Srdcaři na severu: Po stopách Julese Vernea, Roalda Amundsena a polární záře

Říkají si Srdcaři, protože věci, o které se snaží, dělají především srdcem. Nejsou lovci ani polykači kilometrů. Jsou to stopaři, sběratelé a někdy taky v dobrém slova smyslu lovci a loupežníci příběhů, které pak vyprávějí divákům.

Osmidílný seriál, který nyní můžete sledovat na Prima ZOOM každou sobotu ve 20:00, v repríze pak v úterý po 16. hodině, vznikal tři roky, natáčelo se na Islandu, Faerských ostrovech, v Norsku, ve Švédsku, Finsku, v Rusku, ale taky v České republice. Protože doma vše začíná a končí.

Srdcařská parta stejně jako v případě předchozího seriálu Srdcaři v Africe (Prima ZOOM, premiéra 2017) odstartovala tříleté putování severem opět pod bájným Řípem. První metou byl pochopitelně severní polární kruh. S expedičním náklaďákem MAN projeli čarokrásné Lofoty, u Narviku se potápěli za vraky z druhé světové války a po přejezdu trajektem na Island zažili parádní offroadové dobrodružství v náročných terénech a brodech. Během cesty potkali úžasné lidi z různých kontinentů stejné krevní skupiny. Každý měl jiné auto a své důvody, proč cestovat na čtyřech kolech.

Severské národy taky patří podle statistik mezi nejšťastnější na světě. Když se Srdcaři setkali s Meikem Wikingem, ředitelem Institutu výzkumu štěstí v Kodani, nejvíc je zajímalo, zda je podle něj cestování a motonomádství jako způsob života cesta ke štěstí…

Za světlem, které je slyšet

Druhá epizoda je zimní arktický speciál. Cílem Srdcařů bylo v arktických podmínkách projet 2 000 km dlouhou trasu od Norského moře k Bílému moři. V itineráři trasy měli několik styčných bodů: mys Nordkapp; centrum sámské kultury v Kautokeinu a přes finské Kuusamo přímo do potápěčské základny Nilmoguba v Rusku u Bílého moře.

Tromso bylo výchozím místem řady polárních expedic. Srdcaři si nemohli pro start vybrat lepší místo než náměstí Roalda Amundsena. Slavný polárník odsud v červnu 1928 odstartoval hledat ztracenou posádku Nobileho vzducholodi Italia. Hydroplán i Amundsen zmizeli beze stopy.

Srdcaři odstartovali napříč prastarou domovinou Sámů s vírou, že se cestou nikde neztratí. Taky proto, že na palubě expediční MANky přivítali dva nové parťáky, polární bioložku Marii Bulínovou a spisovatele Josefa Formánka. Cestou se snažili nejenom natáčet auroru borealis, severní polární záři, ale i sbírat pověsti a legendy o ní. A taky zjistit, co je pravdy na sámském označení polární záře jako „světla, které je slyšet“. Opravdu vydává aurora borealis i zvuk?

Cesta do středu Země

Marek Audy s Richardem Boudou jsou uznávaní speleologové a jeskynní fotografové. V rámci mezinárodních expedic se opakovaně vydali do venezuelských Stolových hor, které si vybral za dějiště svého vědecko-fantastického románu Ztracený svět spisovatel Arthur Conan Doyle. A protože Srdcařům prozradili, že nejméně prozkoumané mají lávové jeskyně, a k tomu taky mají rádi román Cesta do středu Země, dalšího mistra vědecké fantastiky Julese Verna, slovo dalo slovo a vyrazili na společnou výpravu na Island.

Vystoupali nejenom na legendární stratovulkán Snæfellsjökull, ale prozkoumali i zdejší největší jeskynní systém Surtshellir a Stefánshellir. Celou dobu si přitom notovali trampskou píseň Island, kterou složil písničkář Wabi Ryvola. Hrdinové románu Cesta do středu Země z útrob Země vystoupali na Sicílii, Srdcaři ukončili islandské putování v Jizerských horách. Proč? Na to si musíte počkat až do zhlédnutí třetí epizody.

Diagnóza: Island

Island svou pestrostí a atmosférou uhranul celou srdcařskou partu. Při natáčení tam prožili skoro čtyři měsíce a zemi projeli i prolétali křížem krážem. Podle statistik je ostrov v posledních letech pro nás Čechy jednou z nejoblíbenějších turistických destinací. Ale za příběhy, které Srdcaři pro tuhle epizodu natočili, stojí také práce, láska a někdy až patologické okouzlení. Třeba manželé Zelenkovi jezdí na Island každoročně přes dvacet let, šachová mezinárodní velmistryně Lenka Ptáčníková se na Island přivdala a fotograf Petr Jan Juračka se tam vydal s nápadem na hodně neobvyklý snímek. V téhle epizodě poprvé v životě uvidíte, jak vypadá první nafukovací ledoborec v historii lidstva!

Velká vírníková výprava

Kameraman Honza Tutoky je vášnivý motorkář, motonomád a potápěč. Jak se dneska říká, patří do věkové kategorie 50+, kdy se prý pánové už stávají rozumnějšími a začínají vyhledávat méně adrenalinové koníčky. Honza je ale živoucím důkazem, že stačí, abyste se jednou proletěli vírníkem, nechali vášni volný průchod a pak je to k uskutečnění vírníkové výpravy na Island už jen krůček. Nejzkušenějším v týmu pěti pilotů byl velký propagátor vírníků Pavel Březina, který dokonce vymyslel úpravu vírníků, aby se mohly pohybovat i na silnici stejně jako auta.

Předností vírníků, také nazývaných autogyro, je zejména nízká minimální rychlost a velmi krátká startovací i přistávací dráha. Tahle epizoda je hlavně o tom, že jakkoli je vzdálený cíl našeho snažení, lze ho dosáhnout, třebaže musíme překonat tisíce překážek. Existuje jenom silnější nebo slabší vůle! Honza hned po návratu z Islandu založil vírníkovou školu.

Balonem přes polární kruh

Zimní expediční přelety patří k největším dobrodružstvím v oblasti balonového létání. Srdcaři s pilotem Michalem Kubátem už absolvovali zimní přelety v Alpách, přeletěli Sněžku, Vysoké i Nízké Tatry. Ale pokus o první český přelet severního polárního kruhu horkovzdušným balonem OK 3008 – Kašpárek ve Finsku byl tím nejextrémnějším počinem, jaký Srdcaři v koši mohli zažít. V mrazivém Finsku na ně čekala řada nástrah, a to především nepředvídatelné počasí a blízkost hranice Ruska. Ale jak se říká, štěstí přeje nejenom odvážným, ale hlavně připraveným.

Mobilis in mobili

Potápěčská legenda Pavel Gross nabídku Srdcařů na společnou výpravu přijal bez váhání. Ve svých 80 letech se tak poprvé ponořil do chladných vod Norského moře. Srdcaři tam pro něj připravili i překvapení – sto let starý, ale naprosto funkční skafandr z časů verneovského kapitána Nema, jehož heslem bylo „mobilis in mobili“ – „pohyblivý v pohyblivém“. Do expediční MANky Srdcaři také přibalili skládací vor, aby na severu vzdali hold norskému mořeplavci Thoru Heyerdahlovi a slavné expedici na voru Kon-Tiki. Mnoho Čechů dodnes neví, že na balzovém voru Kantuta v roce 1959 přeplul Pacifik i náš krajan Eduard Ingriš.

K tomu všemu se pak Srdcaři zúčastnili slavného návratu vraku objevitelské lodi Maud polárníka Roalda Amundsena, která se po sto letech vrátila do Norska. Tohle zažijete opravdu jen jednou za život.

Jak rozesmát pánaboha

Během natáčení dokumentů to obvykle chodí tak, že kameramani s režisérem toho při natáčení hodně najezdí a zažijí, zatímco střihač čeká doma na natočený materiál, se kterým pak tráví týdny ve střižně. Tentokrát se to Srdcaři rozhodli změnit! Střihač Pavel Šístek a kameraman Ondřej Hošek mají totiž jednu společnou vášeň – cyklistiku. Ani jeden z nich ještě nebyl na Islandu, tak bylo jasné, kam společně vyrazí. Režisér Miroslav Náplava se zase s partou zkušených polárníků vydal do Finska, kde přešli národní park Oulanka. Do natáčení pak nečekaně zasáhla celosvětová pandemie covid-19… Jak řekl režisér Woody Allen: „Chceš-li Boha rozesmát, prozraď mu svoje plány.“

Covidová lapálie zasáhla do všech oborů, cestování nevyjímaje. Srdcaři nezastírají, že dotočit a dokončit seriál tak, aby s čistým svědomím mohli prohlásit, že to, co diváci uvidí, je to nejlepší, co mohli za poslední tři roky předvést, byl adrenalinový souboj. Zvítězili v něm i díky trpělivosti týmu Prima ZOOM.

Srdcaři na severu jsou možná uzavřenou záležitostí, ale na obzoru jsou nová neuvěřitelná dobrodružství. Možná to epidemiologická opatření na nějakou dobu ztíží, ale od dob Alberta Einsteina víme, že čas je pojem relativní. Génius fyziky prostoru, času a gravitace lidstvu nezanechal jenom převratné teorie, ale i tuhle myšlenku: „Existují dva způsoby, jak žít život. Ten první je myslet si, že nic není zázrak. Ten druhý je myslet si, že všechno je zázrak.“ Srdcaři patří k těm, kteří v tento zázrak nejenom věří, ale především ho i žijí.

Tým srdcařů

Základní tým Srdcařů tvoří kameramani Ondřej Hošek, Honza Tutoky a Vlastimil Žán, střihač Pavel Šístek a režisér Miroslav Náplava. Šestým a zásadním členem party je úžasný dvanáctitunový MAN, kterému pánové říkají něžně MANka. Při načítání komentáře ve zvukovém studiu do expedičního náklaďáku symbolicky přisedla také Lucie Výborná, která se podílela i na předchozím seriálu Srdcaři v Africe. A protože tahle parta netrpí přebujelým egem a pocitem, že všechno umí a zvládnou nejlépe sami, pozvali na putování severem kamarády rozličných dovedností. Během tříletého natáčení jich byly téměř tři desítky.

Příběhy Srdcařů na severu stejně jako další atraktivní témata najdete v novém čísle časopisu Prima ZOOM.

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom