5 vynálezů arabského světa, bez nichž si nejde představit dnešní život

Arabská kultura nám přinesla mnohem více vynálezů, než bychom čekali – a některé z nich jsou i základem civilizace, jak ji známe.
Ano, i mýdlo je arabský vynález
Ano, i mýdlo je arabský vynález
20th Century Fox

reklama

Co vás jako první napadne, když máte odpovědět na otázku, čím nás nejvýrazněji obohatila arabská kultura? Možná zmíníte arabské číslice, základ matematiky, jak ji známe. Zrovna v tomto případě se však jedná o rozšířený klam: Arabské číslice totiž původně pochází z indického jazyka bráhmí, o němž Evropany informovali arabští učenci v 9. století. Indičtí myslitelé tedy ostrouhali a západoevropští kolegové přisoudili nám známý zápis číslic Arabům.

To však rozhodně neznamená, že by nám toho arabská kultura poskytla málo. Posuďte, jak třeba následující pětice ovlivnila náš každodenní život.

1. První univerzita

V marockém městě Fez byla roku 859 založena Univerzita Al-Karaouine a od té doby tato škola stále funguje. Je tak nejstarší univerzitou na světě. U jejího zrodu stála Fatima al-Fihri, dcera bohatého obchodníka, která původně založila náboženskou školu. Vedle výuky islámu se zde postupně vyučovala i matematika, medicína či astronomie a z místa se stalo vyhledávané centrum vzdělanosti. Rovněž se zde nacházejí nejstarší dochované knihovny světa.

2. První mýdlo

Do tzv. islámského zlatého věku, který nastal mezi 8. a 13. stoletím, se datuje i vynález tvrdého mýdla. Už ve třetím tisíciletí před naším letopočtem sice s mýdlem koketovali Babyloňané a po nich i Egypťané a další kultury – ale až na Blízkém východě začala výroba mýdla vyloženě průmyslového typu. Arabové dokázali využít různých olejů (především olivového), louhu (tedy hydroxidu sodného) a aromatických látek (třeba tymiánu) a vyrábět mýdla různých vůní, barev i konzistence – tedy tekuté, či pevné.

3. Základy lékařství

Na přelomu 10. a 11. století žil lékař a chemik Abulcasis, známý též jako Al-Zahráví. O jeho životě nejsou známy téměř žádné detaily, ale jedno je jisté – jednalo se o nejzásadnější osobnost dějin chirurgie, potažmo lékařství obecně. Byl totiž autorem mnohosvazkové encyklopedie o lékařských praktikách, jež se na další řadu století stala základem evropských učebnic medicíny. Vynalezl první anestezie, spočívající v houbě namočené do analgetik a přikládané k nosů a ústům pacienta. Dále popsal třeba mimoděložní těhotenství, hemofilii a jen tak mimochodem vymyslel desítky chirurgických nástrojů, jež se v zásadě používají dodnes (včetně třeba skalpelu či kleští).

4. Nadčasová algebra

O něco dříve (konkrétně v první polovině 9. století) žil perský matematik a astronom Al-Chorezmí. Ten bývá označován za otce algebry a byl to právě on, kdo patřil mezi zvěstovatele zmíněných arabských číslic. Přinesl do Evropy matematické operace a způsoby výpočtu, které používáme dodnes, navíc pravděpodobně on začal označovat neznámou veličinu jako „x“. Z jeho jména bylo také odvozeno slovo „algoritmus“, díky čemuž Al-Chorezmí v podstatě stál u prvopočátků dnešních počítačů.

5. Káva

Tenhle objev je arabskému světu přisuzován častěji než ty ostatní, ale přece jen si nedokážeme představit, že by káva na seznamu největších přínosů arabského světa chyběla. O původu kávy existuje několik historek, ovšem ta nejpravděpodobnější pochází z Etiopie. Tamější pastevec koz jménem Kaldi si všiml, že jeho zvířecí přátelé jsou podivně čilí po žvýkání jakýchsi plodů. Slovo dalo slovo a mniši v nedalekém klášteře si kávové boby uvařili také – a nespali. To se stalo v 9. století a postupně se sláva kávy rozšířila na arabský poloostrov, kde začalo cílené pěstování kávovníku a obchodování s jeho rozemletými semeny. Do Evropy se pak káva dostala až v 17. století, tou dobou už se jednalo o nedílnou součást arabské kultury.

reklama

reklama