Tip na výlet pro milovníky Česka: víte, kde najdete v Česku maják?

Maják ve Kbelích

Východní část Prahy na jedné straně a zeleň brdských kopců na straně druhé a přímo pod vámi zaparkovaná historická letadla. Takový výhled by měl „strážce majáku“ ve Kbelích, tedy v městské části Praha 19, kdyby tam někdo skutečně strážil. Jenže moře je v nedohlednu, k Baltu nevidno ani za nejlepší viditelnosti. Kdo nechal postavit maják v Praze?

Vodojemový maják, nebo majákový vodojem?

Maják nemusí mít přece jen onu typickou úlohu, v níž světelný paprsek varuje před nebezpečnými mělčinami, útesy či pobřežím. V tomto případě šlo o nápad spojit dvě užitečné myšlenky a vtělit je do jedné věže. Maják měl sloužit jinak jako vodojem a jednak, jelikož je postavený na okraji letiště, i jako navigační bod pro letce a navigační věž. Maják, který navrhl v roce 1927 ing. arch. Otakar Novotný byl o rok později dokončen. Mimochodem, stejný architekt navrhl funkcionalistickou budovu Mánes na Masarykově nábřeží.

Na plášti majáku najdete nikoliv námořní, ale letecké motivy dílny akademického sochaře Jana Laudy (původně Jan Louda, jenže nespokojen se svým příjmením si ho nechal změnit), žáka Jana Štursy. Jeho bustu najdete na pražském Salmovském paláci a hrob na vyšehradském Slavíně, což ukazuje, že nešlo jen tak o nějakého sochaře, ale skutečnou osobnost české umělecké scény.

Maják za 830 000 korun

Stavba byla zadána podle výsledku veřejné nabídkové soutěže. Nejednalo se o předem jasného vítěze, tedy soutěž pro předem vybranou firmu, naopak soutěže se účastnil rovný tucet firem, přičemž odhadovaná cena výstavby byla stanovena na 830 tis. Kč. Do této ceny není započítané osvětlení, ona točící se a blikající lampa pro majáky tak typická. Plaketa na boku stroje odhalí zahraniční původ, konkrétně francouzskou firmu Barbier, Bénard et Turenne. Světlo mohlo piloty navádět až do vzdálenosti desítek kilometrů, některé z literárních zdrojů uvádějí, že piloti se jím mohli orientovat až ve vzdálenosti 80 km. Samozřejmě bylo vidět i z oken sotva 10 kilometrů vzdáleného pražského Hradu.

Maják se tak stal silným symbolem Prahy 19, že si ho dokonce vetkla do znaku městské části. Je asi zdejší nejznámější budovou, protože klasických historických památek tady moc nenajdete. Kostel sv. Alžběty Duryňské je moderna z let 2001–2003 (tady stojí za povšimnutí, že se stavěl o rok déle než maják) a pivovar je taky zcela nový. Ten historický, založený roku 1758 hrabětem Černínem, zmizel jako mnoho jiných během komunistické totality v bývalém Československu.

Muzeum zdarma – tip na výlet

Kbelský maják ale není jediným, dokonce ani zdaleka ne největším lákadlem tohoto místa. Byť se tyčí nad letištěm, vlastně stojí v jeho stínu. Vojenský historický ústav tady totiž v hangárech i na odstavných plochách spravuje rozsáhlé Letecké muzeum.

„Muzeum bylo založeno v roce 1968 v areálu historického vojenského letiště Praha-Kbely, které bylo první leteckou základnou vybudovanou po vzniku Československa v roce 1918. Početností a kvalitou sbírek patří k největším leteckým muzeím v Evropě. V současnosti má ve sbírkách 275 letadel, z nichž téměř sto je vystaveno v krytých halách, 25 v nekrytých expozičních prostorech, 155 je uloženo v depozitářích a 10 letuschopných je provozováno. Řada letounů patří ke světovým unikátům,“ píše se na stránkách VHÚ. A co je na něm pro mnohé nejlepší? Vstup je zdarma a zastávka autobusu pražské MHD je přímo před muzeem. Text: Topi Pigula

Podívejte se na TOP letadla z Leteckého muzea Kbely