Děsivá léčebna ve Virginii má na kontě 100 tisíc mrtvých pacientů

Obří psychiatrická léčebna v americkém Westonu patří mezi místa, která člověk za dramatických okolností opustil. A dobře udělal.
Opuštěná psychitrická léčebna ve Virginii
Opuštěná psychitrická léčebna ve Virginii
Pinterest.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

V kopcích Západní Virginie, v chladných a mrtvých odděleních ústavu pro duševně nemocné stále straší temná tajemství. Odhaduje se, že za dobu jeho existence zde zemřelo až 100 000 pacientů. Transalleghenský ústav choromyslných ve Westonu, kde se teprve v 70. letech přestalo s lobotomiemi, je už víc jak deset let opuštěný.

Weston: Děsivou léčebnou se prohánějí duše pacientů

Velkorysá stavba Transalleghenského ústavu choromyslných podle návrhu architekta Thomase Kirkbridea začala v roce 1858. Její výstavbu přerušila občanská válka, během níž se tehdejší Virginie odtrhla od USA a připojila se k jižanské Konfederaci. Hlavní část stavby zamýšlené jako největší budova z ručně štípaného kamene v Severní Americe byla otevřena v roce 1880.

Léčebna měla původně pojmout 250 duševně nemocných pacientů, ve skutečnosti se jich ale do pokojů a chodeb v 50. letech 20. století vměstnalo až 2400. Léčebna v té době nabízela nejen úhledné pokoje s koberci, křesílky a závěsy v části rekonstruované po požáru v roce 1935, ale také křídla se studenými zdmi, blikajícími stropními lampami a holými podlahami jen s nejnutnější výbavou.

Po dlouhá desetiletí zde pacienti s množstvím duševních chorob ve specializovaných lékařských pavilonech podstupovali nejrůznější léčebné procedury, z nichž mnohé byly dosti drastické. Patřila k nim například lobotomie, při níž se přerušovala nervová vlákna spojující mozkový lalok s ostatními částmi mozku. Tato „léčebná“ metoda se ve Westonu praktikovala až do 70. let minulého století. Uvádí se, že za celou dobu existence Transalleghenského ústavu choromyslných v něm z nejrůznějších důvodů zemřelo na 100 000 pacientů.

Smrtelnou ránu nemocnici uštědřila zdravotnická reforma v 80. letech, díky níž prudce poklesl počet pacientů. Budova byla nakonec opuštěna a od 90. let chátrá.

(mih)
Reklama
Reklama