České filmové výlety: Ať žijí duchové, hollywoodské hity a Křivoklátsko

Naše tipy na výlet vás zavedou nejen do míst slavných filmových hlášek, ale i do jejich půvabného okolí. Tentokrát navštívíme Krakovec a okolní Křivoklátsko.
Ať žijjí duchové
Ať žijjí duchové
archiv Prima

Sníst žížalu není důkaz odvahy, to je akorát důkaz, že jsi čuně!“ Ať žijí duchové

Krakovec má novou střechu

V prvním díle filmovým výletů jsme se podívali do Kerska za filmovou klasikou Slavnosti sněženek, teď se vydáme za pohádkou, která se stala klasikou. Film Ať žijí duchové byl natočen roku 1977 a děti v něm za pilné pomoci skřítků a mocného kouzla zbudovaly novou střechu. Otázkou je: Dostal hrad Krakovec v rámci natáčení skutečně novou střechu, nebo šlo o filmařský trik? Oprava památky je totiž finančně nebývale náročnou záležitostí, což by film zásadním způsobem prodražilo. Zázrak se ve skutečnosti nekonal a hrad sice novou střechu dostal, ale až o několik desetiletí později. 

Další filmové výlety:
Slavnosti sněženek, Slunce, seno..., Pyšná princezna, Vesničko má středisková

hrad Krakovec
Autor: Huhulenik CC BY 3.0 hrad Krakovec

Hrad dostal střechu zelenou, a nikoliv filmově červenou, nedošlo k tomu v roce 1977, ale v roce 2016, a není z červených tašek, jako tomu bylo v historii, ale z pytlů naplněných zeminou, kterými prorůstá tráva. Moderně by se řeklo, že jde o střechu podle současných ekologických trendů. Jedná se o experiment, který má mimo jiné zabránit pronikání srážek do hradu. Jiné řešení bylo postavit betonovou „zátku“, která by základní zadání taky splnila, ale nesla by s sebou další, nejen estetická negativa. Střecha nenarušuje siluetu hradu a složení osiva je podobné, jako roste na zdech zříceniny.

Krakovec, který si v letech 1381–1383 nechal postavit křivoklátský purkrabí a oblíbenec krále Václava IV. Jíra z Roztok, byl sídlem na svou dobu skutečně monumentálním. To, že ho Jíra nazýval „chalúpkou“, jen svědčí o jeho smyslu pro humor. V 1783 hrad po zásahu blesku zcela vyhořel a aktivní život v něm ustal. A jen tak mimochodem není bez zajímavosti, že se Krakovec stal posledním působištěm mistra Jana Husa před odchodem do Kostnice. Milovníci dětského filmu hrad každopádně poznají na první pohled. I bez „skřítkovské“ červené střechy.

Křivoklát

Zatímco zřícenina Krakovce se nachází na západním okraji CHKO Křivoklát, jiný velký hrad, tentokrát v „provozuschopném stavu“, stojí o 27 km východněji. Královský hrad Křivoklát je jedním z nejstarších a nejvýznamnějších středověkých hradů českých knížat a králů. I ten můžete znát z filmů. Jen namátkou: Třetí princ, Jak se budí princezny, Tři veteráni. Na Křivoklátu se natáčel i hollywoodský film Wanted, v němž si jednu z hlavních rolí zahrála Angelina Jolie, či dobrodružný příběh Kletba bratří Grimmů, v němž se předvedli Matt Damon a Heath Ledger. I některé scény z populární Noci na Karlštejně byly točeny na Křivoklátě.

Pohled na hrad od východu z nedaleké vyhlídky, v popředí kaplička svaté Trojice a za ní vpravo pivovarské sklepy
Autor: Honza Groh CC BY 3.0 Pohled na hrad od východu z nedaleké vyhlídky, v popředí kaplička svaté Trojice a za ní vpravo pivovarské sklepy

Bylo by s podivem, kdyby se Křivoklát nedostal do knih a sbírek básní. Nejstarší zmínka je v Kosmově Kronice české, ale zmínil ho i Jaroslav Vrchlický nebo Karel Hynek Mácha. Křivoklát, jenž byl založen kolem roku 1230, se stal jedním ze sídelních hradů českých králů. Dnes je po právu atraktivním turistickým cílem.

Pokud ještě nemáte hradů dost, tak v katastrálním území obce Karlova Ves (zhruba na půl cestě mezi Křivoklátem a Krakovcem, ale na druhém břehu Berounky) stojí zbytky Týřova, což je hrad kastelového typu postavený ve 13. století. Tento stavební model má pravidelný půdorys a hradby jsou osazeny větším počtem věží. V době postavení byl tento typ hradu ve střední Evropě ojedinělý a výjimečný.

Křivoklátsko

Samotná Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko se pro své přírodovědné hodnoty stala mezinárodní biosférickou rezervací a navíc i ptačí oblastí v systému Natura 2000. Dokonce se o oblasti uvažuje jako o budoucím národním parku, což by pravděpodobně místním nejspíše poněkud zkomplikovalo pohyb v budoucích 1. zónách. Výše vyjmenované hrady nejsou zdaleka jedinými, které se na území CHKO vyskytují. Zajímavé je to tu i z geologického hlediska, na vlastní oči třeba můžete spatřit hranici mezi starohorami a prvohorami.

Hranice mezi starohorami a prvohorami na Křivoklátsku
Autor: Topi Pigula Hranice mezi starohorami a prvohorami na Křivoklátsku

Z hlediska přírodovědného je místo ještě bohatší. V rámci ochrany přírody je zde vyhlášeno 24 maloplošných chráněných území – rezervací a přírodních památek. Od sutí se zajímavou faunou bezobratlých přes skály a skalnaté výchozy s na ně navázanou flórou až po lávový výchoz nedaleko Týřovic. Stačí zvednout hlavu a je vysoká pravděpodobnost, že spatříte některého ze zde hnízdících dravců (poštolka, káně, krahujec, luňák jestřáb). Svůj význam, zejména pro obojživelníky, mají i místní tůně. Kdy jste naposledy viděli žábu jménem kuňka? Tak tady máte šanci.

Kuňka žlutobřichá
Autor: Topi Pigula Kuňka žlutobřichá

Není divu, že si Křivoklátsko oblíbili filmaři i turisté – mimo jiné i pro jeho snadnou dostupnost jak vlakem (Křivoklát má vlastní železniční stanici), tak autobusem či autem.

Tento článek najdete v těchto speciálech

reklama