9. listopadu 2017 13:50

1500 koster z období morových ran. Archeologové jásají

Mít tolik koster na jednom místě je skvělý vzorek místní populace z krátkého období.

30 hromadných hrobů

Archeologové odkryli při záchranném průzkumu v areálu kutnohorské kostnice tři desítky hromadných hrobů s oběťmi epidemie a hladomoru. Podle odborníků jde o evropský unikát. Celkem bylo nalezeno 1500 koster, což představuje největší soubor z období vrcholného středověku v Čechách. Dvě třetiny mrtvých byly uloženy v hromadných hrobech, což je významný nález i z evropského hlediska, řekl dnes novinářům Jan Frolík z Archeologického ústavu. Převážná většina odkrytých hrobů pochází ze 14. a 15. století.

V každém hromadném hrobě bylo podle Frolíka pohřbeno 50 až 70 lidí. "Musíme si uvědomit, že takový hromadný hrob je vlastně vzorek populace z velice krátkého období čili pro nás nesmírně cenný. Těch 30 hrobů, pokud je mi známo, je největší soubor v Evropě," uvedl archeolog.

Hromadné hroby se táhnou po celé severní straně kostnice a částečně i po západní a východní straně. Hřbitov existoval v těchto místech od 13. století, ještě před výstavbou kaple a kostnice. "Dá se očekávat, že při výzkumu v interiéru budou nalezeny další hromadné hroby," míní Frolík.

Jak hrob vypadal

Čtvercové jámy mají rozměry asi dvakrát dva metry a jsou hluboké 2,5 až tři metry. Starší hroby odborníci spojují s hladomorem v roce 1318, mladší s morovou epidemií v letech 1348 až 1350. Na povrchu zřejmě nebyly označeny, protože jinak by nemohly být starší narušeny při dalším pohřbívání. Stejná situace se opakovala při výstavbě kaple a kostnice v druhé polovině 14. století. Základy kaple byly tehdy vyhloubeny bez respektu k hrobům a některé z nich se tím narušily.

Podle Frolíka odkryté hroby nebyly příliš bohatě vybaveny. Součástí hrobové výbavy jsou bronzové či železné přezky, šatní spínadla a mince.

Pieta v laboratoři

Kostry nyní odborníci podrobují laboratornímu a antropologickému zkoumání. U každého jedince musí zdokumentovat dochované části kostry a stanovit základní údaje jako pohlaví a věk. Zaznamenávají i stopy prodělaných nemocí či úrazů, známky opotřebení a záněty kostí, osteoporotické změny, stav zubů a podobně. Vzhledem k tomu, že Kutná Hora byla hornickým městem, zkoumá se i případná kontaminace těžkými kovy.

Expertize bylo zatím podrobeno 405 jedinců, z nichž třetinu tvoří děti a dospívající. Mezi dospělými převažují v poměru dvě ku jedné muži nad ženami. "Ukazuje to, že to pohřebiště bylo využíváno celou populací Kutné Hory a nebyla tady žádná církevní omezení," uvedl archeolog Filip Velímský.

Kutnohorská kostnice, která je jednou z nejnavštěvovanějších památek středních Čech, prochází rozsáhlou rekonstrukcí. Práce, které sedlecká farnost financuje z peněz vybraných na vstupném, začaly v roce 2014 a mají trvat až deset let. Náklady se odhadují na 55 milionů korun, po celou dobu oprav je památka přístupná návštěvníkům.

ČTK

Topi Pigula

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom