Amazonii obývalo před Kolumbem až milion lidí, dokládají archeologické nálezy

Amazonský deštný prales se před Evropany těšil hojnému lidskému životu. A přitom byl považován za téměř liduprázdný.
Dívka z Amazonie
Dívka z Amazonie
pixabay.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Tajuplné geoglyfy, základy vesnic, cesty a řada jiných zemních úprav objevených hluboko v amazonském deštném pralese naznačují, že tato oblast byla nejspíše domovem starých civilizací ještě před příchodem Kolumba. Amazonie tedy byla obývána ještě dávno před chtivými evropskými kořistníky. Nikoliv však hrstkou domorodců, nýbrž celými společnostmi čítajících několik stovek tisíc hlav. Alespoň tohle tvrdí vedoucí studie Jonas Gregorio de Souza, archeolog z University of Exeter.

Předkolumbovské civilizace

Řeka Amazonka protéká největším deštným pralesem na planetě Zemi, jehož plocha pokrývá zhruba 6,7 milionů kilometrů čtverečních plochy. Amazonie, jak se oblasti přezdívá, nabízí neskutečně pestrý a bohatý život. Na tuto nespoutanou divočinu bylo ještě donedávna pohlíženo jako na člověkem nepoznamenané území. Obrovské pásy deštného pralese jsou totiž stále vědecky neprobádané. Situace se ale během posledních desetiletí rychle mění. Archeologové objevují hmatatelné důkazy o rozsáhlých a složitých společnostech, které mohly Amazonii obývat ještě před příchodem janovského mořeplavce a kolonizátora Kryštofa Kolumba (1451-1506).

Archeologické nálezy

Aby se zjistilo, jak dalece bylo lidské osídlení v Amazonii vlastně rozšířené, vědci soustředili síly na povodí horních toků brazilské řeky Tapajós. Právě tyto oblasti byly archeologicky zanedbávány držíc se tradičních názorů, které předkolumbovské osadníky soustředily výhradně do záplavových území bohatých na zdroje. Odborníci ke svému bádání využili satelitní snímky, jejichž použití je díky rozsáhlému odlesňování nyní dobře aplikovatelné. Výsledky na sebe nenechaly dlouho čekat a prozatím bylo objeveno 81 archeologických nalezišť. Na desítkách míst je jasně patrná činnost lidské ruky, která tamní krajinu zušlechťovala do své ideální podoby. Průzkum odhalil malé osady široké jen 30 metrů, až po velké obývané plochy čítající přes 19 hektarů. „Naplnili jsme poslední kus hádanky v amazonské archeologii. Díky našemu výzkumu na řece Tapajós můžeme hovořit o celém 1800 kilometrovém úseku deštného pralesa obsazeném těmito staviteli,“ řekl nadšeně autor studie Jonas Gregorio de Souza.

Po satelitních studiích přišel na řadu o mnoho těžší pozemní průzkum více než dvou desítek objevených míst. Během náročné výpravy se vědci potýkali s drsným terénem a nesmlouvavými majiteli tamní půdy, z nichž někteří průzkum odmítli. Vědecká výprava se tak na všechna naleziště ani nedostala, nicméně i tak se jí podařilo objevit důkazy o životě dávných civilizací. Vykopávky zahrnovaly leštěné kamenné sekery, keramiku, půdní skládky a ornou zeminu.

Milionová populace

Objevené artefakty pochází z období od roku 1250 do 1500. Jednotlivá naleziště mají mezi sebou rozmezí zhruba 30-400 metrů, přičemž většinou se vyskytují na plochých polích s mírnými kopci. Archeologové zdokumentovali menší kruhové příkopy, přičemž narazili i na typicky hexagonální opevnění. Ta svojí rozlohou naznačovala určitý stupeň plánování a jednotnosti konstrukce, která pravděpodobně zahrnovala kruhovitá náměstí vyzdobená mohylami. Krom toho byly odtajněny dávno zaniklé cesty, zahrady, kanály, vodní nádrže a plošiny, na nichž mohly stát dřevěné domy. Dle terénních úprav odborníci odhadují, že se podobná osídlení táhnou stovky kilometrů dál k jižnímu okraji Amazonky. Své útočiště tak zde mohlo najít až milion lidí. Nově objevené osady se přitom nacházely poblíž drobných potoků a pramenů. Lidé se tedy srocovali nejen v blízkosti úrodných řek, ale také při menších vodních tocích.

Bádání pokračuje

Studie předkolumbovských civilizací však není ani zdaleka u konce. Již nyní jsou plánovány výkopy v horní části povodí Tapajó, neboť je třeba kulturní vývoj stále neznámých civilizací lépe osvětlit. Nezodpovězených otázek je ovšem víc než dost. Pod rouškou tajemství zůstala například funkce některých míst. Na fascinující geoglyfy je sice pohlíženo jako na místa slavnostního shromáždění, ovšem stále nevíme, o jaké rituály vlastně šlo. Nikdo si rovněž nedovolí tvrdit, zda bylo tak velké území obsazeno jedinou kulturou, nebo zde existovaly různé národy v různých časových obdobích. Možná se tedy brzy konečně dozvíme, jakou měrou byly v Amazonii předkolumbovské populace vlastně rozšířeny. O pouhé hrstky rozptýlených nomádských komunit ale určitě nešlo.

Text: Petr Smejkal

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama