Postavil Hitlerův bunkr a přispěl ke smrti téměř milionu Židů. Čím hodný nacista Speer zhnusil Göringa?

Albert Speer vybudoval nové kancléřství v Berlíně i s bunkrem, ve kterém Adolf Hitler spáchal sebevraždu, jeho největším dílem ale byl mýtus o hodném nacistovi.
Albert Speer (vlevo) a Adolf Hitler nad modelem plánované stavby v roce 1936
Albert Speer (vlevo) a Adolf Hitler nad modelem plánované stavby v roce 1936
profimedia.cz

reklama

Albertu Speerovi bylo 25 let, když koncem roku 1930 uslyšel plamennou řeč Adolfa Hitlera. Okamžitě propadl nacistické ideologii a brzy se dostal do společnosti nejbližších führerových spolupracovníků. Mladý muž, kterého jeho otec – také architekt – neustále shazoval, přilnul k nacistické straně a stal se vůdcovým oblíbencem. Architekt to nebyl údajně nijak dobrý, ale Hitler mu přenechával ty největší říšské zakázky.

Speer měl dokonce vliv na vůdcova rozhodnutí. Přemluvil ho mimo jiné k tomu, aby se Německo zúčastnilo pařížského Expa v roce 1937. Německý pavilon tehdy vyrostl hned naproti sovětskému, takže světová výstava dostala pachuť ideologického boje mezi dvěma diktaturami.

Nové kancléřství a bunkr

Dnes stojí na místě bývalého nového kancléřství obytné domy. Megalomanský Speerův projekt zničily bomby a zbytky obrovského paláce po válce zmizely. Tvrdí se, že určité prvky a materiály Sověti zrecyklovali pro další stavby včetně moskevského metra. S jistotou to ale říct nelze.

Speerův palác vznikl během roku 1938 jako rozšíření původního kancléřství, které podle Hitlera neodpovídalo velikosti a významu Německa. Speer dostal volnou ruku a po demolici několika budov v okolí začal stavět enormní palácový komplex pro několik ministerstev a Hitlerovu pracovnu. Pod zemí vznikl také vůdcův bunkr, místo, kde Hitler s Evou Braunovou v dubnu 1945 spáchali sebevraždu.

Kancléřství mělo vzbuzovat obdiv a ohromení. Byly tu mramorová galerie, dvůr se sochami i opečovávaná zahrada. Na stavbě pracovalo 4 500 dělníků ve dvou směnách, což zajistilo, že samotná konstrukce trvala jen rok. Speer zde prokázal svůj smysl pro praktičnost.

Germania, nové hlavní město nacistů

Nejambicióznějším projektem Alberta Speera se stal nikdy nerealizovaný návrh na kompletní přestavbu německé metropole. Berlín měl zmizet a na jeho místě by vyrostla Germania, hlavní město světa. Dodnes se dochoval model, takže si můžeme udělat představu o megalomanství Hitlera a jeho dvorního architekta.

Uprostřed Germanie měla vyrůst největší stavba světa. Dóm s výškou 320 metrů byl plánován tak, aby dokázal pojmout 180 tisíc lidí. Stavba měla dominovat velikému náměstí, ke kterému vedl široký bulvár na druhém konci uzavřený vítězným obloukem inspirovaným známou stavbou na pařížském Champs-Élysées. Hitlerův oblouk měl ale dosáhnout výšky téměř 100 metrů a na jeho fasádě se měla objevit jména 1,8 milionu padlých Němců v první světové válce.

Speer v ministerském křesle

Hitlerův oblíbenec ale nezůstal jen u projektování monumentálních staveb. V roce 1942 se stal ministrem zbrojního průmyslu s cílem zefektivnit výrobu zbraní. To v praxi znamenalo například rozšíření koncentračního tábora v Osvětimi. Speer se tak nepřímo podílel na vyvraždění 1,3 milionů lidí, z nichž 960 000 tvořili Židě. Přesto po válce tvrdil, že o tzv. konečném řešení neměl ponětí.

Architekt získal další pozice v rámci nacistické hierarchie a udržoval blízký kontakt s Hitlerem. Naposledy ho viděl 22. dubna 1945. Po dobytí Berlína skončil v britském zajetí, odkud putoval před soudní tribunál v Norimberku.

Mýtus hodného nacisty

Právě v Norimberku začal Albert Speer budovat mýtus hodného nacisty, který údajně o hrůzách holocaustu neměl nejmenší tušení. Hermann Göring byl Speerovým zbabělým pokusem zachránit si krk zhnusen, nicméně architektovo vystoupení na soudce zapůsobilo. Vyvázl s dvacetiletým trestem, který si odseděl ve vězení ve Spandau na západě Berlína. Na svobodu byl propuštěn v roce 1966 a ihned pokračoval v budování legendy o hodném nacistovi. V roce 1970 vyšly dokonce jeho paměti.

Obraz nevinného, nic netušícího architekta se zbortil v roce 2007, kdy se na světlo dostal Speerův dopis z roku 1971. V něm přiznává, že se 6. října 1943 zúčastnil setkání, na němž Himmler oznámil záměr vyvraždit všechny Židy. Albert Speer zemřel na infarkt v Londýně 1. září 1981, v architektonickém odkazu nicméně pokračoval jeho syn Albert Speer junior.

reklama

Tento článek najdete v těchto speciálech

reklama