7 míst spojených s komunistickou historií, která se stala národní kulturní památkou

Nové národní kulturní památky mají spíše význam ideologický a historický než architektonický či kulturní. Připomínají dobu komunismu a boj proti němu.
Krypta kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici
Krypta kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici
foto: Vít Kosina
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Kdo vyhlašuje Národní kulturní památku?

Kulturní památky, které tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa, prohlašuje podle § 4 zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči vláda ČR nařízením za národní kulturní památky a stanoví podmínky jejich ochrany. Návrh na vyhlášení připravuje ministerstvo kultury ve spolupráci s Národním památkovým ústavem.

Aktuálně si Česko připomíná třicet let od pádu komunismu, což vzala vláda v potaz a mezi kulturní památky zařadila zejména místa spojená jak s komunismem a vpádem vojsk Varšavské smlouvy, tak s nacistickou okupací. Jedná se o trvalé morální symboly svobody a demokracie, reflektující statečné úsilí a boj jednotlivců i široké veřejnosti o uhájení křehkých principů svobody, demokracie a nezávislosti ve 20. století.

7 novinek
1. hrobka T. G. Masaryka v Lánech  

T. G. Masaryk je dlouhodobě vnímán jako symbol boje za vznik samostatného Československa a zároveň prezident, díky kterému jsme vstoupili mezi demokratické národy světa.

Hrob Masarykovy rodiny na lánském hřbitově
Autor: Jan Polák Hrob Masarykovy rodiny na lánském hřbitově

2. Hlávkova studentská kolej v Praze

Hlávkova kolej byla slavnostně otevřena v listopadu v roce 1904. Jedním ze zde ubytovaných studentů byl i Jan Opletal. Jeho pohřeb v listopadu roku 1939 se stal pro nacisty záminkou k uzavření českých vysokých školy.

3. Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze 

Účastníci atentátu na Heydricha dobojovali v květnu 1942 svůj poslední boj právě v kryptě tohoto kostela

Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Praze
Autor: Vitvit CC BY-SA 3.0 Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Praze
 Památník parašutistům v kryptě kostela
Autor: Honza Groh Památník parašutistům v kryptě kostela

4. Zámeček Pardubice – Larischova vila

V místnostech zámečku byli vězněni, vyslýcháni a nakonec popraveni obyvatelé obce Ležáky.

 Pomník věnovaný 194 zde popraveným osobám
Autor: Nadkachna Pomník věnovaný 194 zde popraveným osobám

5. Budova Československého rozhlasu v Praze 

Jeden z největších symbolů boje proti okupantům v roce 1945 a 1968, odkud se vysílaly zoufalé prosby o pomoc.

Hlavní budova Českého rozhlasu (dříve Československého rozhlasu) v Praze na Vinohradské ulici
Autor: Ludek Hlavní budova Českého rozhlasu (dříve Československého rozhlasu) v Praze na Vinohradské ulici

6. Náhrobek Jana Palacha na Olšanských hřbitovech v Praze 

Sochař Olbram Zoubek vytvořil symbol Palachovy oběti sebeupálením 16. 1. 1969 na protest proti okupaci Československa v roce 1968.

7. Náhrobek Jana Zajíce na hřbitově ve Vítkově

Další socha Olbrama Zoubka. Jan Zajíc se upálil 25. 2. 1969, opět jako protest proti okupaci Československa v roce 1968.
 
Národní kulturní památky jsou vyhlašovány už od roku 1962. Ústřední seznam kulturních památek České republiky (ÚSKP ČR) vede Národní památkový ústav (NPÚ) jako ústřední organizace státní památkové péče na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. 

Tento článek najdete v těchto speciálech
Reklama
Reklama