25. listopadu 2021 09:03

Byl Černý Mozart nejlepší skladatel historie? Skutečný Amadeus na něj žárlil

Životy hudebních skladatelů leckdy příliš dramatické nebývají. To však není případ Josepha Bologneho, který se do dějin zapsal hned v několika různých rolích.

Barokní skladatel, houslista, dirigent – ale také šermíř, vojevůdce a milovník. A navíc s extrémně exotickým původem. Takovým životopisem se nemůže pochlubit jen tak někdo, avšak zřejmě první skladatel afrického původu rozhodně ano. Život Josepha Bologneho, později známého pod šlechtickým jménem Chevalier de Saint-Georges, však splňoval ta nejpřísnější dramatická kritéria.

Těžké začátky

Joseph Bologne se narodil roku 1745 do značně specifických podmínek. Jeho otec byl francouzským majitelem plantáží, který v otrocké kolonii v souostroví Guadeloupe (nacházející se v Karibském moři) počal dítě s otrokyní senegalského původu. Žena byla jeho osobní služebnou, a přestože ji za manželku samozřejmě nepojal (ostatně jednu už beztak měl), přijal alespoň jejich společného syna za vlastního.

Přestože se tedy Joseph narodil jako bastard, dočkal se dobrého zacházení a vzdělání. Ve věku sedmi let jej otec převezl z Karibiku do Francie, kde mladík rozkvetl. Prokázal obrovský talent pro šerm a už ve věku patnácti let dokázal porážet své učitele. Pyšný otec tedy nelitoval, že chlapci umožnil nosit jeho jméno Bologne, a dokonce mu umožnil i vejít ve známost pod urozeným přízviskem Chevalier de Saint-Georges. Jako levoboček sice Joseph nemohl zdědit otcův majetek, ale tato privilegia v kombinaci s šermířskými dovednostmi stačila na to, aby se v hierarchii francouzské smetánky začal propracovávat nahoru.

K tomu mu pomohla i taneční zdatnost, Bologne se často účastnil bálů a i díky svému exotickému vzezření slavil úspěch u dam. Jednou z nich mimochodem byla i Britka Seymour Dorothy Fleming, která byla subjektem nechvalně známého soudního procesu se svým manželem Sirem Richardem Worsleym, při němž se anglický šlechtic pokoušel dokázat cizoložství své choti.

Černý Mozart, či prostě unikátní Chevalier?

Bologneho dílo obsahuje šest oper, které však nebyly příliš úspěšné – mnohem historicky cennější je sbírka jeho instrumentálního díla obsahující řadu symfonií a především houslových koncertů; sám totiž byl vynikajícím houslistou, což se projevilo i tak, že patřil do úzkého okruhu hudebníků, s nimiž se manželka francouzského krále Ludvíka XVI. Marie Antoinetta pravidelně setkávala. Ona hrála na klavír a Bologne ji doprovázel na housle. V 70. a 80. letech 18. století byl Bologne velmi aktivním a úspěšným skladatelem, houslistou i dirigentem.

Bologne je také už dlouho znám též pod přezdívkou Černý Mozart. Tato značně atraktivní zkratka je však v mnoha ohledech problematická: Jednak na umělce nahlíží z reduktivního pohledu bílé většiny, ale především budí dojem, že Bologneho tvorba byla derivátem slavného Amadea; pravda je přitom opačná. Oba skladatelé se osobně znali, hnutími osudu spolu dokonce jednu dobu bydleli v Paříži. Mozart však byl o dekádu mladší a na zkušenějšího skladatele žárlil – chtěl totiž získat jeho místo u pařížského dvora. Po návratu do Salcburku Mozart dokonce zkomponoval symfonii, jež byla velmi nápadně podobná Bologneho tvorbě – pokud tedy došlo k nějakému opisování, pravděpodobně se provinil spíše božský Wolfgang Amadeus.

Osamělý konec

Během francouzské revoluce sloužil Bologne jako plukovník specifické Legie St.-Georges, prvního armádního pluku v evropských dějinách, jenž sestával výhradně z černošských dobrovolníků. Bologne bojoval za myšlenky rodící se republiky, které obsahovaly i zrušení otroctví. Přesto není překvapením, že s rasismem a předsudky bojoval celý život – i proto měl problémy se navzdory úspěšné skladatelské kariéře (a zjevně i řadě dalších předností) finančně zabezpečit.

Právě dluhy se mu staly v podstatě osudnými – během revolučního běsnění byl totiž obviněn, že peníze vyhrazené ke správě svých vojáků použil ke splacení vlastních dluhů. Přestože se mu podařilo gilotině vyhnout, na dříve vybudované společenské pozice se už nikdy nevrátil. Chevalier de Saint-Georges zemřel v roce 1799 ve věku 53 let na kombinaci gangrény a problémů se střevy a močovým měchýřem.

O dlouhodobě přehlížených dobrodružstvích Josepha Bologneho se momentálně chystá film, jehož natáčení probíhalo i v Česku. Konečně se tato renesanční dějinná postava dočká pozornosti, kterou si její fascinující životní příběh zaslouží.

Mojmír Sedláček

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom