Jak jsme volili prezidenta Masaryka? Divili byste se, jak to bylo napínavé

Česká prezidentská pohádka o tom, jak poloslepý tatíček Masaryk nakonec porazil i o 46 let mladšího zlého Gottwalda.
Tomáš Garrigue Masaryk byl třikrát zvolen prezidentem ČSR už v prvním kole, jeho soupeři byli hlavně komunisti
Tomáš Garrigue Masaryk byl třikrát zvolen prezidentem ČSR už v prvním kole, jeho soupeři byli hlavně komunisti
profimedia.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Koho měl proti sobě v prezidentské volbě v roce 1934 Tomáš G. Masaryk? Jeho jediným protikandidátem nebyl nikdo jiný, než tehdy 37letý Klement Gottwald, budoucí první rudý prezident poválečného Československa. O 46 let starší zakladatel československého státu se mu postavil napůl slepý a po mrtvici, přesto ho porazil – ze 417 odevzdaných poslaneckých hlasů jich získal 327. Pro Gottwalda hlasovalo 38 zastupitelů. Jenže ne vždy to bylo jednoznačné.

Volba prezidenta v éteru

Slibuji na svou čest a svědomí, že budu dbáti blaha republiky i lidu a všeckých ústavních a jiných zákonů,“ pronesl pomalu, s viditelnými obtížemi a s nápovědou téměř každého slova znovuzvolený T. G. Masaryk, kterého měsíc před volbou stihla mozková mrtvice. Volba prezidenta 24. května 1934 byla první, kterou přenášel Československý rozhlas. Autentický čtyřminutový záznam včetně Masarykovy přísahy najdete v jeho archivu.

Klement Gottwald za T. G. Masarykem pokulhával nejen v prezidentské volbě v roce 1934
Klement Gottwald za T. G. Masarykem pokulhával nejen v prezidentské volbě v roce 1934
Státní banka československá

Masaryk byl poprvé prezidentem Československé republiky zvolen v nepřítomnosti 14. listopadu 1918, a to na dvouleté funkční období. Tehdy se vlastně ani o skutečnou volbu nejednalo – revoluční Národní shromáždění pouze aklamací na návrh jeho předsedy Karla Kramáře jednohlasně zvolilo do čela státu právě Masaryka (Tomáš Garrigue Masaryk, narozen 7. 3. 1850 v Hodoníně, zemřel 14. 9. 1937 v Lánech), který v té době pobýval v USA.

Bude německý prezident?

Nová ústava o dva roky později vytyčila rámec první skutečné volby prezidenta ČSR. Volilo se 27. května 1920 v pražském Rudolfinu, kde tehdy parlament zasedal, a ke zvolení v prvním kole bylo třeba účasti nadpoloviční většiny poslanců a senátorů. Početná německá menšina tehdy proti Masarykovi postavila svého kandidáta – historika, teologa a zároveň rektora německé univerzity v Praze Augusta Naegleho (1869–1932). Masaryk zvítězil, ovšem jen těsně – k vítězství v prvním kole potřeboval získat nejméně 247 hlasů, nakonec se jich sešlo 284. Při jeho příchodu do sálu maďarští a němečtí poslanci Rudolfinum opustili. Nabízí se otázka, jaké mohly být další osudy republiky, kdyby byl Masaryk poražen…

Kromě Masaryka a Naegleho (hlasovalo pro něj 61 volitelů) kandidoval i pozdější 2. generální tajemník KSČ (ve funkci 1922–24, vystřídal ho Josef Haken, získal 4 hlasy) a také profesionální revolucionář a komunista Antonín Janoušek, který v roce 1919 vyhlásil v Prešově Slovenskou republiku rad. Ten ale získal jen dva hlasy.

Masaryk: Prezidentským poškrabkem nebudu

Na den přesně o sedm let později (funkční období prezidenta bylo v době první republiky sedmileté), tedy 27. května 1927, stál znovu Tomáš Garrigue Masaryk před poslanci a senátory v Rudolfinu. Opozice proti jeho znovuzvolení tentokrát představovala pestrou škálu národnostního a politického spektra. Kromě německých poslanců byli proti Masarykovi i někteří agrárníci (tehdy nejsilnější politická strana) a pochopitelně komunisté. Ti také do volby opět vyslali svého protikandidáta, tentokrát Václava Šturce (1858–1939).

Čtyřnásobný prezident Tomáš Garrigue Masaryk na snímku z roku 1925
Čtyřnásobný prezident Tomáš Garrigue Masaryk na snímku z roku 1925
Wikimedia Commons/volné dílo

Masaryk si nepřipouštěl možnost, že by nebyl zvolen hned v prvním kole. „Prezidentským poškrabkem nebudu,“ varoval veřejně. Připomeňme, že Václav Klaus byl zvolen českým prezidentem 28. února 2003 ve třetím kole, a to 142 hlasy z 281…

T. G. Masaryk byl nakonec v roce 1927 zvolen prezidentem 274 hlasy ze 434 přítomných senátorů a poslanců (získal jen 13 hlasů nad potřebnou většinu), jeho protikandidát obdržel 54 hlasů.

Masaryk a prezident Beneš

Následující volební schůze Národního shromáždění byla zahájena předsedou Poslanecké sněmovny doktorem Františkem Staňkem (Agrární strana). „Schůze tato sešla se, aby podle paragrafu 56 Ústavní listiny a podle Zákona o volbě prezidenta republiky č. 161 Sbírky zákonů z roku 1920 zvolila prezidenta republiky, jelikož sedmiletí od poslední volby konané dne 27. května 1927 již dobíhá,“ konstatoval v přímém přenosu Československého rozhlasu Staněk.

T. G. Masaryk abdikoval 14. prosince 1935, tedy zhruba rok a půl po svém třetím (při započtení aklamace již čtvrtém) zvolení do funkce prezidenta. Necelé dva roky poté zemřel. Nástupcem Masaryka ve funkci prezidenta ČSR byl Edvard Beneš zvolený 18. prosince 1935.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama