Expedice Tatra kolem světa 2 se ocitla v kruhu tradičního domorodého života aneb návštěva v Himbské vesnici

Začátkem devátého měsíce putování Afrikou se parta cestovatelů z expedice Tatra kolem světa 2 (TKS2) vydala na severovýchod Namibie, a to do oblasti Kunene, dříve zvané jako Kaokoland. V okolí města Opuwo žijí domorodé kmeny Himbů, jejichž počet se odhaduje na zhruba 20 000 v Namibii a 10 000 v Angole.

Než se k nim tatrovácká posádka vydala, zajeli cestovatelé na doporučení místních nakoupit potraviny – mouku, cukr, chléb, kávu, olej a tabák. „Než se vydáme do vesnic Himbů, je vhodné jim jako poděkování, že nás pustí nahlédnout do svých příbytků, darovat potraviny. Jasně, mohli bychom jim dát i peníze, ale nám připadá lepší věnovat právě potraviny,“ vysvětluje Marek Havlíček, zakladatel TKS2.

Po nákupu desetičlenná parta cestovatelů odjíždí z města Opuwo a po chvíli se začne měnit terén a jako mávnutím kouzelného proutku se tatrovácká posádka ocitá uprostřed pouště, kde jsou jen polosuché stromy a zhruba osm dřevěnohliněných obydlí. Ta jsou obehnána oválným plotem z větví.

Ještě než se naši cestovatelé vydají za tento plot, je třeba získat povolení vstupu od náčelníka kmene (tomu se následně věnují zakoupené potraviny včetně tabáku). Povolení je uděleno, jen je třeba splnit ještě poslední bod, a to jasně, hlasitě a s úsměvem, takřka jednohlasně, pozdravit náčelníka. „Hello“, zazní jasně.

Začátek listopadu je v Namibii vrcholným obdobím sucha, což je vysvětlením, proč jsou ve vesnici jen ženy a jediným zúčastněným mužem je již zmíněný náčelník. V těchto dnech muži odcházejí s dobytkem na pastviny, a to mnoho kilometrů daleko. Domů se vracejí až s přicházejícím obdobím dešťů, kdy se krajina kolem jejich enkláv mění z pouštní na zelenou.

Ženy na své muže čekají doma, starají se o děti a prodávají drobné předměty, jako jsou sošky či náhrdelníky, a také se starají o kozy, které muži s sebou na pastviny neberou.

Himbové jsou pro Namibii doslova turistickou atrakcí, což vede je změně životního stylu v rámci tradičního způsobu života. Asi nejvýraznějším prvkem je změna oděvů mužů, kteří si osvojují evropský styl. Je to i z důvodu, že Himbští muži mají možnost vydělávat peníze prací či prodejem dobytka. To ale neplatí o ženách, ty se drží klasického himbského života včetně zdobení se zvířecími kůžemi a úpravou vlasů pomocí hlíny. Zajímavostí je i to, že se potírají červenou hlínou smíchanou s tukem, jejich kůže je tedy dočervena.

Tým posádky TKS2 měl možnost navštívit i obydlí sedmnáctileté Monany a jejího malého syna Pepeho. Monana našim cestovatelům předvedla, jak se míchá již zmíněná hnědá hlína s tukem, kterou se následně sama potřela.

Některé himbské vesnice jsou cizincům více otevřené, a tak člověk může narazit i na takové, kde lidé žijí tradičním způsobem života, ale současně chtějí dostat zaplaceno za případné fotografie. Díky tatře se parta TKS2 může dostat hlouběji a dále, kde jsou vesničky méně zasažené turismem.

Za tým TKS2 Kateřina Božková

redakce Prima Zoom

redakce magazínu Prima Zoom

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom