Napínavá bitva u Hastingsu: Vilém Dobyvatel se musel probít hradbou štítů, v níž mrtví zůstávali stát

Fascinující doklad o útoku na Anglii a bitvě u Hastingsu v roce 1066 podává slavná tapisérie z Bayeux. Tato 68 metrů dlouhá a 58 centimetrů široká vyšívaná tkanina zachycuje výjevy, postavy a události doplněné latinskými nápisy. Je svědectvím o mimořádné události – poslední úspěšné invazi do Anglie, kterou podnikl normanský vévoda Vilém s cílem posadit si na hlavu anglickou korunu.
Bitva u Hastingsu
Bitva u Hastingsu
Getty Images

reklama

Budoucí král Vilém I. Dobyvatel (vládl v letech 1066–1087) se narodil kolem roku 1028 jako nemanželský syn vévody Roberta I. Normanského a jeho neurozené milenky Herlevy z Falaise, která byla dcerou koželuha. Po smrti otce se už v sedmi letech stal normanským vévodou, jako levoboček ale vyrůstal a žil v neustálém strachu a v prostředí intrik. Tedy až do svých 23 let, kdy obdržel dopis svých snů.

Bezdětný anglický král Eduard Vyznavač v něm svého vzdáleného příbuzného určil za následníka trůnu. O ten měl ale zájem i mocný anglosaský rod Godwinsonů. Když v roce 1066 král Eduard zemřel, představovala pro Viléma Anglie zemi zaslíbenou, v níž se může stát váženým a mocným králem. Zbývalo jediné – sebrat vojsko a korunu si vybojovat.

Invaze do Anglie

Představte si, že potřebujete přes Lamanšský průliv přepravit 7 000 mužů s koňmi, zásobami, zbraněmi a zbrojí – s kolika loděmi to zvládnete? Kroniky o Vilémově flotile hovoří jako o zázraku složeném ze 3 000 lodí, historici ale dnes odhadují počet lodí na 700–800. I tak šlo o impozantní loďstvo tvořené především štíhlými loděmi vikinského typu dlouhými 25 a více metrů a širokými pět metrů poháněnými plachtou a vesly.

Tolik lodí ale na pobřeží Normandie nebylo, takže od jara do pozdního léta roku 1066 Normané poráželi stromy a stavěli lodě jako o závod. Každý vznešený muž musel pro invazi dodat svou kvótu lodí od stovky a více v případě barona po jednu veslici v případě opatství. Vlajkovou loď flotily Mora věnovala Vilémovi darem jeho manželka Matilda.

Invazní flotila na tapisérii z Bayuex
Autor: profimedia.cz Invazní flotila na tapisérii z Bayuex

Lodě se plnily zásobami vína, vody, sušených potravin a zbraní, na paluby se muselo dostat i 2 000 koní. S jejich přepravou po vodě Vikingové ani Normané žádnou zkušenost neměli, zřejmě se ale poučili od byzantských vládců Konstantinopole.

Klíčovou roli v celé invazi hrálo počasí, přesněji řečeno vítr. Abyste se totiž dostali z Normandie do Anglie, potřebujete, aby foukalo od jihu. Vilém svou flotilu soustředil 12. srpna severovýchodně od Caen, ale nepříznivý vítr ji tu na celý měsíc uvěznil. Teprve 12. září 1066 bouře zahnala Vilémovy lodě podél pobřeží na východ směrem k ústí Seiny, kde vyčkávala další dva týdny. Až 27. září 1066 se korouhvičky na kostelních věžích otočily severojižním směrem a flotila konečně vyplula. K překonání průlivu jí stačila jediná noc, takže ráno následujícího dne už se Vilémova armáda vylodila poblíž anglického Pevensey.

Vévoda Vilém v bitvě u Hastingsu v romantizující představě z 18. století
Autor: Getty Images Vévoda Vilém v bitvě u Hastingsu v romantizující představě z 18. století

Nejslavnější bitva britských dějin

O více než dva týdny později 14. října 1066 se vojsko normanského vévody Viléma, později známého jako král Vilém I. Dobyvatel, se všemi svými koňmi a zásobami dostalo asi 10 kilometrů od Hastingsu na dohled anglosaské armády krále Harolda II. Godwinsona. Ten na anglický trůn nastoupil teprve před devíti měsíci a už musel odrážet útok dalšího zájemce o anglickou korunu, norského krále Haralda Hardrady (Harald III. Norský). Haroldovi se 25. září podařilo norské Vikingy porazit v krvavé bitvě u Stamford Bridge v hrabství York, rychle se přesunul na jih a teď se měl postavit Normanům v nejslavnější bitvě britských dějin.

Obě armády byly přibližně stejně početné (5 000 až 7 000 bojovníků), nemohly být ale rozdílnější. Normanské straně dominovala početná jízda (až 3 000 jezdců) a střelci s luky. Anglosasové měli málo lučištníků a žádnou jízdu a na vrcholku nevelkého kopce proti Vilémovi postavili neprůchodnou hradbu štítů, která nicméně omezovala manévrování. Páteř anglosaské bojové sestavy tvořili elitní huskarlové – žoldnéři vyzbrojení obávanými dvouručními sekerami. Jednalo se zřejmě o nejlepší pěchotu tehdejší Evropy.

Pod Vilémem padli tři koně

Boj začal kolem 9. hodiny ráno. „Byl to zvláštní druh bitvy, jedna strana útočila se vší pohyblivostí, druhá odolávala, jako by vrostla kořeny do půdy," napsal ve své kronice francký kněz Vilém z Poitiers. Normané útočili do kopce a jejich jízda se snažila rozrušit neprostupnou anglosaskou hradbu. V jednu chvíli padl pod Vilémem kůň a na bojišti se rozšířila zpráva, že normanský vévoda padl. Část Normanů se dala na ústup, vévoda se ale před ně postavil, sundal z hlavy přilbu a vykřikl: „Podívejte se na mě! Žiji a s Boží pomocí zvítězím!“

Bitva pokračovala s neztenčenou intenzitou, ale bez jasného výsledku. Normané opakovaně útočili na hradbu anglosaských štítů, ale přes částečné úspěchy se jim ji nedařilo rozbít. Šik Anglosasů byl tak sevřený, že mrtví ani nepadali na zem, zůstávali stát. Při výpadech za hradbu štítů byli zabiti dva bratři krále Harolda a další angličtí velitelé. Pod vévodou Vilémem padli ještě dva koně.

Smrt krále

Jak se v podzimním dnu blížil soumrak, podnikli Normané ještě jeden pokus zdolat hradbu štítů ježící se sekerami a kopími, když vtom nastal zásadní zvrat – král Harold padl. Existují dvě verze, jak k tomu došlo. Podle jedné z nich krále zasáhl do pravého oka šíp, podle druhé ho srazili k zemi čtyři normanští rytíři. V každém případě měla králova smrt drtivý dopad na morálku anglosaského vojska. Zatímco Normané povzbuzeni svým úspěchem zdvojnásobili úsilí, pochroumaná, ale dosud odolávající hradba štítů se zhroutila. Anglosasové se dali na útěk a do hodiny bylo po bitvě.

Ztráty v dlouho nerozhodnuté bitvě byly na obou stranách značné. Normané ztratili kolem 3 000 mužů, poražení Anglosasové asi 5 000 bojovníků. Vítězný vévoda Vilém poté pochodoval na Londýn, kde se nechal o Vánocích roku 1066 jako Vilém I. Dobyvatel korunovat králem Anglie.

ZDROJ: English Heritage, 1066 Battle of Hastings, Abbey nad Battlefield

reklama

reklama