Poušť Kalahari uchvátila nejen posádku Tatry kolem světa 2

V Tsodilo Hills je kolem čtyř stovek míst, která lze bez nadsázky označit jako skalní umění. Nachází se zde více než 4 500 maleb a kreseb, někteří lidé toto místo označují jako „Louvre pouště Kalahari“.

Malby v Tsodilo jsou jedinečné ve srovnání s jiným skalními malbami lidí národa San, které jsou v celé jižní Africe známé svými jemnými detaily, protože byly namalovány štětcem. Obrazy v Tsodilo Hills jsou namalovány prstem. A nejen to, místní malby jsou větší a je zde více geometrických prvků, které jsou spíše zjednodušené. Zajímavostí je i to, že ve srovnání s lidskými postavami jinde v jižní Africe se ty v Tsodilo Hills objevují bez luků, šípů a bez oděvu.

Červené a bílé malby

Červené jsou starší a můžeme v nich vidět zvířata i lidské postavy, u kterých je patrné, že jde o siluety jak ženské, tak mužské. Při archeologických zkoumání se přišlo na znázornění hierarchie lidských a zvířecích postav. Geometrické tvary překrývají zvířata, ale zvířata ani geometrické tvary nikdy nepřekrývají lidské postavy.

Bílé malby jsou mladší a obrazy jsou taktéž namalované prsty, jen působí hruběji. Jde o více než dvě stovky maleb na zhruba dvaceti různých místech, přičemž se většina nachází na místě zvaném White Paintings, tedy Bílé malby. V těchto malbách můžeme vidět zobrazené siluety lidí jedoucích na koních, slony, nosorožce, žirafy, krávy i hady, kteří byli považování na posvátné zvíře bohů.

Vzhledem k tomu, že malby jsou vystavené nejen slunci a větru, ale i dešti, tak postupně blednou, kvůli čemuž je pro archeology komplikované přesně určit jejich stáří. Odhaduje se, že malby skotu vznikly někdy mezi roky 800–1 200 našeho letopočtu. Nejen díky četným skalním malbám je toto místo pro lidi důležité, jsou zde patrné známky toho, že místo bylo osídleno před více než 100 000 lety.

Na otázku, kdo je autorem těchto skalních maleb, zatím odpověď nepřišla. Místní tyto čtyři kopce, z čehož jsou tři pojmenované „Muž“, „Žena“ a „Dítě“, považují za posvátné a věří, že zde žijí duchové jejich předků.

Za tým TKS2, Kateřina Božková