Výročí 28. 1. 1919 – založení Českého statistického úřadu

Data z Českého statistického úřadu využíváme už 100 let. Někdy dost bizarním způsobem.
Statistika není nuda
Statistika není nuda
pixabay.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Statistika není nuda

Být zahlcený množstvím čísel vypadá jako opravdová nuda, a pro někoho něco takového bezesporu nepředstavitelnou nudou skutečně je. Ovšem na druhou strnu umění dávat čísla do souvislostí může být zajímavým dobrodružstvím spojené s objevováním. Strohá, jasná statistická fakta se občas stávají (vytržená z kontextu) zbraní v rukou politiků, a jindy se zcela míjejí s prohlášením poslanců. Typickou ukázkou byla lživá varování politiků před „desítkami prchajících cizinců“. V tomto konkrétním případě za ně prohlásila poslankyně SPD Jana Levová lidi, kteří odcházeli od autobusu, který měl nehodu, k nejbližší další zastávce. Časopis Statistika a my, číslo 08/2018 k otázce imigrace v době „vrcholící migrační krize“ napsal: V roce 2016 zažádalo o mezinárodní ochranu na území ČR celkem 1478 cizinců (v roce 2015 to bylo 1525). V roce 2016 bylo v České republice uděleno celkem 148 azylů.“ Stjná publikace uvádí čísla cizinců na našem území: 110 245 Ukrajinců, 107 251 Slováků a 58 080 Vietnamců.  

Statistika ze zákona

Přesně 28. ledna 1919, tj. tři měsíce po vzniku samostatného Československa, přijalo revoluční národní shromáždění zákon č. 49 o organizaci statistické služby. Principy tohoto zákona už tehdy odpovídaly principům, na kterých je organizována současná státní statistická služba ČR,“ píší autoři brožury Příběh statistiky. Téhož roku byl založen Státní úřad statistický, pověřený státními statistickými šetřeními. Mimo jiné se tehdy úředníci pomocí dotazování a šetření dozvěděli, že ženy začínaly s prostitucí nejčastěji v 16 letech. Není bez zajímavosti, že úřad pod mírně pozměněným názvem (Ústřední statistický úřad) pokračoval v práci i během Protektorátu. Jan Auerhan, jenž byl v té době jeho předsedou, byl 6. června 1942 zatčen gestapem a o pouhopouhé tři dny později popraven. I když dnes slavíme založení Českého statistického úřady (tedy ještě pod jiným jménem), neznamená to, že by se dříve statistika nevedla. Šetření prováděly úřady vojenské i duchovní, statistikám podléhaly velkostatky, ostatně i ony samy si vedly další měření a hodnocení, zejména za účelem výběru daní. Vyhnout se sečtení bylo z hlediska práva tehdy i dnes prohřeškem. V minulosti to mohlo znamenat odsouzení až k dvouletému trestu na stavbách pevnostního charakteru. 

Socialistická statistika

Po nástupu komunistické moci po únoru v roce 1948 se data ke statistickému zpracování dostávala opačným způsobem, než se zdá být logické. Statistikové z moci úřední nezpracovávali vlastní šetření, ale jednotlivé úřady posílaly svá data výše, kde se sumarizovaly výsledky z nižších celků. Tak se postupovalo až k vrcholným komunistickým funkcionářům a teprve celkové součty byly poskytnuty Státnímu statistickému úřadu. Často se jednalo o data upravená tak, aby prošla v očích komunistických představitelů. V rámci studené války byla mnohá data zkreslována nebo utajována, což opět z historického hlediska vedlo k nepřesnostem.

Sčítání lidu

První sčítání lidu proběhlo v samostatném Československu roku 1921 a jedním z nejdůležitějších parametrů se jevila kolonka „národnost“. Tímto sčítáním se měla numericky dokázat oprávněnost vzniku republiky před třemi lety. Sčítání probíhá každých 10 let a účastnit by se ho měli všichni obyvatelé. I přes veškerou „komputerizaci“ společnosti je nutno formuláře vyplnit ručně, což působí poněkud archaicky. Zároveň se některá data ze sčítání lidu jeví, eufemisticky řečeno, poněkud bizarně. Příkladem budiž množství lidí hlásící se k národnost Jediů, jichž bylo v roce 2011 přesně 15 070 (rytíři Jedi jsou postavy z filmové ságy Star Wars), kontra počet lidí hlásících s národnosti romské. Těch bylo o zhruba 2000 méně, přesně 13 150. Stačí se jen v některých oblastech ČR rozhlédnout a porovnat počet zahlédnutých Jediů a Romů. Tady je potřeba zdůraznit, že chyba není na straně ČSÚ, který jen zveřejňuje poskytnutá data, a jejich interpretaci nechává na jiných. 

Cikáni/Romové jsou skvělí muzikanti
Autor: pixabay.com Cikáni/Romové jsou skvělí muzikanti

Někteří občané dokonce sčítání odmítají s argumentem, že všechna potřebná data stát zná, jen si jednotlivé databáze neumí propojit. Navíc si nejen státní úřady čím dál více stěžují na občas až neúměrnou zátěž státem požadovaných formulářů, které je potřeba vyplnit na úkor ostatní práce se statistikou vůbec nesouvisející. 

Dnes jsou data Českého statistického úřadu široce dostupné každému, ať už v podobě internetových stránek úřadu, nebo měsíčníku Statistika a my. Na druhou stranu statistika ukazuje zajímavé, zejména historické srovnání. Opět jeden příklad za všechny: v severočeských Teplicích žilo v roce 1869 rovných 15 469 osob. V roce 2011 odhalilo sčítání 49 640 osob. Datoví analytici a žurnalisté dokážou na základě jednotlivých údajů odhalit někdy až nečekané souvislosti a historické pozadí.

V neposlední řadě je potřeba přiznat, že ČSÚ i v současnosti musí odolávat politickým tlakům, aby uhájit férové metriky měření a neupravoval je tak, jak požadují aktuální politické trendy. Neupravená čísla se totiž hůře dají využít v rámci politického boje, který často nemá s poctivostí a férovostí mnoho společného. 

Text: Topi Pigula

Tento článek najdete v těchto speciálech
Reklama
Reklama