Alternativní dějiny: Kdyby český stát založil svatý Václav, mluvili bychom německy a táhli s Hitlerem na Moskvu

Den české státnosti 28. září je tak trochu i dnem českého zmatení pojmů. Český stát nezaložil svatý Václav, ale jeho vrah a velmi schopný mladší bratr Boleslav. Němcům natruc.
svatý Václav
svatý Václav
istockphoto.com/Marcus Lindstrom
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Historie se neptá, co by bylo kdyby, v tomto případě jde ale o vzrušující otázku: Jak by vypadal český stát, kdyby Václav v roce 935 (anebo už v roce 929) ve Staré Boleslavi unikl smrti a zůstal knížetem části Čechů? Náš přední historik Dušan Třeštík v tom má jasno – podle něj bychom dnes mluvili německy a táhli s Hitlerem na Moskvu.

Vikingové v Praze?

Že tomu tak není, má na svědomí právě Václavův vrah Boleslav I. (935–967 nebo 972). Ten odmítl nabídku na připojení k nově vznikající Svaté říši římské, kterou jeho předchůdci Václavovi učinil saský vévoda Jindřich I. Ptáčník (vládl 912–936), a místo toho se rozhodl po zavraždění Václava porazit všechna ostatní knížata na území dnešních Čech, vypsat daně, za vybrané peníze najmout zkušené vojáky – podle některých archeologických nálezů i z řad Vikingů a Maďarů – a s jejich pomocí rozšířit své území daleko na východ.

Říše česká za knížete Boleslava II. okolo roku 973
Autor: Wikimedia Commons/Josef Kalousek Říše česká za knížete Boleslava II. okolo roku 973

Zatímco Sasové měli svých starostí dost, byl v roce 950 český stát víceméně hotov. Táhl se přes severní Moravu, Slezsko a Krakovsko k Haliči a Volyni a patřilo k němu i severní Slovensko. Jak poznamenává Dušan Třeštík ve své knize Češi a dějiny v postmoderním očistci, nový německý císař a Jindřichův syn Ota I. Veliký (936–973) s tím už nic moc nezmohl. Boleslav se mu sice právě v roce 950 formálně poddal, na jeho postavení knížete nezávislého na sousední říši to ale nic nezměnilo.

Dva zakladatelé českého státu

Boleslav pokračoval v christianizaci Čech, stavěl kostely a hlavně chtěl nezávislost svého státu opřít o zřízení biskupství a později arcibiskupství v Praze. K tomu mu posmrtně posloužil starší bratr, zavražděný kníže Václav (vládl 925–935). Jeho ostatky nechal Boleslav tři roky po vraždě převést do Prahy a uložit do krypty po rotundou svatého Víta. Z Václava se měl stát světec, v té době nezpochybnitelný argument pro vlastní, českou cestu jak ve víře, tak v moci.

Ota I. a Češi s Boleslavem podle Sächsische Weltchronik
Autor: Wikimedia Commons/volné dílo Ota I. a Češi s Boleslavem podle Sächsische Weltchronik

První český stát tak vlastně založili oba bratři, Boleslav i Václav. Ten první silou a prozíravostí, druhý pak morální a duchovní autoritou. Mimochodem, Den české státnosti 28. září není významný jen jako datum zavraždění svatého Václava ve Staré Boleslavi v roce 935. Týž den, ale v roce 995, došlo za vlády Boleslava II. (syn Boleslava I.) na hradě Libici k vyvraždění Slavníkovců. Další příspěvek k formování české státnosti…

Méně známé zákruty české historie sledujte v dokumentární sérii Utajené příběhy českých dějin na Prima ZOOM.

(mih)

Tento článek najdete v těchto speciálech
Reklama
Reklama