Co kdyby neandertálci přežili až dodnes?

Jak by lidé reagovali na existenci konkurenčního druhu? Mohli bychom žít po boku neandertálců? A dovolují něco takového vůbec pravidla lidské evoluce?
Co s námi mají neandrtálci společného?
Co s námi mají neandrtálci společného?
istockphoto.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Méně šťastní příbuzní

Vymření našich příbuzných, neandertálců, jitří lidskou mysl podobně jako vymření dinosaurů. U obou lze totiž říct, že "stačilo málo" a na jejich místě jsme mohli být my. U neandertálců to platí doslova, u dinosaurů pak jenom metaforicky, protože zhouba z kosmu nám hrozí stále.
Zejména u neandertálců je totiž zajímavější ještě jeden scénář – jak se člověk musel vyrovnat s jiným konkurenčním druhem o podobné inteligenci? Dnes víme, že na Zemi jsme druh s velmi vyvinutou inteligencí, což byli ale neandertálci taky, jen v jiném směru.  Pomineme-li mytologii a nejrůznější bájné příšery a pomineme-li i konspirační teorie ohledně návštěv mimozemšťanů, lidstvo je v nejbližším kosmickém okolí osamocené. 

V první řadě je třeba říct, že neandertálci de facto nebyli jiným druhem. Jde pouze o jinou evoluční větev stromu, ze kterého vzešel i Homo sapiens. Po světě po boku našich předků kráčeli i denisované jako další příbuzný druh. 

Přesto se soudí, že neandertálci byli od našich předků alespoň částečně odlišní. Podobně jako my zřejmě disponovali schopností využívání komplexních nástrojů, měli i vyvinutou evoluční inteligenci, dost možná i o něco dříve vytvářeli první umění. Navíc byli o něco silnější a byli i lépe vybavení pro přežití v chladnějším klimatu. 

Rovněž lze říct, že neandertálci jako takoví vyhynuli "jenom napůl". Odhaduje se, že kolem 2 až 8 procent naší DNA pochází právě od mezidruhého páření s neandertálci. Byť lze určitě očekávat, že potyčky mezi lidmi a neandertálci byly mnohdy velmi krvavé, lze rovněž očekávat, že tomu tak nebylo nutně vždy a občas měly zjevně i přesně opačný ráz... 

Mezidruhové křížení či neandertálci v Americe

Od tohoto se také musí odvíjet spekulativní možnost přežití neandertálců. Z historie víme, že bok po boku oba druhy společně žít nemohly. Ať už kyjem anebo pářením by se z obou větví Homo sapiens musela po poměrně krátké době nutně stát větev jediná. Kdyby neandertálci jako druh žili déle, v Eurasii by v současné době panovala geneticky identická situace. Maximálně bychom měli více jejich DNA, a oni naší. Ačkoliv scénář "neandertálci přežili dodnes" svádí k fantaskním příběhům na způsob Lebkounů či jiných sci-fi o mezidruhovém soužití, po desítkách tisíc let bychom rozdíl poznali jenom geneticky. 

Něco jiného by bylo možné, pokud by lidé nebyli s neandertálci kompatibilní po pohlavní stránce, kdyby musely oba inteligentní druhy žít bok po boku bez postupného spojování do druhu jediného. Ale to v tomto případě zjevně není možné a představovat si tento scénář zrovna pro neandertálce postrádá smysl. 

Nicméně ačkoliv je spojení obou druhů závěrem v souladu s genetikou a evolucí, nejde o příliš poutavý příběh z alternativního světa. Lze si tak představit jeden velmi specifický scénář, v němž by na světě oba druhy byly stále oddělené a na jejich spojení by ještě nedošlo. Stačí k tomu maličkost – část neandertálců by z Eurasie musela dosáhnout kontinentů Ameriky! 

Odhaduje se, že naši předci dosáhli Ameriky před 10 až 14 tisíci lety. Tou dobou už na Blízkém východě pomalu začínala neolitická revoluce. Co kdyby však do Ameriky severní cestou o desítky tisíc let dříve odešli neandertálci? Měli by nejenom více času rozprostřít se po zdejším kontinentu, ale také by ve zdejších (tehdy chladných) podmínkách měli možná lepší startovací možnosti! 

Střet civilizací

V Eurasii by sice došlo na vítězství našich předků a druhové spojení se zbytky neandertálců. Ale v Americe by se neandertálci mohli vyvíjet nerušeně až do období před 10 000 lety, kdy by mohli sami (vlivem početní převahy) asimilovat příchozí vlnu lidí z Eurasie. Není mnoho důvodů předpokládat, že neandertálci by si časem nemohli vyvinout vlastní civilizaci, včetně té technologicky pokročilé. Odhadovat, zdali by oproti lidem v Eurasii měli náskok, je však příliš ošemetné. Tak či onak by nicméně dříve či později muselo dojít na střet obou civilizací – na jedné straně Atlantiku kultur vyvinutých z neandertálců, na straně druhé z lidí, jak je známe. 

Možná, že by první neandertálské lodě dorazily do Evropy už během našeho starověku a opakovala by se podobná situace jako během kolonizace Ameriky, jenom opačně. Možná naopak, že by Kryštof Kolumbus dorazil do Ameriky, jak to známe v 15. století, a našel tu namísto "indiánů" jenom trochu odlišněji vypadající neandertálce. A dějiny by se opakovaly velmi podobně. 

Tak či onak, během tisíců let od tohoto prvního střetnutí je nepravděpodobné, že by došlo na kompletní asimilaci jednoho druhu druhem druhým – i v 21. století by tak možná existovaly oba druhy po boku či alespoň jeden v područí druhého. 

Výsledkem by tak mohl být svět, kde conquistadoři infikují chorobami neandertálce namísto indiánů a kde existují různá inteligentní stvoření – jedno si o druhém myslící, že je podřadné. 

Text: Ladislav Loukota

Tento článek najdete v těchto speciálech
Reklama
Reklama