VIDEO: Kdo je nejlepším letcem hmyzí říše? Mouchy, vážky, nebo motýli?

Schopnost pohybovat se vzduchem jakýmkoli směrem, létat přes kontinenty a oceány, poletovat nad lesy, pouštěmi a horami. Toto všechno ptáci dokážou již 150 milionů let.
Vážky jsou nejstaršími letci planety
Vážky jsou nejstaršími letci planety
Pinterest.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Nebyli ale první ani poslední tvorové, kteří dobyli nebe. Za tvory, kteří jako první překonali zemskou gravitaci, vědci považují dávné vážky. Jejich nejstarší známé fosilní pozůstatky pocházejí z doby před 300 miliony let. Jakým způsobem hmyz ovládl a dodnes ovládá vzduch, uvidíte v dokumentu David Attenborough: Život v oblacích na Prima ZOOM.

První byly vážky

Vážky jsou vynikající letci. Jejich dravé larvy se vyvíjejí pod vodní hladinou, ale další část života tráví ve vzduchu. Když se vážka z larvy líhne, má na zádech čtyři výstupky, ze kterých se mohly vyvinout buď žábry, nebo část ochranného krunýře. Jenže se z nich vyvinuly dva páry křídel. Tělní tekutina přiváděná drobnými žilkami je začíná napínat, a zatímco se na slunci suší, tvrdnou. Vážka je připravena k letu.

Jak vážka létá? Každé křídlo se pohybuje směrem dolů a tlačí na vzduch pod ním. Tím vážku zvedá nahoru. Ale každé mávnutí křídla vytváří další proud vzduchu, který vážku nadnáší zcela jiným způsobem.

Když se pohybuje vzduchem, kroutí svými křídly v různých úhlech. Při silném mávnutí dolů je drží mírně natočené nahoru ke směru proudění vzduchu. A to vytváří zvláštní efekt nad křídlem. Za náběžnou hranou křídla dochází k víření, ve kterém se vzduch otáčí, a rychlost vzduchu nad křídlem se zvyšuje. A jen malé navýšení rychlosti vytváří značnou vztlakovou sílu, která nadnáší jak křídlo, tak i samotnou vážku.

Kajman a motýl

Když kajmani pláčou, motýli si pochutnají

Vážka překvapivě dokáže mávat svými čtyřmi křídly zcela nezávisle. A to jí umožňuje provádět ohromující množství různých manévrů. Může zůstat na místě, plachtit a dokonce může létat pozpátku. Když potřebuje maximální výkon, používá oba páry křídel současně. A zatáčet dokáže opravdu velmi ostře.

Schopnost létat přinesla tomuto prvnímu hmyzu velké výhody. Umožnila mu hledat potravu, uniknout před dravci, a co je obzvlášť důležité, při hledání partnerů se mohl přemístit na nová území.

Rekordman mezi motýly – babočka bodláková

Podzim v Anglii přináší jednu významnou změnu: do té doby hojný motýl babočka bodláková (Vanessa cardui) najednou zmizí. A to úplně. Vědci si nad tím dlouho lámali hlavu, až při použití radaru s vertikálním zaměřovacím paprskem se ukázal překvapivý fakt. Babočky se vznesou do výšky 300–500 metrů a rychlostí až 70 km/h zamíří na jih, do Afriky. S větrem v zádech během několika dnů urazí cestu dlouhou až 5000 kilometrů.

Babočka bodláková (Vanessa cardui)
Babočka bodláková (Vanessa cardui)

Zajímavé je, že v Africe, přesněji v Maroku, se vždy na jaře líhne první generace baboček bodlákových, aby se vydala na sever, do Evropy. Cestují ale proti větru, takže se do Británie dostane až jejich šestá generace. Do Maroka se tedy vrací sedmá generace baboček, která se vylíhla v Anglii. To vše během jediného roku.

(mih)

Reklama
Reklama