95letá sekretářka z koncentračního tábora je obviněna ze spoluúčasti na 10 000 vraždách

Spravedlnost si někdy dává na čas a v případě bývalé sekretářky z nacistického koncentračního tábora se rozhodla úřadovat dokonce po tři čtvrtě století. Dnes 95letou ženu identifikovanou jako Irmgard F. v Německu obvinili ze spoluúčasti na zabití 10 000 vězňů z koncentračního tábora Stutthof. Co jí žalobce klade za vinu?
Fotka z filmu Schindlerův seznam, který vypráví o koncentračních táborech
Fotka z filmu Schindlerův seznam, který vypráví o koncentračních táborech
Universal pictures

reklama

Příběh Irmgard F. začíná v období druhé světové války, kdy na území ovládaném nacisty žila pětina světové populace. Mezi červnem 1943 a dubnem 1945 pracovala mladá německá dívka jako stenotypistka a sekretářka v koncentračním táboře Stutthof asi 40 kilometrů východně od dnes polského Gdaňsku. A po celou tu dobu nacistické stráže jen několik metrů od její kanceláře zabíjely a popravovaly pomocí smrtících injekcí a plynu, ale také vyhladověním nebo těžkou nucenou prací tisíce a tisíce vězňů.

Vraždící sekretářka?

O případu dnes 95leté důchodkyně informovala reportérka americké CNN Nadine Schmidt. Podle ní žalobci ženu obvinili z „napomáhání a navádění k vraždě ve více než 10 000 případů“ a zároveň ze spoluúčasti na nacistickém režimu. Podle německých zákonů úřady nesmí jméno obviněné zveřejnit, ale místní tisk ji identifikoval jako Irmgard F. žijící v domově důchodců v Pinnebergu severně od Hamburku.

Protože žena byla v době výkonu svého zaměstnání v táboře Stutthof mladší 21 let, bude se jejím případem zabývat soud pro mladistvé. Ten by podle listu New York Times mohl vynést mírnější rozsudek.

Irmgard F. vypověděla, že věděla o několika „popravách“, ale rozhodně ne o hromadných vraždách, které se v táboře odehrávaly. Podle britského Telegrafu se hájila tím, že okno její kanceláře směřovalo ven z tábora, což vylučuje, aby byla svědkem krutostí páchaných vně budovy.

Budovy tábora Stutthof po osvobození
Autor: Volné dílo / Panstwowe Muzeum Stutthof Budovy tábora Stutthof po osvobození

Tábor Stutthof, místo smrti 60 000 lidí

Nacisté založili tábor Stutthof už v roce 1939 jako vůbec první koncentrační tábor mimo území Německa. V letech 1942 a 1944 se táborem prohnaly epidemie tyfu, které tisíce vězňů zabily a další tisíce oslabily natolik, že nemohli pracovat a stráže je postupně popravily. V červnu 1944 začaly vězně zabíjet v malé plynové komoře pomocí jedovatého Cyklonu B. Odhaduje se, že v táboře bylo v průběhu jeho šestileté existence uvězněno přes 100 000 lidí, z nichž bylo přes 60 000 zabito.

Podle jednoho z veřejných žalobců citovaného deníkem New York Times se obžaloba paní F. opírá o „konkrétní odpovědnost, kterou měla za každodenní fungování tábora“.

Cílem je potrestat i pěšáky nacismu

Podobný případ projednával soud pro mladistvé v Hamburku i v červenci 2020. Tehdy byl 93letý Bruno Dey, bývalý strážný rovněž z tábora Stutthof, odsouzen za spoluúčast na 5 230 vraždách ke dvěma letům vězení podmíněně. V roce 2015 se pak 91letá Helma M., bývalá radistka z tábora Auschwitz-Birkenau, zpovídala ze spoluúčasti na dokonce 260 000 vraždách. Soud ale nakonec kvůli zdravotním potížím obžalované neproběhl.

Německé úřady se více začaly zabývat případy strážných a civilních zaměstnanců nacistických koncentračních táborů po roce 2011, kdy byl odsouzen bývalý strážný z tábora Sobibor John Demjanjuk. Snahou je potrestat nejen špičky, ale i řadové vykonavatele nacistického režimu, dokud jsou naživu. Podle CNN v současnosti běží nejméně 13 dalších vyšetřování.

reklama

Tento článek najdete v těchto speciálech

reklama