Zažili jste zpomalení času jako v Matrixu? Je to úplně normální

Hrátky se zrychlováním či zpomalováním toku času máme spojené hlavně s filmovými kouzly. Není však výjimkou, že se podobně neuvěřitelné věci stanou i ve skutečnosti…
Zažili jste taky zpomalení času?
Zažili jste taky zpomalení času?
istockphoto.com

Tedy, stanou… Lidské myšlení samozřejmě čas ovládnout nedokáže, může se však stát, že v některých situacích běh času skutečně vnímáme jinak. Jedná se obvykle o situace extrémního nebezpečí, například u automobilových či jiných nehod. Byly zaznamenány případy, v nichž řidič musel bleskově zareagovat na nečekanou změnu v jeho okolí a on to zvládl zcela klidně, s rozvahou a správným načasováním. A to přestože se jednalo třeba o jednu či dvě sekundy; v takovou chvíli to ale člověku čelícímu smrtelnému nebezpečí může přijít jako celá věčnost. Jako by se jednalo o reakci mozku, který v tu chvíli pracuje mnohem rychleji a efektivněji než normálně, a tak se zdá, že čas ubíhá pomaleji. A tak to také je.

Mozek ze science fiction?

Možná vás to nikdy nenapadlo, ale podobným způsobem se se zpomalením času pracuje i ve filmech. Například v Matrixu probíhají souboje zpomaleně právě proto, že si postavy uvědomují každý moment, každý pohyb, každý detail probíhající situace. Tento jev pěkně popsal finský filosof Valtteri Arstila ve svém pět let starém výzkumu. Události v okolním světě samozřejmě probíhají stále stejným tempem, změní se však kvalita našeho vnímání. Ve stresových situacích, které vyžadují boj či útěk, mozek zrychlí přijímání a zpracovávání podnětů, aby tak zefektivnil následné reakce.

Věda zná odpovědi

Jak je však možné tyto předpoklady vědecky potvrdit? Z několika studií víme, že emočně výrazné zážitky člověk vnímá jako déletrvající. To se ukázalo kupříkladu v začátku kinematografie, kdy lidé na přelomu 19. a 20. století zděšeně utíkali z kina, když se na ně z plátna „řítil“ vlak. Přesněji to bylo zkoumáno v experimentech, v nichž byli účastníci vystaveni obrázkům či videím, kde se předmět zdálky přibližoval k divákovi. V důsledku potenciálního nebezpečí si účastníci situaci zapamatovali mnohem silněji, než když se od nich předmět vzdaloval. A nejen to, dokonce měli dojem, že těmto silnějším podnětům jsou vystaveni delší dobu nežli těm neutrálním; čas se pro ně tedy zpomalil. Pokud náš mozek registruje ohrožení, začne pracovat na vyšší obrátky a celou situaci tak vnímáme jakoby zpomaleně.

Které části mozku se toto týká nejvíce? Magnetická rezonance odhalila, že v nebezpečných situacích se nejvýrazněji aktivuje takzvaná cingulární korová oblast, jež je součástí limbického systému. Konkrétně tahle část pracuje nejvíce v situacích, které se nějakým způsobem dotýkají nás jako osoby; tedy právě v těch momentech, kdy se cítíme ohroženi. Toto všechno se velmi obtížně měří, neboť vystavení účastníků výzkumu jakémukoli reálnému nebezpečí je krajně neetické. Dosud získané poznatky však jasně svědčí o tom, že náš mozek dokáže téměř neuvěřitelné věci. Třeba jako v případě nouze zpomalit čas…

Text: MS

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama