Historie mučení II.: (ne)jemné finesy asijských katů

Známé prorůstání tvrdého bambusu tělem nebožáka je jen jedním z asijských způsobů, jak způsobit před smrtí co největší muka. Navíc bylo tělo nebožáka umístěno tak, aby rostlina neprošla důležitými orgány a nezpůsobila okamžitou smrt.
Mongolská žena trýzněná v dřevěné krabici
Mongolská žena trýzněná v dřevěné krabici
Wikipedia commons
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Asiaté jsou obecně, co se mučení týče, považováni za skutečně vynalézavé. Leckterý jejich mučicí nástroj pak ve „zdokonalené“ podobě používala i evropská inkvizice.

Drcení chodidel, propichování prstů

Zatímco v Evropě bylo zejména ve 20. století populární vrážení jehel nebo třísek pod nehty, Číňané používali mučicí nástroj zvaný tean-zu. Nešlo o nic jednoduššího, než malé kousky dřeva vložené mezi prsty na rukou. Následně se prsty stáhly papírovou páskou tak silně, aby se o dřevo drtily. Číňané měli i svůj ekvivalent španělské boty. Výsledkem drcení chodidel mohlo být až vyhřeznutí patní kosti. Podle Dějin mučení od Briana Innese nesmělo být mučení použito u lidí pod patnáct a nad sedmdesát let (kterých se v té době absolutní většina Číňanů nedožila), ani u osob postižených či nemocných. Zvyklost pravila, že mučení tean-zu bylo určeno spíše ženám, zatímco kia-chuen (ničení chodidel) patřilo spíše k mužským „záležitostem“.

Vězni ve středověku
Autor: Wikipedia commons Vězni ve středověku

Smrt tisíci řezy

Tento způsob mučení se v Evropě neuchytil. Šlo o pomalé odřezávání kousků masa z těla nebožáka, přičemž jako první byly odříznuty prsní bradavky. Jak to vypadlo v reálu, můžete vidět na obrázku. Podle Briana Innese se občas tento typ mučení/popravy zpestřil tím, že kat měl nože v košíku, do kterého nebylo vidět. Jednotlivé nože nesly označení té části těla, na níž se s nimi mělo pracovat. Mimo jiné prý tato praktika vedla k uplácení katů, za účelem použití nože s nápisem „srdce“.  To znamenalo jeho vyříznutí a trápení ukončení trápení. Během odřezávání přišel nebožák o ruce nejprve v zápěstích, pak v loktech a nakonec u ramen. 

V Číně, ale nejen tam, byl v oblibě „dřevěný límec“, tedy dvě dřevěné desky s otvorem, do něhož se zavřela hlava. Nešťastník pak nejenže nesl váhu dřeva na ramenou, ale rukama nedosáhl do úst, takže se musel spoléhat na milosrdenství ostatních.

Smrt tisící řezy
Autor: Wikipedia commons Smrt tisící řezy

Kruté Japonsko

V roce 1671 vyšel Pravdivý popis mocných království Japonska a Siamu. Ukrutnosti v něm zaznamenané přesahují míru evropské představivosti. Nejde jen o hromadné znásilňování, házení do děr plné hadů, ale například svazování zápalnými šňůrami a nucení nejbližších příbuzných k tomu, aby své děti či rodiče zapalovali. „Některé pokryly drnem a polévali horkou vodou a takto je mučili, dokud nezemřeli, což trvalo dva až tři dny…,“ píše Innes. Jiným vynálezem bylo pověšení odsouzence hlavou dolů s naříznutou kůží na hlavě, takže došlo k pomalému vykrvácení trvajícímu až dvanáct dnů. V úvodu bylo zmíněno prorůstání bambusu odsouzencovým tělem. Pokus provedený pomocí balistického gelu ukázal, že se nejedná o mýtus, ale ostrý bambusový hrot je schopný projít lidským tělem.

Při potírání křesťanství používali Asiaté podobné metody jako křesťané při potírání hereze, čarodějnictví a odpadlictví. Mimo jiné to obnášelo polévání vařící vodou, cejchování žhavým železem, natahování na zařízení podobné evropskému skřipci či tzv. objímání kamene. To spočívalo v situaci, kdy odsouzenec byl přinucen si kleknout na ostré kamení, přičemž na kolena mu bylo nakládáno další a další závaží. Metody inkvizice si přiblížíme v dalším díle.

Text: Topi Pigula

Gladiátoři - zabíjení pro obveselení lidu

Historie mučení I.: úsvit evropské civilizace – mučení v Řecku a Římě

Tento článek najdete v těchto speciálech
Reklama
Reklama