Nejkrásnější hrady a zámky v Rakousku

Které rakouské hrady a zámky rozhodně stojí za návštěvu?
Císařský palác Schönbrunn a pevnost Hohensalzburg
Císařský palác Schönbrunn a pevnost Hohensalzburg
istock.com

Dají se vybrat nejkrásnější hrady a zámky v Rakousku? Kdo ví, v každém případě jsme se o to ale pokusili...

DALŠÍ VÝBĚRY HRADŮ A ZÁMKŮ:
ČESKÁ REPUBLIKA, SLOVENSKO, POLSKO, NĚMECKO

Císařský palác Schönbrunn

Barokní rezidence Schönbrunn byla od poloviny 18. století do roku 1918 letním sídlem rakouských císařů. Zimu trávili rodiny vladařů rakouské monarchie v Hofburgu. Zámek Schönbrunn byl v roce 1996 i s přilehlými zahradami zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO.

Zámek Schönbrunn stojí na místě, které si již na počátku 17. století oblíbil císař Matyáš, který se ke zdejšímu prameni křišťálově čisté vody Schöner Brunnen rád vracel. Nechal zde dokonce postavit sochu nymfy a lovecký zámeček. Císař Leopold I. pověřil svého dvorního architekta Johanna Bernharda Fischera von Erlach, aby zahájil stavbu barokní rezidence, která by svou velikostí a krásou zastínila Versailles, sídlo francouzských králů.

Císařský palác Schönbrunn
Autor: istock.com Císařský palác Schönbrunn

Dnešní podobu císařskému sídlu dala až Marie Terezie a její architekt Nicolo Pacassi. Dva roky po smrti Františka Josefa I. (v roce 1918) přešlo vlastnictví zámku z rukou posledního císaře Karla I. pod správu nové republiky. Schönbrunn se tak stal téměř okamžitě jednou z nejvýznamnějších památek nejen Vídně, ale i celého Rakouska.

Zámek má neuvěřitelných 1441 místností a 200 kuchyní. Veřejnosti je v rámci prohlídky přístupných 45 místností. Interiéry jsou zařízeny v barokním stylu. Dominují zde převážně bílé plochy bohatě zdobené ornamenty a 14karátovým lístkovým zlatem. Místnostem dominují křišťálové lustry a kachlová kamna.

Pevnost Hohensalzburg

Pevnost Hohensalzburg, nebo chcete-li Horní zámek Salzburg, stojí na vršku zvaném Festungsberg v Salzburgu a jedná se o jeden z nejrozlehlejších středověkých hradů v Evropě. Historie této více než 900 let staré stavby spadá do období boje o investituru, tedy doby sporů mezi papežem a císařem Svaté říše římské. Jádrem pře mezi světskou a církevní mocí byl spor o vliv na jmenování církevních hodnostářů, který probíhal na přelomu 11. a 12. století. Církev byla tehdy oslabena vnitřními rozpory, a tak se salzburský arcibiskup Gebhard v roce 1077 rozhodl nechat postavit pevnosti Hohensalzburg, Hohenwerfen a Friesach. Všechny pevnosti byly dokončeny v letech 1147 až 1160.

Během tzv. maďarské války a selských povstání v 15. a 16. století se v nedobytné pevnosti ukrývali salzburští arcibiskupové. Právě v tomto období dostala díky stavebním úpravám vedených Leonhardem von Keutschachem dnešní venkovní podobu i bohatou výzdobu interiérů.

Pevnost Hohensalzburg
Autor: istock.com Pevnost Hohensalzburg

Rekonstrukce na přelomu 15. a 16. století však přinesly salzburské pevnosti jeden světový primát. Podle návrhu Matthäuse Lang von Wellenburga zde byla totiž uvedena do provozu první jednoduchá ozubnicová lanovka, která končila na prvním nádvoří. Můžeme říci, že se svým způsobem jednalo o první železnici na světě. Moderní lanovka zde funguje od roku 1892 a díky řadě dalších modernizací jezdí dodnes.

Pevnost po dlouhá léta sloužila jako nedobytná hradní rezidence knížecích arcibiskupů. Kromě toho zde bylo zřízeno také vězení a vojenská kasárna. Není tedy divu, že se Hohensalzburg stal z jednou nejnavštěvovanějších památek ve městě.

Hrad Hohenwerfen

Pohádkový středověký hrad Hohenwerfen se majestátně vypíná na svazích nad Werfenem asi 40 km od Salcburku. Hrad byl postaven na popud salcburského arcibiskupství v letech 1075–1078. Podobně jako pevnost Hohensalzburg hrál hrad velmi významnou roli v boji o investituru. V následujících 200 letech sloužil hrad jako obranné a lovecké sídlo salcburských knížat a biskupů. Od samého počátku zde také bylo zřízeno obávané vězení.

Hrad Hohenwerfen
Autor: istock.com Hrad Hohenwerfen

Během německých selských válek v 16. století hrad vyhořel. V roce 1898 se dostal do správy rakouskému arcivévodovi Evženovi Rakousko-Těšínskému a v roce 1938 byl prodán salcburské regionální správě, která byla nucena jej předat nacistům, kteří zde zřídili výukové středisko NSDAP. Po druhé světové válce až do roku 1987 sídlila na hradě škola rakouského četnictva.

Současnost hradu je spojena s činností muzea, které se zaměřuje na sbírky historických zbraní nebo například historii sokolnictví.

Hrad Kufstein

Malebné okresní městečko Kufstein, jemuž vévodí stejnojmenná středověká pevnost, najdeme na severovýchodě spolkové země Tyrolsko. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1205. Město i hrad patřily až do roku 1504 Bavorsku. Hrad od samého počátku sloužil jako sídelní rezidence pro biskupa z Regensburgu a vévodu Bavorského.

Hrad Kufstein
Autor: istock.com Hrad Kufstein

Pevnost Festung Kufstein sloužila ve středověku i jako vězení. Vede do ní výtah a v současné době jsou zde instalovány expozice národopisného muzea. Ovšem největší zajímavost se nachází ve věži, v níž jsou k vidění (a hlavně k poslechu) umístěné údajně největší venkovní varhany na světě. Klaviatura je umístěna 80 m pod 4307 píšťalami a 46 rejstříky, které se v pravé poledne v letním období denně rozeznívají a jsou slyšet v dalekém okolí.

Hrad Riegersburg

Hrad Riegersburg se vypíná na čedičové skále vysoko nad řekou Grazbach nedaleko města Feldbach. Nespornou zajímavostí je skutečnost, že současný hrad stojí na místě, kde původně stávaly hrady dva – severní Kronegg a jižní Lichtenegg. Druhý jmenovaný hrad byl ale v roce 1648 zbořen.

Vystřídala se zde celá řada majitelů, až se hradu v 16. století ujal svobodný pán ze Stadtlu, který nechal hradní areál významně rozšířit a přistavět nový hradní palác. Další významná dostavba hradu se odehrála za vlády rodu Wechslerů, kteří hrad nechali mohutně opevnit s cílem odolat nájezdům tureckých vojsk. Právě za jejich vlády vznikly hradby se sedmi branami a jedenácti baštami. V roce 1822 získali hrad Lichtenštejnové.

Hrad Riegersburg
Autor: istock.com Hrad Riegersburg

Na hradě Riegersburg si můžete prohlédnout dvě rozlehlá nádvoří s arkádami, rytířský sál, jenž se pyšní cenným kazetovým stropem, sály s bílou štukovou výzdobou a unikátní gotickou kapli z 15. století. Zajímavé je i Muzeum čarodějnic nebo hradní studna krytá původní kovanou mříží z roku 1640. Nejen pro dětské návštěvníky mohou být zajímavá každodenní sokolnická představení. Hradní areál je přístupný pouze s průvodcem a prohlídky se konají od dubna do listopadu.

Hrad Hochosterwitz

Hrad Hochosterwitz patří bezesporu nejen k nejpůsobivějším rakouským hradům, ale i k nejatraktivnějším turistickým atrakcím spolkové země Korutany. Hrad stojí na vysoké dolomitové skále nad obcí Sankt Georgen am Längsee asi 20 km od Klagenfurtu.

První zmínka o tomto místě pochází z roku 860, kdy král Ludvík II. Němec daroval svůj zdejší majetek salzburské arcidiecézi. Zdejší hrad střídal během dlouhých staletí své majitele, až jej v druhé polovině 15. století získal Fridrich III. Habsburský. V té době hrad úspěšně odolával nájezdům tureckých vojsk.

Hrad Hochosterwitz
Autor: istock.com Hrad Hochosterwitz

V první polovině 16. století bylo vlastnictví hradu a celého okolního panství převedeno na rod Khevenhüllerů. Potomci tohoto rodu vlastní hrad dodnes. Zasloužili se mimo jiné i rozšíření hradního opevnění do dnešní podoby. Do hradu dnes vedou dvě historické cesty. Jedna je opatřena celkem 14 velkými branami. Druhá stezka nese příznačný název Narrensteig („stezka bláznů“) a vede příkrým západním skalnatým svahem. Veřejnosti je hrad přístupný od dubna do října.

Zámek Ambras

Malebný renesanční zámek Ambras najdeme v kopcích v nadmořské výšce 635 m n.m. na jihovýchodní straně Innsbrucku. Zámek byl postavený v 16. století na základech hradu, jenž zde stával od 10. století. Arcivévoda Ferdinand II. jej nechal zbudovat pro svou manželku Filipínu Welserovou, jíž ho následně věnoval. Manželé zde žili v letech 1563 až 1595 a Ferdinand II. zde zřídil rozsáhlé sbírky umění, přírodnin a kuriozit, z nichž část pocházela původně z Křivoklátu. Na rozšiřování zdejších sbírek se podíleli i Ferdinandovi nástupci a roku 1880 zde bylo zřízeno Císařsko-královské muzeum, které je v současnosti vedené jako pobočka Uměleckohistorického muzea ve Vídni.

Zámek Ambras
Autor: istock.com Zámek Ambras

Zámek je obklopen rozsáhlým parkem inspirovaným anglickými krajinářskými parky. Ve východní části areálu jsou stále k vidění zbytky původních renesančních zahrad. Nechybí ani jeskyně Ritterhöhle nebo třeba umělý vodopád.

Jezerní zámek Ort

Zámek Ort se nachází na ostrově v Travenském jezeře v obci Gmunden ve spolkové zemi Horní Rakousko. Původně zde stával hrad, který v roce 1080 nechal postavit Hartnid z Ortu. V roce 1344 koupili hrad bratři Fridrich a Reinprecht I. z Wallsee a v majetku a správě jejich rodiny zůstalo sídlo až do roku 1483, kdy byl hrad Ort předán do majetku císaře Bedřicha III.

Až do konce 19. století se na zámku vystřídala celá řada dalších majitelů. V roce 1876 zámek koupil arcivévoda Jan Salvátor Toskánský, který se zasloužil o významnou přestavbu zámeckých interiérů. Jan Salvátor Toskánský se na zámku usadil poté, co odešel ze služeb v císařské armádě. Vzdal se svého šlechtického titulu a přijal jméno Johann Orth.

Jezerní zámek Ort
Autor: istock.com Jezerní zámek Ort

V roce 1914 se stal novým majitelem zámku císař František Josef I., který v něm zřídil vojenský lazaret. Dnes je na zámku v provozu studijní centrum vedené Spolkovým ministerstvem zemědělství a lesnictví a jedná se o vlastnictví města Gmunden.

Hrad Forchtenstein

Impozantní středověký hrad Forchtenstein stojí na vysokém skalnatém vrchu nad obcí Mattersburg ve spolkové zemi Burgenland v pohoří Rosaliensgebirge. Hrad byl postaven ve 13. století hraběcím rodem Mattersdorferů, kteří se od roku 1352 nechali titulovat jako „hrabata von Forchtenstein“.

O 100 let později (v roce 1445) přešlo vlastnictví hradu a panství nejprve na Habsburky a později na rod Esterházyů. Esterházyové se v průběhu 17. století zasloužili o významné rozšíření hradního areálu. Hrad v té době sloužil jako zbrojnice a sklad vojenského vybavení. Jako jediný hrad v oblasti nebyl dobyt tureckými nájezdníky, a tak není divu, že jej Esterházyové používali jako místo pro bezpečné uložení cenností, šperků a uměleckých děl.

Hrad Forchtenstein
Autor: istock.com Hrad Forchtenstein

V současné době můžeme na hradě obdivovat bohaté sbírky zbraní a různých cenností a šperků z 16.–19. století. Součástí sbírek jsou i předměty ukořistěné ve vyhraných bitvách s Turky. Jedná se hlavně o turecké zbraně, stany a bojové vozy. Během sezony se na hradě konají různé společenské a kulturní akce. Zvláště děti pak jistě ocení možnost absolvovat prohlídku v zapůjčených dobových kostýmech.

Zámek Rosenburg

Na strmé skále nad údolím řeky Kamp nedaleko města Horn stojí pohádkový zámek Rosenburg. Jedná se o opravdový architektonický klenot a jeden z nejkrásnějších zámků v Rakousku. Původní hrad postavený v roce 1175 byl v 16. století během rozsáhlých stavebních úprav přebudován na renesanční zámek. V roce 1681 jej získal rod Hoyosových, v jehož vlastnictví je dodnes. Výstavní prostory zámku nabízejí mimo jiné prohlídku unikátní zbrojnice a expozici cenného historického nábytku. Součástí velkoryse pojatého zámeckého areálu je i zachovalý turnajový dvorec, jenž patří k největším v Evropě. Návštěvníci se mohou projít po nádherně upraveném parku s anglickými růžemi Davida Austina a leknínovou zahradou.

Zámek Rosenburg
Autor: istock.com Zámek Rosenburg

Zámek Rosenburg dodnes úspěšně živí staletou tradici sokolnictví. Byla zde zřízena chovná stanice, která se zabývá chovem i záchranou různých druhů savců. Každý první víkend v měsíci se pro návštěvníky koná tzv. sokolnický den.

Zámek nabízí pronájem sálů a dalších prostor pro pořádání společenských akcí, konferencí nebo třeba svateb.

DALŠÍ VÝBĚRY HRADŮ A ZÁMKŮ:
ČESKÁ REPUBLIKA, SLOVENSKO, POLSKO, NĚMECKO

Tento článek najdete v těchto speciálech

reklama