Ladakh – pro Čechy a Moravany téměř neznámý Himálaj

Dlouhá léta byl tenhle kout Himálaje uzavřený. Celé území kontrolovala indická armáda a pohyb turistů tu byl nevítaným jevem. Naštěstí je ta doba pryč a Ladakh se otevřel veřejnosti. Kdo se sem vydal, chce se vrátit. Ladakh prostě uchvátí každého milovníka hor a panenské přírody. Ukážeme vám, co je na Ladakhu tak fascinující.
Ladakh Alchi
Ladakh Alchi
Marco Polo
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Nový Tibet

S vnějšími projevy náboženství, především buddhismu, se setkáte v Ladakhu na každém kroku. Kamenné desky nesoucí posvátnou prosbu Óm mani padmé húm, modlitební mlýnky v rukou starších lidí nebo modlitební praporky vlající v nikdy nepřestávajícím vánku.
Indická himálajská oblast Ladakh je často nazývána Novým Tibetem.

Pro podobnost krásné, úchvatné a dechberoucí krajiny, ale také proto, že se do oblasti Ladakh přesunula velká část tibetských duchovních, a Ladakh se tak stal prakticky duchovním centrem pěti rozhodujících sekt tibetského buddhismu, i když exilové sídlo dalajlámy najdeme v Dharamsale v sousední oblasti Himáčalpradéš. Ta se ovšem bere mnohem více za centrum politické. Jednotlivé kláštery (resp. klášterní školy) projevují velmi silnou samostatnost a bezesporu změnily kulturní situaci jednotlivých přilehlých údolí. Ačkoliv jsou dnes stále častěji cílem turistů, nejsou rozhodně žádným skanzenem, ale živoucím organismem.

Ladakh centra buddhismu
Autor: Marco Polo Ladakh centra buddhismu

Nezbytnou součástí klášterních verand, podloubí a pavlačí jsou nástěnné fresky znázorňující Kolo života – Bhavačakra. Bhava znamená život a čakra kolo. Strašlivý bůh pekel Jama drží ve svých pařátech kruh, v jehož středu se většinou nacházejí zvířata – kohout, had a prase – symbolizující žádostivost, zášť a klam, tedy tři vlastnosti, díky kterým podléháme touhám, snům a hříchům. Ony jsou hnacím motorem, který roztáčí náš život.

Historickým a kulturním srdcem oblasti je údolí řeky Indu, ve kterém najdete i několik proslulých klášterů majestátně trůnících na hřebenech kopců. Kláštery Hemis, Tikse, Lamajuru, Ridzong či úchvatný klášter Likir. Tudy kráčela historie buddhismu počínaje 8. stoletím, s vrcholem v 17. století a stále živou přítomností.

Ladakh horská ovce
Autor: Marco Polo Ladakh horská ovce

Alči – kráska uprostřed hor 

Perlou mezi ladákhskými kláštery je klášter Alči, založený na počátku 12. století. Dnes již opuštěný klášter byl více než 400 let náboženským centrem rozsáhlé oblasti. Výjimečné je především průčelí tohoto kláštera postavené ze dřeva, zřejmě umělci z Kašmíru, a nádherná vnitřní výzdoba.

Klášter je výjimečný i svou polohou. Není postavený na vrcholu kopce jako jiné kláštery, ale v romantickém meandru řeky Indus s prstencem pustých hor tvořícím úchvatné pozadí.
Až do roku 1974 byl opuštěný klášter Alči pro svět naprosto neznámým. Dnes patří bezesporu k nejvýznamnějším centrům himálajského budhistického umění.
Kdo se chce třeba jen na pár hodin dotknout ducha buddhismu vysokohorských masívů, může v některém z klášterů prožít ranní modlitbu a meditaci. Nejedná se o žádné folklórní vystoupení, ale autentickou součást života mnichů. Je to velmi silný zážitek.

Ladacký mnich
Autor: Marco Polo Ladacký mnich

Ve světě horských etnik

Oblast horských průsmyků skrývá několik nezávislých etnik, která nepatří ani do rodiny indických, ani čínských národů. Odborníci se domnívají, že tyto kmeny jsou spíše potomky Mongolů, kteří přišli do této oblasti z Tibetu a severní Indie. Drsné životní podmínky majestátních hor a izolovanost, kdy více než 8 měsíců v roce byla (a vlastně doposud je) oblast nepřístupná pro kohokoliv z vnějšího světa, umožnily etnickou čistotu vývoje údolních kmenů. Místní obyvatelé mají jen 4 měsíce na to, aby si obstarali potraviny a vše ostatní i pro zbytek roku. Nutí je to nejen k neuvěřitelné pracovitosti a houževnatosti, ale i k nečekaně praktickému uvažování o všem, co se obživy týká. Musí skvěle plánovat, musí být schopni využít vše, co jim matka příroda v této drsné oblasti a vysoké nadmořské výšce umožní vypěstovat a získat. Vysoké mrazy v zimních měsících neumožňují například zavařování potravin, protože mráz by roztrhal vše, co obsahuje vodu. Většina potravin se tedy musí usušit, a to včetně ryb a masa.

Ladakh - v září je ideální počasí
Autor: Marco Polo Ladakh - v září je ideální počasí

Překvapením pro mne byly především meruňky. Nečekal bych, že v této nadmořské výšce toto ovoce najdu, a už vůbec bych nečekal, že meruňka bude základním ovocem domorodců v oblasti Ladakh.

Tak jak se musí vesničané postarat o sebe, musí se samozřejmě postarat i o svůj dobytek. Je nezbytné mu zajistit nejen střechu nad hlavou, ale také zásobu potravin na celou dlouhou zimu. Kdo by to nedokázal, neměl by šanci na přežití.

Zima odřízne jednotlivá údolí a i komunikace mezi jednotlivými domy ve vesnicích je mnohem těžší. Jedinými schůdnými cestami v zimních měsících jsou zamrzlé řeky, a to s velkými obtížemi. Rodiny zůstávají po dlouhé měsíce spolu, lidé jsou odkázáni jeden na druhého. Zima je obdobím, kdy se předávají legendy z generace na generaci, kdy se děti učí od rodičů číst a psát a kdy se navazuje na starodávné tradice.

Ladakh - jdeme do hor
Autor: Marco Polo Ladakh - jdeme do hor

Indové i Číňané mluví o domorodých kmenech z údolí Ladakhu povýšeně a nadřazeně, ale není to fér. Jistěže technologicky zůstávají obyvatelé údolních vesnic hodně pozadu, ale na druhou stranu například jejich zavlažovací kanály jsou téměř identické s proslavenými zavlažovacími kanály peruánských Inků. Umožňují zúrodnění pouštní krajiny a vysokohorských úbočí. Systém zavlažovaných teras vytváří mikroklimata, která vyhovují plodinám, které by zde nikdy nemohly růst.

Armáda, matka pokroku

Ladakh je oblast na hranici tří světů. Čína, Indie, Pákistán. Každý by rád kontroloval vysokohorské průsmyky v této oblasti. Jsou totiž jedinou přístupovou cestou do oblasti a zároveň jedinou cestou k sousedům. V současné době působí v Ladakhu více než 100 000 příslušníků indické armády. Některá údolí zabrala armáda celá. Vojáci jsou totiž na tom úplně stejně jako domorodci, musí během 4 měsíců vytvořit zásoby na celou zimu. Sklady potravin, pohonných hmot, proviantu všeho druhu, to zabere místo. A nejen to. Musíte všechny tyto zásoby dostat na místo během letních měsíců.

Dlouhé, předlouhé kolony armádních náklaďáků brázdí uzounké klikaté horské cesty po celé léto. Narazíte na ně často a všude. Armáda se ovšem chová velmi ohleduplně. Zdržuje dopravu, ale neblokuje ji úplně a snaží se nekomplikovat život místním víc, než je nutné. Navíc udržuje silnice, zavádí elektřinu, nakupuje určitou část zásob od místních a dává místním práci. Kdo chce pracovat pro armádu, musí umět číst a psát. Navíc armáda umožňuje obchod s pohonnými hmotami, a tak pomalu ale jistě dochází k modernizaci života v údolních vesnicích. Nakolik je to dobře nebo špatně ukáže čas.

Ladakh - nádhera bez lidí
Autor: Marco Polo Ladakh - nádhera bez lidí

Díky armádě bylo rekonstruováno i letiště v Lehu a bylo otevřeno i pro civilní veřejnost. Dostupnost pro turistický ruch se tak zlepšila a turisté přinášejí další pracovní příležitost pro kmeny z údolí. Turisté potřebují někde bydlet, něco jíst a potřebují průvodce na své treky a výlety.

Město Léh – uzlík na Hedvábné stezce

Když se ve 13. století vlekl s kupeckou karavanou po Hedvábné stezce Marco Polo, procházel pravděpodobně i místem, kde leží město Léh. Tehdy tu byla jen prašná cesta a kamenné pole vedoucí k průsmyku Kardung La. Ale již o tři sta let později král Sengee Namgjal mohl pozorovat z oken svého královského paláce velmi rušné uličky plné obchodníků, tažných zvířat a zboží všeho druhu. Město Léh v té době patřilo k nejrušnějším střediskům Hedvábné stezky. Každý, kdo se chystal překonat horské štíty směrem do Číny, a každý, kdo je právě překonal na cestě z Číny, využíval zázemí, které Léh poskytoval. Velbloudí a koňské karavany, ale i karavany nosičů zde nabíraly zásoby na další cestu. Obchodníci se tu pokoušeli prodat drahé čínské hedvábí a indické koření, tepané stříbrné nádobí, perské koberce, sůl.

Ani v současnosti neztratilo město své kouzlo. Leží v nadmořské výšce 3 505 m n. m. a je obklopené prstencem úchvatných horských štítů. Stále je středem obchodu pro místní obyvatele, kteří přijíždějí ze svých údolních vesnic, aby zde nakoupili to nejpotřebnější a pokusili se něco prodat. Mají jen málo možností získat hotovost, pokud neslouží armádě nebo turistům, a tak tu najdete vesničanky, které se pokoušejí prodat pár rajčat, paprik, cibulí a sušených meruněk. Obchodů pro turisty se ovšem zmocnili podnikaví Indové a místní z nich nemají téměř nic.

Léh je křižovatkou kultur a náboženství. Najdete tu nejen očekávaný buddhismus, ale i islám, křesťanství i židovskou část města. Některé domy ve starobylých uličkách procházejí rekonstrukcí a městu se vrací dřívější krása.

Léh je bezesporu místem, které by návštěvník Ladakhu neměl minout. Je ideálním výchozím bodem pro cesty po celém Ladakhu. V okolí je množství trekových tras od nejlehčích až po několikadenní náročné trasy pro zkušené milovníky hor.

Ladakh
Autor: Marco Polo Ladakh

Jezero Pangong Tso – Modrá perla Ladakhu

Jedním z nejkrásnějších výletů v oblasti Ladakh je bezesporu výlet k jezeru Pangong Tso. Leží v nadmořské výšce 4300 m n. m. a je dlouhé 134 km a široké téměř 5 km. Je jedním z největších jezer se slanou vodou v Asii. Jen jedna třetina jezera leží v Indii a zbylé dvě třetiny zdobí Tibet.
Sama cesta z Léhu k jezeru Pangong Tso je zážitek. Musíte se vyšplhat do jednoho z nevyšších horských sedel, do sedla Čang La, a pak se spouštět křivolakou úzkou cestou mezi žlutými kopci a zelenými údolími a šplhat na náhorní plošinu k jezeru.
Určitě si nechte na pobyt u jezera víc než jen jednu noc. Pokud si chcete krásu jezera opravdu užít, musíte na to mít čas a musíte dát sami sobě šanci vidět jezero ve slunečních paprscích. Počasí v této nadmořské výšce je nejisté a nádherné slunečné počasí může během několika minut vystřídat sněhová vánice, aby pak opět hladinu jezera rozzářily paprsky slunce.

V roce 1962 došlo v okolí jezera k vojenskému konfliktu a indická armáda utrpěla porážku od Maovy Číny. Frustrace z této porážky vedla indickou armádu k rozhodnutí uzavřít celou oblast pro kohokoliv z venku a vytvořit zde vojenské území. Teprve v polovině devadesátých let se uzávěra jezera Pangong Tso pootevřela a první výpravy návštěvníků se mohly pokochat tímto přírodním skvostem. I nyní musíte mít povolení k návštěvě a musíte se registrovat. Armádní přítomnost je zde patrná, ale ne nějak dramaticky. Prostě jste na hranici dvou velmocí, které se nemají moc rády.

Text: Marco Polo

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Jóga v Indii s českou lektorkou

Zajímavé putování po Indii, doplněné pobytem v jógovém středisku v Ašrámu. Nejprve si projedete část Indie, abyste se trochu nadechli atmosféry této jedinečné země. Navštívíte Delhi, Agru s Taj Mahalem, Jaipur a další místa. Na konci cesty se zastavíte v Ašrámu a obsolvujete jógový kurz pod vedením místních lektorů a za pomoci české lektorky.

Cena včetně letenky:  39 500 Kč

Termíny odletu:  5. 1. 2020

Putování Mexikem s českým průvodcem

Ucelené svědectví o civilizaci, která trvala nevídaných 4000 let. Poznávací zájezd do země s největší nabídkou památek kultury Aztéků a Mayů v prostředí nádherné a rozmanité přírody. Kombinace poznávání a příjemného odpočinku, koupání a procházek. 

Cena včetně letenky: 75 500 Kč

Termín odletu: 23. 11. 2019

Safari v Keni – Ve stínu Kilimandžára + pobyt u moře

Poznávací zájezd na safari do národních parků Amboseli, Tsavo West a Tsawo East, prodloužený o pobyt u moře na Diana Beach. Zájezd je skvělý především pro ty, kdo chtějí zažít autentické safari v malé skupince klientů a kdo si na konci safari chce odpočinout u moře. 5 nocí na safari + 5 nocí u moře.

Cena včetně letenky:  71 500 Kč

Termíny odletů:  každou sobotu od 31. 8.

Tento článek najdete v těchto speciálech
Reklama
Reklama