne, jde vzhledem k rozšíření mezihostitelů o problém Afriky či Madagaskaru, nicméně jisté parazitologické pozdvižení způsobila nákaza turistů na Korsice.

Krevnička v Evropě

 „Právě vazba na teplomilného mezihostitelského plže omezuje výskyt lidských krevniček na převážně tropické oblasti. Bulinus truncatus byl však ze své původní domoviny zavlečen i do Evropy, kde se dodnes vyskytuje na několika lokalitách, jako např. právě na Korsice. Poprvé zde byl zaznamenán již v r. 1962. Kromě Korsiky žije ještě na Sardinii, v Portugalsku nebo ve Španělsku. Motolice rodu Schistosoma se však u těchto plžů žijících na území Evropy dosud nevyskytovaly, s výjimkou Španělska, kde ale byly v polovině minulého století eliminovány,“ píší Jan Votýpka a David Modrý ve článku Biologické invaze v nás i kolem nás: invazní patogeny, který vyšel v Živě, časopise pro biologickou práci. Příště se podíváme na invazi žab. 

Text: Topi Pigula

Reklama
Reklama