Atentát na císařovnu Sissi: Zavraždil ji italský anarchista, jeho hlava se pak vystavila naložená v lihu

Italský anarchista Luig Lucheni bodl rakouskou císařovnu Alžbětu Bavorskou, známou jako Sissi, 10. září 1898 v Ženevě obyčejným pilníkem. Ta smrtelnému zranění podlehla.
Romy Schneider jako filmová Sissi
Romy Schneider jako filmová Sissi
profimedia.cz

reklama

V turistickém regionu Montreux u Ženevského jezera je na konci srpna 1898 sezona v plném proudu. Letní počasí ukazuje svou nejkrásnější tvář a idylu nenarušuje ani bezpočet plakátů s podobiznami hledaných anarchistů. 30. srpna přijíždí významný host, císařovna Alžběta Rakouská, zvaná Sissi. Netuší však, že si tentokrát přijela pro smrt.

Císařovna Ženevské jezero miluje, koneckonců je zde už popáté. Do městečka Caux, které je dnes součástí Montreux, přijíždí ozubnicovou železnicí, která je v provozu dodnes. Chce zde podstoupit lázeňskou kúru, protože se stále trápí tragickou smrtí své sestry Sofie Bavorské, která přišla v květnu 1897 o život při požáru v Paříži. Také ji přepadá melancholie, že se s ohledem na svůj věk 60 let musela vzdát oblíbené jízdy na koni.

V Caux je klid a příjemné chladnější počasí. Císařovna sem přijíždí vlastně inkognito. Jenže místní noviny pravidelně informují o jménech zdejších prominentů a císařovnu Alžbětu nemohou vynechat.

Císařovna si v hotelu pronajala polovinu jednoho poschodí. Přicestovala asi s dvanácti- až patnáctičlenným doprovodem, v němž měla hlavní slovo dvorní dáma hraběnka Irma Sztárayová. Bez tělesného strážce se Sissi obešla, bez osobní kadeřnice nikoliv…

Sissi v roce 1867
Autor: Volné dílo / Emil Rabending Sissi v roce 1867

Sissi tráví čas procházkami v okolní přírodě nebo vycházkami do hor, kam vyráží velmi často s horským vůdcem. Velmi ráda jezdí vlakem, často nakupuje a chystá se na výlet lodí do Ženevy.

Atentátník na scéně

Muž, který má idylický pobyt cisařovny navždy zásadním způsobem změnit, se jmenuje Luigi Lucheni a pochází z velmi chudých poměrů. Vyrůstal v sirotčincích, byl potulným dělníkem, dělal velmi těžkou práci a pracoval i jako cestář. Později odcestoval z Itálie do Švýcarska, kde pracoval a připojil se k tamnímu anarchistickému hnutí, které bylo sledováno úřady. Mezi anarchisty se nijak neproslavil – tím spíš ale čekal na svou velkou příležitost.

V té době švýcarská policie vyhledává důvěrné zprávy z Alžbětina dvora o jejích aktivitách. Chtějí ji sledovat a 5. září 1898 císařovnu v jejím hotelu vyhledá ženevský policejní prezident. Naléhavě ji varuje před hrozícím nebezpečím atentátu. Švýcarsko je podle něj bohužel pevností anarchistů – v tomto roce bylo již vykázáno ze země 36 takovýchto osob. Císařovně nabízí ochranu kantonální policie, ta to ale rezolutně odmítá.

Ženeva roku 1898

Ženeva je na sklonku 19. století pulzující metropolí s pestrým společenským životem. Jako centrum umění a kultury přitahuje mondénní smetánku. Sissi se sem vypraví 9. září 1898 se svou dvorní dámou a navštíví blízkou přítelkyni baronku Julie Rothschildovou na zámku Pregny. Návštěvu jí ale zkalí podpis jejího zemřelého syna Rudolfa v knize návštěv. Rudolf zemřel za nejasných okolností v roce 1889 na zámku Mayerling.

Pohlednice zachycuje shromáždění lidí před hotelem Beau-Rivage v Ženevě krátce po smrti Sissi
Autor: Schloss Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H. Pohlednice zachycuje shromáždění lidí před hotelem Beau-Rivage v Ženevě krátce po smrti Sissi

Aby zapomněla na předchozí utrpení, prochází se Sissi ulicemi Ženevy a nakupuje. Dokonce se rozhodne ubytovat se na jednu noc v luxusním ženevském hotelu Beau-Rivage stojícím přímo na břehu jezera.

Tou dobou je v Ženevě očekáván následník francouzského trůnu princ Jindřich Orleánský. Luigi Lucheny se o tom dozví a vybere si ho za svou oběť.

Na pistoli peníze nemá, ale jeden přítel mu daruje pilník. Princ Orleánský svůj příjezd sice nečekaně zruší, Lucheny je ale zklamaný jen krátce. Změní cíl – císařovna namísto prince. Drží se hesla velkého anarchisty, knížete Petra Alexejeviče Kropotkina: „Královskou hrudí vede cesta k revoluci!“

Rychlý smrtící útok

Je 10. září 1898 a rakouská císařovna Alžběta se vydává se svou první dámou Irmou Sztárayovou do ženevského přístavu, aby se parníkem vrátily přes Ženevské jezero do lázní v Caux. V přístavu ale čeká nervózní Lucheni. Přiskočí k císařovně a jednou ji bodne do hrudi. Alžběta se zhroutí na zem, ale s pomocí Sztárayové se relativně rychle znovu zvedne. Lucheniho vzápětí zpacifikují policisté. „Doufám, že je mrtvá! Ať žije anarchie!“ křičí atentátník při svém zatčení.

Luigimu Luchenimu stačilo k úspěšnému atentátu jediné bodnutí
Autor: archiv Prima ZOOM Luigimu Luchenimu stačilo k úspěšnému atentátu jediné bodnutí

Zda to bylo šokem nebo díky tréninku, protože v průběhu života hodně chodila, jde po útoku Sissi poměrně hbitě dál směrem k lodi. Tam se jí ale podlomí kolena. Dvorní dáma se snaží podat jí dva kousky cukru, aby se jí udělalo líp. Protože je vidět, že zbledla a vypadá, že se jí těžko dýchá, rozepnou jí živůtek. Přitom zpozorují malý červený flíček pod levým prsem. Císařovnu odnesou na nosítkách zpět do Beau-Rivage, přijdou lékaři, ale Sissi je čím dál tím hůř. O chvíli později umírá.

Protože stále nikdo netuší, co se vlastně císařovně stalo, je její manžel František Josef I. požádán o souhlas s částečnou pitvou. Císař reaguje relativně rychle a souhlasí. Poté, co je proveden řez nad hrudní kostí se zjistí, že Sissi byla zraněna trojbokým pilníkem. Ten způsobil 8,5 cm hlubokou ránu, zlomil čtvrté žebro, pronikl mezižeberním prostorem, prorazil dolní kraj plicního laloku a zasáhl levou část srdeční komory. Došlo k vnitřnímu krvácení, se kterým si srdce nedokázalo poradit.

Lucheni se zatčení prakticky nebránil
Autor: profimedia.cz Lucheni se zatčení prakticky nebránil

Hlava naložená v lihu

O dva dny později, 12. září 1898, dopravuje vlak zesnulou císařovnu do Vídně a 17. září je za účasti mnoha hlav států a desetitisíců přihlížejících slavnostně pohřbena.

Jejího vraha Luigiho Luchenyho ale čeká úplně jiný osud. Je přesvědčen, že dostane provaz a díky tomu vstoupí do anarchistické síně slávy. Soud ho ale odsoudí na doživotí. Ve vězení se Lucheny dvakrát pokusí o sebevraždu, podruhé – v roce 1910 – již úspěšně.

Soudní patologové oddělí jeho hlavu od těla, aby mohli zkoumat anarchistův mozek. Hlava naložená v lihu pak straší ve vídeňském muzeu Josephinum až do roku 2000, kdy je konečně pohřbena na hřbitově. Osudný pilník, jehož jediné bodnutí ukončilo život oblíbené císařovny, v muzeu najdete dodnes.

Příběh atentátu na Sissi můžete sledovat v dokumentu Sissi: Atentát na císařovnu dnes ve 14:50 na Prima ZOOM.

Byl dosažen limit pro přehrávání

Litujeme, ale na vašem účtu je přehráváno příliš mnoho videí zároveň. Pokud chcete pokračovat v přehrávání na tomto zařízení, prosím, ukončete přehrávání na jiných zařízeních. Více o limitech přehrávání videí na účtech s předplatným najdete na adrese https://ipri.ma/faqbr

Sissi: Atentát na císařovnu - Upoutávka HbbTV

reklama

reklama