Žhářství, útoky nožem v galerii a víra, že fašismus spasí svět – i tak vypadal militantní feminismus

Ve Velké Británii vzniklo hnutí, které se zasazovalo o volební právo žen. Snažily se o oprávněné právo mít stejné „výsady“ jako jejich mužské protějšky. Sufražetky byly jednou z „odnoží“ dodnes existujícího feministického hnutí.
Rokeby Venus - obraz zničený radikální sufražetkou
Rokeby Venus - obraz zničený radikální sufražetkou
Diego Velázquez
Reklama

Feminismus (z lat. femina, žena) je název pro komplex filozofií, sociálních teorií, politických hnutí a ideologií, jejichž cílem je výzkum a potírání jevů, které jsou feministy a feministkami považovány za projevy, příčiny a součást utlačování ženského pohlaví,“ píše česká odnož encyklopedie Wikipedie. Jednou z žen, které se zapsaly (podle mnohých negativně) do dějin feministického hnutí, byla Kanaďanka Mary Richardson.

Zničili jste ženu? Tak já vám zničím obraz!

První požadavek pro volební právo žen se objevil v konvenci ženských práv Seneca Falls z roku 1848. Od té doby tlak na získání volebních práv stále sílil a hnutí, které se právě o tento aspekt ženských práv zasazovalo, získalo v češtině název sufražetky. Název je odvozen z politických práv, anglicky suffrage, o které se snažily zasadit.

Těžko pochopit duševní pochody sufražetky Mary Richardsonové, která se rozhodla zničit jeden z nejkrásnějších aktů ženy. Cílem útoku se stala Venuše s Kupidem od Diega Velázqueze. Mělo jít o pouhopouhou mstu za „zničení“ Emmeline Pankhurstové, další z žen, která se za práva žen zasazovala až příliš militantně.

Parkhurstová na podzim roku 1903 založila v Manchesteru odnož Women’s Social and Political Union. Její heslo znělo: Dost bylo slov, ať mluví činy. Za ty se několikrát dostala do vězení a součástí jejích protestů byly hladovky, což znamenalo její násilné krmení. Nakonec v 69 letech zemřela na zdravotní komplikace. Pro Mary Richardsonovou byla velkým idolem, ženou, která se celý život nevzdala svých levicových ideálů (jedna z jejích dcer se stala zakladatelkou Komunistické strany Austrálie). Zřejmě si její pobyt ve vězení (odsouzena byla na základě platných zákonů) brala Richardsonová až příliš osobně a rozhodla se pro radikální čin.

Malá, drobná, ničím neprovokující šedá myš. Venuši si chvíli prohlížela, pak vyndala ukrytý nůž a začala do obrazu bušit hlava nehlava. Nejprve se rozbilo sklo chránící malbu. Hlídač mylně nabyl dojmu, že někdo z vnějšku kamenem rozbil světlík, takže vůči ženě přímo nezasáhl, další strážce sice viděl, že to způsobila Richardsonová, ale uklouzl na leštěné podlaze. Pár vteřin stačilo, aby Mary uštědřila Venuši řadu citelných ran. Plátno zůstalo na mnoha místech potrháno. Policie Richardsonovou na místě zatkla. Přiznala se, že patří k radikálnímu hnutí sufražetek, které bojovaly o získání volebního práva pro ženy,“ popisuje útok Peter Kováč na serveru stavitele-katedral.cz.

Obraz nestačil, zapálíme dům

Teror Richardsonové pokračoval plánem na žhářské útoky proti domům těch členů vlády, kteří měli jiný pohled na práva žen než militantní sufražetky. V autobiografické knize Laugh a Defiance se lze dočíst, že žhářská kampaň sufražetek mimo jiné obnášela pokusy (někdy úspěšné) o založení požárů nejen domů odpůrců, ale i železničních stanic, kriketových pavilonů, závodních hřišť a golfových klubů. Historikové spekulují, že „křížová výprava“, jak Richardsonová své konání sama popsala, vznikla pod dojmem brutálního napadení žen policií během jedné z demonstrací. Jak vidno, když je „vhodné politické klima“, stačí malá jiskra k zapálení požáru osobní či politické msty. Když byla Mary Richardsonová dotázána vězeňským doktorem, zda by se vzdala militantnosti při svém propuštění, její odpověď zněla: "Budu militantní, dokud budu moci stát nebo vidět, nemůžete proti tomu udělat nic, než mě zabít."

V roce 1932, tedy v době, kdy v kontinentální Evropě se k moci dral Hitler a jeho nacionálně-socialistické pojetí vládnutí, se Richardsonová dopracovala k přesvědčení, že fašismus je "jedinou cestou k Velké Británii " a vstoupila do britského svazu fašistů (BUF) vedeného Oswaldem Mosleym. Tvrdila, že ve fašismu "viděla odvahu, akci, loajalitu, dar služby a schopnost sloužit, které jsem znala v sufražetském hnutí". Richardsonová přežila 2. světovou válku, dožila se radikálního vzestupu ženských práv a zemřela ve svém bytě 7. listopadu 1961.

Text: Topi Pigula

23-german-battleship-schlesig-holstein-on-1st-september-1939-fires-the-first-naval-shots-of-the-war-at-danzig-picture-by-claus-bergen

Jak vypadala Hitlerova sbírka umění? Sbíral mazaly, jako byl on sám, anebo opravdové umělce?

Reklama
Reklama