4 nejhorší hladomory v historii. Co za ně mohlo?

Hladomory: Je na vině příroda, člověk, nebo smůla?
Hladomor!
Hladomor!
http://pixabay.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Dnes, kdy je na světě více lidí obézních než hladovějících, už pojem "hladomor" nevyvolává takový strach jako kdysi. Po většinu lidské historie byli však lidé závislí na včasné úrodě a bez možnosti výpomoci od přespolních. Skoro vždy stáli jenom krůček od reálné smrti hladem. Když došlo na nejhorší, mohl hladomor zkosit celé národy a měnit kurz historie.

04) Irský hladomor, 1845

V polovině 19. století byla třetina populace Irska závislá na konzumaci brambor. Monokulturu však v roce 1845 zasáhla plíseň, která zdevastovala úrodu a následně vedla k osmiletému hladomoru. Ten znamenal přímo či nepřímo smrt pro 1,5 milionů lidí a emigraci dalších 2 milionů lidí především do USA.

Výrazným podpůrným faktorem však byly i britské zákony, které omezovaly vlastnění půdy katolickými Iry, ekonomická chudoba a také závislost jenom na jediném typu potraviny a spolu s tím i více než vlažná pomoc britské koruny. Ne nadarmo byl hladomor de facto počátkem irského boje za nezávislost – vzdor nepřízni osudu totiž za jeho devastující dopady mohli primárně lidé.

Památník irskému hladomoru
Památník irskému hladomoru
AlanMc volné dílo

03) Sovětský hladomor z roku 1932–34

Když pomineme relativně menší hladomory, jako byl vietnamský z roku 1945 (2 miliony obětí) nebo severokorejský z let 1994–98 (3 miliony obětí), zřejmě nejznámějším hladomorem v Evropě byl během 20. století sovětský hladomor z poloviny 30. let. Tento hladomor je znám zejména jako součást dějin Ukrajiny, ve skutečnosti však postihl i Kavkaz, Sibiř nebo Kazachstán. Na Ukrajině zemřelo nejvíce lidí, zřejmě kolem 3 milionů, v Kazachstánu bylo obětí přes 600 tisíc. Celkově zřejmě zahynulo kolem 4 milionu lidí, odhady se ovšem různí. Nejvyšší z nich mluví o 12 milionech mrtvých jen na Ukrajině.

Pro region šlo již o druhý vážný region v krátké době – Rusko postihl mezi lety 1921–22 jiný hladomor, který měl za následek miliony mrtvých. Zatímco tehdy bylo však významným spouštěčem sucho, hladomor ze 30. let byl primárně způsobem lidmi, jmenovitě změnou zemědělských politik a kolektivizací, stejně jako snahou o industrializaci a urbanizaci najednou. Co by jinak bylo menší úrodou, se tak změnilo v tragédií. Podobně jako v případě Irska mnozí vidí v hladomoru určitý záměr či minimálně kriminální neschopnost jiné velmoci. Zdá se tak, že alespoň ve 20. století byly nejhorší hladomory způsobené především v důsledku špatné organizace zemědělství. Před příchodem průmyslové revoluce však za drastické hladomory mohly častěji přírodní podmínky, ačkoliv ani tehdy nebyli lidé nutně zcela bez viny.

Děti vybírají zmrzlé brambory z pole kolchozu, Doněcká oblast, 1933.
Děti vybírají zmrzlé brambory z pole kolchozu, Doněcká oblast, 1933.
Volné dílo

02) Hladomor Chalisa

Pro změnu naopak čistě přírodní vliv měl indický hladomor Chalisa z roku 1783–84. Chalisa neboli Čtyřicet, pojmenován v hindštině dle tehdejšího roku 1840 ze zdejšího kalendáře, si vyžádal na kolem 11 milionů obětí. Primárním spouštěčem bylo sucho, které vlivem efektu El Niño na několik let oteplilo celý region.

V důsledku toho došlo na redukci srážek, a tak i katastrofální sucho. Nejprve postihl regionální hladomor větší města, poté i celý indický subkontinent. Nedostatek vody byl tak markantní, že byla zničena nejen úroda, ale nebylo ani dost vody pro napojení zvířat. Indie se ukázala být historicky poměrně náchylná na fatální hladomory – bengálský region tak postihl podobný hladomor v roce 1770. Tentokrát zabil 10 milionů lidí. Hlavní vinu na něm mělo sucho, výrazně mu přispěly i vysoké daně uvalené na farmáře, kvůli nimž byli namísto potravin nuceni pěstovat průmyslové plodiny a opium.

01) Velký čínský hladomor

Neuvěřitelných 15–45 milionů mrtvých si vyžádal nejhorší hladomor v historii, který postihl v letech 1958 až 1962 Čínskou lidovou republiku. Jeho fatálním důsledkům rozhodně napomohly povodně z roku 1959 a sucho z roku 1960, primárním spouštěčem však byla "reorganizace" zemědělství do družstevních komun během Kulturní revoluce. Miliony zemědělců byly přesunuty do těžkého průmyslu a potravinová produkce byla centralizována – docházelo tak na situace, kdy potraviny sice existovaly v sýpkách, ale byla zakázána jejich distribuce.

Zemědělci pracují v noci za svitu lamp
Zemědělci pracují v noci za svitu lamp
Volné dílo

Spolu s tím došlo i na zvýšení hustoty osévání polí, což však vedlo jenom k rozmělnění živin mezi více slabších rostlin. Chyb se však dělo ještě daleko více, v čele s kampaní hubení vrabců. Drobní práci byli jako škůdci vybíjeni ve velkém, to však vedlo jenom k přemnožení hmyzu a dalším ztrátám úrody. Faktem zároveň je, že Čína si prožila jiný velký hladomor, který zabil 25 milionů lidí, teprve v roce 1907 – a ten byl zase čistě důsledkem masivních povodní. Tehdejší Čína však postrádala výraznější míru průmyslových výdobytků, ve svém kontextu se tak blížila spíše indickým hladomorům.

Text: Ladislav Loukota

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama