Čínská dynastie Chan vybudovala říši založenou na nefritu – Prima ZOOM

Bohatství současníka starověkého Říma, čínské dynastie Chan, můžete obdivovat v dokumentu Čína: Poklady nefritové říše dnes ve 23.00 na Prima ZOOM.
Nefritový pohřební oblek čínského císaře Ťing-ti tvoří asi 4000 nefritových destiček sešitých 1,5 kg vážící zlatou nití
Nefritový pohřební oblek čínského císaře Ťing-ti tvoří asi 4000 nefritových destiček sešitých 1,5 kg vážící zlatou nití
archiv Prima ZOOM

reklama

Slavná Terakotová armáda prvního císaře dynastie Čchin ze 3. století př. n. l. není jedinou takto velkolepou pohřební výbavou staré Číny. Přes 8000 terakotových sošek lidí a více než 1000 sošek zvířat včetně ovcí, psů a prasat našli archeologové i v hrobce císaře Ťing-ti, který vládl o 30 let později. Více než hliněná replika světa, který byl současníkem Římské říše, ale odborníky šokovala vlastní císařova pohřební výbava – sarkofág a posmrtný oblek z tisíců nefritových destiček sešitých zlatou nití. Bohatství dynastie Chan můžete obdivovat v dokumentu Čína: Poklady nefritové říše dnes ve 23.00 na Prima ZOOM.

Ťing-ti (180–157 př. n. l.) byl jedním z vládců dynastie Chan (206 př. n. l. – 220 n. l.), která na čtyři století vystřídala předchozí dynastii Čchin. Zemřel 11 let před tím, než Římané zcela zničili Kartágo, a stejně jako římský Senát vládl zemi, která ve své části tehdejšího světa neměla konkurenta. Dynastie Chan je považována za vrcholné období starověké Číny – právě v této době se císařům podařilo konsolidovat moc nad ohromnými územími a postavit velkou část Velké čínské zdi. Dnešní Číňané o sobě mluví jako o Chanech.

Stejně jako Terakotová armáda se i Ťing-tiova hrobka s hliněnou říší nachází poblíž historického hlavního města Číny Si-anu v provincii Šen-si. V době svého vrcholu to bylo jedno z největších měst starověku s více než milionem obyvatel.

Hliněný císařský dvůr z doby dynastie Chan
Autor: archiv Prima ZOOM Hliněný císařský dvůr z doby dynastie Chan

Sošky mají oproti Terakotové armádě třetinovou velikost. Nešlo ale jen o vojáky, ale o dokonalou repliku celého císařského světa. Odborníci navíc zjistili, že mnohé sošky měly původně dřevěné ruce připevněné k tělu pomocí čepů tak, aby tito terakotoví sloužící mohli v posmrtné říši vykonávat všechny práce stejně, jako na zemi. Sošky dvořanů a hodnostářů byly navíc oblečené do šatů z tehdy nesmírně cenného hedvábí.

Říše nefritu

Jestliže právě hedvábí má díky Hedvábné stezce a po staletí přísně střeženému tajemství své výroby Evropa spojené s bohatstvím starověké Číny, je pro dynastii Chan typickým znakem moci a bohatství jiná komodita – nefrit.

Staří Číňané neměli diamanty a jako symbol císařské autority a posvátné moci používali drahokam nefrit. V čínštině je znak pro nefrit obrazem krále držícího drahý kámen. Pro Chany se nefrit stal kouzelnou složkou receptu na nesmrtelnost – nefritový oděv měl císaři Ťing-tiovi umožnit stát se po smrti nesmrtelným.

Bohatství založené na víře v kouzelné vlastnosti nefritu můžete obdivovat v dokumentu Čína: Poklady nefritové říše dnes ve 23.00 na Prima ZOOM.

(mih)

reklama

reklama