Může být pod vodou vodopád? Vysvětlení neuvěřitelného snímku

Vodopád pod vodou zní jako nesmysl, ale co jiného vás napadne u této fotografie?
Mauricijský "pískopád" pod hladinou oceánu
Mauricijský "pískopád" pod hladinou oceánu
Martina Hrušková
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Mauricius z vrtulníku

Na fotografii pořízené z vrtulníku je jeden z Mauricz Maskarénských ostrovů, kam kromě zachyceného Mauricia patří i Reunion, Rodrigues a Cargados Carajos. Ostrovy nesou jméno na počest portugalského mořeplavce jménem Pedro Mascarenhas, který je roku 1512 objevil. Mauricius se proslavil zejména nejdražší světovou známkou, modrým Mauriciem, o jehož příběhu jsme už psali, a vyhubeným drontem mauricijským, kterého prezident Zeman s oblibou umisťuje na Madagaskar, kde ovšem nikdy nežil. Mauricius je ostrovem zamilovaných, páry sem jezdí jak na líbánky, tak se nechat oddat, nicméně geologie je i pod tropickým sluncem nechává chladnými. Možná proto jim uniká podstata jedné zdejší „atrakce“, která je vidět jen z leteckého pohledu.

Modrý a červený mauritius – nejznámější známky světa
Modrý a červený mauritius – nejznámější známky světa
J. O. Barnard – Original publication: 1847 Mauritius Post Office

Pískový vodopád, tedy pískopád

Pohled je to úchvatný,“ uvedla Martina Hrušková, autorka výše publikovaného úvodního snímku. Na první pohled vypadá záběr jako skutečný vodopád, do hlubin se hrne masa matérie. Vzhledem k tomu, že vše je pod hladinou Indického oceánu, tak logika praví, že musí jít o vodu – tedy podvodní vodopád. Jenže druhá myšlenka tu první okamžitě popře. Vodopád pod vodou je přece nesmysl. Něco podobného by „nezařídil“ ani obrovský teplotní gradient, který by velmi hypoteticky mohl na Maskarená být, neboť se jedná o relativně mladé ostrovy vulkanického původu. „Většina geologů soudí, že vznik sopek zde souvisel s přítomností tzv. horké skvrny hluboko pod dnem Indického oceánu. Horká plášťová skvrna, vyznačující se intenzivním tepelným tokem, je v podstatě stabilní, ale v důsledku pohybu litosférických desek (indické a africké) se nad ní postupně vytvořila soustava sopečných formací – od nejstarších Dekánských trappů v Indii přes Čagoské ostrovy, Lakadivy a Maledivy až po Maskarény. Nejmladším článkem tohoto řetězce je aktivní sopka Piton de la Fournaise na východě Réunionu,“ píše Jan Vítek v příspěvku Geodiverzita ostrovů Réunion a Mauricius. Ale ani síla horké skvrny nevysvětluje proud hrnoucí se dolů. To, co se jeví očím jako vodopád, jsou masy písku padající do hlubin a celkový efekt ještě zvýrazňuje zdejší průzračná voda.

Mauricijský "pískopád" pod hladinou oceánu
Mauricijský "pískopád" pod hladinou oceánu
Martina Hrušková

Za vše může geologie

Mauricius se nachází na jižním okraji Maskarenské plošiny a jeho vulkanická aktivita již pominula.

Většina vod kolem Maskarén, tedy včetně Mauricia, je relativně plytká, od 8 do 150 metrů. Ovšem radikální změna nastává v místě, kde plošina končí a nastává propad do tisícimetrových hloubek. Tam nastává prudký zlom a obrovský skok! To, co opticky vypadá jako padající voda, je tekoucí písek, který neodolá gravitaci ani ve vodním sloupci. Do oceánu se dostává neustálou erozí, kterou zajišťuje jak příboj, tak pobřežní vítr rozrušující a přemisťující geologický substrát.

A Mauricijská perlička nakonec. Víte, že autobusové nádraží tamního města Curepipe nese jméno Jana Palacha?

Text: Topi Pigula

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama