Malý krok pro člověka, velký skok pro lidstvo. Co přesně řekl Neil Armstrong?

Jeden z nejslavnějších citátů 20. století charakterizuje úspěšně završený proces dobývání vesmíru. Historická věta Neila Armstronga však původně zněla o trochu jinak a slavný astronaut nejspíše udělal chybu. V čem přesně?
Neil Armstrong na povrchu Měsíce. Co tehdy řekl?
Neil Armstrong na povrchu Měsíce. Co tehdy řekl?
NASA
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

„Malý krok pro člověka, velký skok pro lidstvo.“ Tento výrok Neila Armstronga známe všichni, stal se z něj v podstatě popkulturní fenomén a vlastně není mnoho slavnějších citátů z 20. století. Je v něm vyjádřena nejvyšší míra optimismu z doby, kdy ho bylo potřeba – neklidné 20. století, stižené válkami a společenskými změnami, potřebovalo právě koncem 60. let (tedy v době vrcholu hnutí hippies, vietnamské i studené války) podobnou událost, jež by dala lidstvu naději. Armstrongův výrok to bezezbytku naplnil, jenže co když jsme slyšeli něco trochu jiného?

Nejslavnější citát

Z nahrávky NASA je totiž patrné, že se Armstrong dopustil jedné překvapivé chyby. Jeho výrok je znám v následujícím znění: „That’s one small step for a man, one giant leap for mankind.“ Když se však do nahrávky zaposloucháte, uslyšíte (respektive neuslyšíte), že neurčitý člen „a“ v první části souvětí jaksi chybí. To vlastně mění její celý význam; ve spojení se členem totiž výraz „a man“ znamená opravdu jednoho člověka, jak smysl věty chápeme. Jenže bez členu se „man“ používá stejně jako „mankind“ v druhé části věty, tedy celý lidský druh, pokolení. Přesný překlad toho, co Armstrong ve skutečnosti řekl, by tudíž měl znít: „Je to malý krůček pro lidstvo, ale velký krok pro lidstvo.“

Američtí odborníci záznam samozřejmě důkladně zkoumali a dostali se v teoretizování tak daleko, že prý člen možná zazněl, jen nebyl díky výraznému ohijskému přízvuku Neila Armstronga rozumět. Pravdou však je, že mezi slovy „for“ a „man“ není opravdu téměř žádný prostor, takže nejspíše bude pravdivé to nejjednodušší možné vysvětlení – totiž že se Armstrong z přemíry nervozity prostě zmýlil a na člen zapomněl. Jedná se o chybu na úrovni našeho přeřeku, takže mu to můžeme odpustit, jenže v zámoří si na svého hrdinu jen tak sahat nenechají.

Tajemství Neila Armstronga

Mimochodem, zajímavostí kolem Armstrongova památného výroku je vícero. Údajně mu byl inspirovací Tolkienův Hobit, v němž Bilbo Pytlík pronese větu: „Na člověka by to nebyl žádný velký skok, ale byl to skok do tmy.“ Armstrong byl velký Tolkienův fanoušek, takže to vůbec nezní nemožně. Inspiračních zdrojů pak bylo jistě více, jelikož v interních materiálech NASA k projektu Apolla 11 se psalo o „velkém kroku kupředu pro celé lidstvo“. Ať už tedy Armstronga k finální verzi výroku dovedlo cokoli, autorství nikomu jinému nepřipíšeme. Musíme si vystačit s dobovou nahrávkou nevalné kvality, z níž je však hlavní myšlenka zřejmá a dodnes fascinující. Nebo si můžeme připomenout povedenou scénu z loňského filmu První člověk, kde se audiovizuálním uchopením prvních lidských kroků na Měsíci necháme unést mnohem snáz…

Text: MS

Tento článek najdete v těchto speciálech
Reklama
Reklama