Čingischán téměř zničil Evropu kvůli oteplování

Průměrné teploty v Mongolsku ve 20. století stouply o dva stupně. Stejný vzestup nastal i v době, kdy Čingischán dobyl skoro celý svět.
Čingischán téměř zničil Evropu kvůli globálnímu oteplování
Čingischán téměř zničil Evropu kvůli globálnímu oteplování
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Klimatologové čím dál přesvědčivěji dokazují, jak obrovský vliv mají změny podmínek na celosvětové události. S jednou velmi zajímavou teorií přišli letos klimatologové z American Geophysical Union. Představili ji na konference v San Franciscu: ukázali, jak výrazně změna klimatu v Mongolsku ovlivnila nejen život pár pastevců dobytka, ale i miliony lidí v Evropě.

Říká se tomu „efekt motýlích křídel“ – tato teorie říká, že drobná změna na jednom konci světa může vyvolat zřetězení událostí, které mohou vyústit třeba do srážky vlaků na druhém konci světa. Podle Amy Hesslové a Neila Pedersena něco podobného zafungovalo i u mongolské invaze do Evropy. Právě změna klimatu umožnila primitivním pastevcům dobytka dobýt téměř celou Euroasii. Čingischán se dostal k moci roku 1206, když sjednotil většinu do té doby nepřátelských tatarských kmenů. Zemřel roku 1227.

Klimatická krize středověku

Hesslová a Pedersen studovali na letokruzích stromů, jak se v tomto období měnily klimatické podmínky. Z nich vyplývá, že v letech 1208-1231zažívalo Mongolsko výjimečně vlhké období. Trvalo déle než kdykoliv předtím. Z výsledků předchozích výzkumů už zase víme, že stejné období bylo současně velice teplé. Co to znamená?

Klima a civilizace

Výzkum klimatu ukazuje, jak obrovský význam měly podnebné podmínky a zejména jejich změny na vývoj a pád velkých civilizací. V posledních letech se změnám klimatu připisují například kolapsy středomořských civilizací v době bronzové, záhadný zánik říše Mayů ve Střední Americe a dokonce i Francouzskou revoluci ve stoletím osmnáctém. Nedostatek nebo přebytek potravy vždy vedou k dalekosáhlým změnám – a za ně může často právě změna klimatu.

Podívejte se na trailer na nejnovější  filmové zpracování  Čingischánova příběhu:

Mongol - trailer

 

Čingischánův příběh se však dá vykládat i jinak. Roku 2011 přišla meteoložka Julia Pongratzové s hypotézou, že Čingischánovo řádění svět výrazně ochladilo. Podle jejích propočtů prý mongolské zabíjení přineslo snížení objemu oxidu uhličitého v atmosféře asi o 700 milionů tun. Jak to Čingischán zařídil?

Tím, že vyhladil 40 milionů lidí. Z měst, která jeho vojáci dobyli, odešli obyvatelé, vylidnily se celé vesnice. Úrodné oblasti zpustly a na místa, kde dříve byla pole, se vrátily lesy. Tím se snížil objem CO2 v atmosféře a to zase vedlo k oslabení skleníkového efektu...

Reklama
Reklama