Císař František Josef I. zemřel tak, jak žil. Jeho poslední slova ho dokonale vystihují

Bylo úterý 21. listopadu 1916, když pět minut po 21. hodině zemřel císař František Josef I., který mnohonárodnostnímu rakousko-uherskému soustátí vládl téměř 68 let.
Císař František Josef I.
Císař František Josef I.
Getty Images

reklama

František Josef I. (1830–1916), císař rakouský, král český a uherský, král lombardský a benátský, dalmatský, chorvatský, slavonský atd., vládl monarchii od revolučního roku 1848 až do první světové války – a mnohým současníkům muselo připadat, že snad nikdy neumře. Nicméně i u 86letého monarchy proslulého svou střídmostí a zdravým životním stylem se nakonec o slovo přihlásil biologický věk.

Komplikace nastaly na začátku listopadu 1916, kdy se císař při procházce v parku nachladil a začal pokašlávat. Na první pohled lehké respirační onemocnění trápilo Františka Josefa i 20. listopadu, kdy měl podle lékařské zprávy teplotu 38,1 °C a v plicích vznikl zánět. Do objevu antibiotik Alexanderem Flemingem zbývalo ještě 12 let a ty už císař k dispozici neměl.

Císařův poslední den

Následujícího dne, 21. listopadu 1916, František Josef vstal jako obvykle v půl čtvrté ráno. Ano, tohle byl jeho obvyklý čas, kdy si sedal k psacímu stolu a začínal pracovat. Když o hodinu později dorazili jeho lékaři, internista Norbert Ortner a vojenský lékař Josef Kerzl, cítil se císař malátně a teplota neklesla pod 38 °C. Přesto panoval ohledně panovníkova zdraví mírný optimismus. Nachlazením a kašlem trpěl několik let před smrtí, jezdil se kvůli tomu léčit na svůj královský zámek v Gödöllö nedaleko Budapešti.

Nehledě na optimismus lékařů ale císařův vrchní hofmistr hrabě Montenuovo pro jistotu povolal dvorního preláta Seydla, aby se mu František Josef vyzpovídal. Prelát ke svému překvapení našel jeho císařskou milost uprostřed místnosti takřka v pozoru. Takhle přece nevypadá člověk, jehož čas právě nadešel…

Jenže jak hodiny ubíhaly, cítil se monarcha stále hůř. V jednu hodinu v rozporu s etiketou přijal následníka trůnu arcivévodu Karla s chotí Zitou v domácím oděvu – převléct se do slavnostního už pro něho bylo obtížné.

Vzbuďte mne zase o půl čtvrté ráno

Po audienci odmítl ulehnout do postele, ale odpočíval několik hodin v lenošce. Kolem čtvrté hodiny odpoledne zřejmě neúnavný monarcha nabyl dojmu, že už lenošil dost, zasedl ke stolu a znovu se pustil do práce. Pročítal a podepisoval listiny, při tom se ale jen obtížně udržel na židli. Nakonec mu hlava klesla na desku stolu a zmožený císař usnul.

Když zemdleného panovníka komorník Evžen Ketterl konečně dovlekl do postele, stačil ještě František Josef slabým hlasem požádat, aby ho druhý den jako obvykle vzbudili v půl čtvrté ráno. K tomu už ale nedošlo. Císař ztrácel vědomí, trochu se napil čaje a v půl deváté večer přijal poslední pomazání. Injekce na povzbuzení srdeční činnosti nezabrala a o půl hodiny později se ke shromážděným příbuzným a dvorním úředníkům obrátil doktor Kerzl se zprávou, že jeho veličenstvo vydechlo naposledy. Příčinou úmrtí byl oficiálně levostranný zápal plic.

Pohřeb Františka Josefa I. byl poslední velkou událostí Rakouska-Uherska. Říše se dva roky po jeho smrti rozpadla.

reklama

reklama