Denisované žili ve velké nadmořské výšce v Tibetu

Dávno vyhynulí předchůdci moderních lidí denisované žili ve velké nadmořské výšce v Tibetu. Co o nich víme nového?
Denisované vs. lidé
Denisované vs. lidé
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Čelist z Tibetu

Denisované, dávno vyhynulí předchůdci moderních lidí, žili ve velké nadmořské výšce v Tibetu. Zjistili to vědci, kteří zkoumali čelist nalezenou na Tibetské náhorní plošině ve výšce 3280 metrů nad mořem. Schopnost žít v tak extrémních podmínkách se dříve připisovala pouze druhu Homo sapiens, uvedl zpravodajský server BBC News. Podle vědců denisované pravděpodobně předali moderním lidem gen, který jim pomáhá zvládat život ve vysokých nadmořských výškách.

Denisované, pojmenovaní podle Denisovy jeskyně na Sibiři, byli z evolučního hlediska "sestřenice a bratranci" neandertálců a také blízcí příbuzní dnešních lidí. Neandertálci i denisované vymřeli patrně před 30 000 lety, ale zanechali své stopy v genetické výbavě moderních lidí. Asi tři procenta genomu dnešních lidí z Papuy-Nové Guineje pocházejí právě od denisovanů.

Donedávna byly známé pozůstatky denisovanů pouze z Denisovy jeskyně nacházející se v pohoří Altaj na Sibiři. Nyní ale experti odhalili, že zástupci denisovanů patří i fosilie kosti, která byla nalezena v roce 1980 před jeskyní na Tibetské náhorní plošině v čínské provincii Kan-su. Radiouhlíkovou metodou bylo stáří objevené dolní čelisti stanoveno na 160 000 let.

Neandertálci z Evropy, denisované z Tibetu

Spoluautor studie Jean Jacques Hublin z německého Max-Planckova institutu v Lipsku prohlásil, že důkazy o existenci dávných předchůdců moderních lidí v takové nadmořské výšce byly pro vědce překvapením.

"Když se podíváme na dávné předchůdce lidí  neandertálce, denisovany či rané formy druhu Homo sapiens –, je jasné, že jejich schopnosti přežít v extrémním prostředí byly omezené," uvedl Hublin. "V Evropě máme spoustu lokalit, které obývali neandertálci, nejvýše ale leží ve 2000 metrech nad mořem. Těch vysoko položených navíc není mnoho a jedná se evidentně o místa, kam neandertálci odcházeli v létě, pravděpodobně na lov," dodal.

Objev může vysvětlit, proč jedinci zkoumaní v Denisově jeskyni měli gen, který chrání před hypoxií, tedy nedostatečným množstvím kyslíku ve velkých nadmořských výškách. To doposud vědce zaráželo, protože zmíněná sibiřská jeskyně leží pouze v 700 metrech nad mořskou hladinou. Současní Šerpové, Tibeťané a sousední populace mají stejnou genovou variantu, již patrně získali, když se před mnoha tisíci lety začali křížit zástupci denisovanů a Homo sapiens.

Text: ČTK

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama