Sardinie, Isola Maddalena – kousek země, kde dávají ryby dobrou noc

Sardinie, Isola Maddalena: místu, které je ukázkou přírodního zapadákova, vtiskli svou pečeť tři muži, kteří změnili celou Evropu.
Ochutnejte Sardinii
Ochutnejte Sardinii
Michael Fokt
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Zdejší tyrkysové moře je přirovnávané ke Karibiku. A plným právem. Přijeďte se podívat!

Jedna vesnice tří vojevůdců

Domky s pastelovými fasádami mírumilovně lemují přístavní zátoku a člověku se ani nechce věřit, že se do jediné vesnice na celém souostroví La Maddalena nějak vejdou všichni ostrované, jejichž počet se ustálil na šťastných třinácti tisících. A také tomu, že si o zdejší útesy a odpor místních námořníků vylámal zuby jistý začínající velitel francouzského dělostřelectva. Narodil se kousek odtud za Bonifáckým průlivem v korsickém Ajacciu a honosil se jménem Napoleon Bonaparte. Debakl na La Maddaleně byl jeho první vojenskou porážkou v kariéře.

Sardinie - místo k relaxování
Sardinie - místo k relaxování
Michael Fokt

Před svou vítěznou bitvou u Trafalgaru se tu párkrát stavil i anglický admirál Nelson, který na Napoleonově Korsice přišel o pravé oko a do maddalenského kostela zasvěceného – jak jinak – Marii Magdaléně věnoval stříbrný kříž. Těch spojení s Korsikou je však na dnes italské La Maddaleně mnohem víc. První hrstkou obyvatel v novodobé historii ostrovů byli v osmnáctém století ovčáci z jihu Korsiky hledající pastviny nezatížené daněmi – a zdejší dialekt je mnohem podobnější korsičtině než mluvě používané na Sardinii.

Po zdejších skalách se prohánějí ještěrky korsické (Podarcis tiligerta), které jsou společným endemitem obou ostrovů, a místní biologové se snaží propojit národní park La Maddalena s protilehlou korsickou rezervací u Bonifacia.

Nikoli Napoleon Bonaparte, ale Giuseppe Garibaldi

Zdejší hrdina číslo jedna je však veskrze italský, i když se narodil v dnes francouzském Nice. Sjednotitel Apeninského poloostrova Giuseppe Garibaldi má na La Maddaleně svou hlavní ulici, náměstí, pamětní sloup, restauraci, školu, hotel i kavárnu.

Na náměstí Piazza Garibaldi si dokonce můžete vedle bronzového revolucionáře sednout na lavičku, ze které prý za svého života rád sledoval cvrkot v osadě. To všechno proto, že prožil posledních skoro třicet let na sousedním ostrově Caprera, kde pěstoval víno a sto olivovníků a choval šedesát oslů, sto krav a spoustu prasat, koz či slepic. Tím ze svého Bílého domu (Casa Bianca) učinil výstavní haciendu ve středoamerickém stylu a také místo svého posledního odpočinku.

Jeden z ostrovních druhů ještěrek
Jeden z ostrovních druhů ještěrek
Michael Fokt

Nádherné robinzonády

U pláže Cala Santa Maria na stejnojmenném ostrůvku stojí pár zapomenutých domků a v písku stánek sbitý z naplaveného dříví, na němž se svorně vyhřívají suvenýry z mušlí a náramně živé ještěrky korsické. Z jedné strany kuriózní stavbičky vlaje sardinská vlajka a z druhé pirátská. Lebka a zkřížené hnáty však nejsou jen lákadlem pro turisty. Ostrovy La Maddalena byly dlouho „zemí nikoho“ a tudíž rájem pašeráků a korzárů nejrůznějšího typu. Důležitou obchodní stanicí bylo souostroví i za římských dob, což dokazuje lodní vrak u ostrova Spargi. Jestli byly tenkrát ty obchody legální, nebo ne, se můžeme jen dohadovat.

Život nad a pod hladinou

Dnes je sedm větších ostrovů souostroví La Maddalena i téměř šedesát menších ostrůvků v okolí součástí poklidného a mírumilovného národního parku. Žijí tu suchozemské želvy zelenavé, hnízdí mořští ptáci včetně vzácného racka Andouinova a bohatství zdejšího podmořského světa můžete objevit dokonce i bez potápěčské masky na rybím trhu ve městečku La Maddalena. Chobotnice, sépie, mořani, zubatci, ropušnice, parmice vyrovnané na pultech vás určitě přimějí, abyste pod vodu potopili hlavu v potápěčské masce.

Roste tu také přes sedm set druhů rostlin, z nichž padesátku najdete jen na Sardinii. Páteří místní macchie jsou majestátní jalovce fénické, ze kterých má radost i sedmdesátiletý Mauro. Jediný obyvatel ostrova Budelli z jejich větví vyrábí nábytek, který prodává až v Miláně. Má na to dost času. Za špatného počasí si tu na Robinsona bez kontaktu s okolním světem hraje klidně přes měsíc.

Dopřejte si relax
Dopřejte si relax
Michael Fokt

Blednutí Růžové pláže

Kromě toho střeží asi nejkrásnější pláž široko daleko. Narůžovělou barvu písku na Spiaggia Rosa (Růžové pláži) způsobují rozpadající se schránky mořských mechovek korálovitých a mikroskopických dírkonošců. Turisté odnášející si písek v lahvích zase způsobili, že místní unikát pozvolna vybledl. Proto je pláž, která si dokonce zahrála i ve filmu Růžová pustina slavného italského režiséra Michelangela Antoniniho, pro veřejnost uzavřená a Mauro na to svědomitě dohlíží. Což zas tak moc nevadí. Pobřeží celého souostroví by svou délkou téměř dosáhlo z Prahy do Brna a krásných pruhů písku je tu bezpočet.

Ostrovy La Maddalena jsou sice doslova na konci světa, ze srdce Evropy je to sem však překvapivě blízko. Z Prahy do sardinské Olbie létá přímá linka společnosti SmartWings a ubytovat se můžete třeba s cestovní kanceláří FIRO-tour v letoviscích San Teodoro či Budoni. Odtud je to hodinku autem do přístavu Palau a dvacet minut trajektem do osady La Maddalena. Z Palau vyrážejí také turistické lodě na jednodenní výlety po souostroví a kdo v sobě má námořnického ducha, může si i bez skipperské licence půjčit nafukovací motorový člun přímo v La Maddaleně a vyrazit na objevnou výpravu na vlastní pěst. Na ostrov Caprera s Garibaldiho rezidencí se z La Maddaleny dostanete suchou nohou po mostě.

Text a foto: Michael Fokt

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
7